Sobotka je přímo odpovědný za stav v OKD

Steno záznam vystoupení poslance Miroslava Grebeníčka na jednání Poslanecké sněmovny 19. ledna 2017 při projednávání Informace vlády o postupu ve věci nevýhodné privatizace OKD.

Vložil: Admin

grebenicekVážený pane předsedající, dámy a pánové, to, co zde minulý týden k vážným problémům OKD zaznělo, bylo přinejmenším zajímavé. Ano, je to nejen o odpovědnosti těch, kdo zmíněné doly tunelovali, ale také, nebo možná především o spoluodpovědnosti těch, kdo rozhodovali, kdo připravili terén k tomu, aby stát a občané přišli o majetek a zákonné nároky a práva. A tak docela rozumím těm z vás, kdo jste vyslovili názor, že premiér Sobotka by už neměl v dané kauze figurovat jako svědek, ale spíše by měl sedět na lavici obžalovaných.

Nyní si tedy dovolím koncentrovaně postihnout, co mě vedlo k uvedenému postoji. V roce 2014 některá média informovala o skutečnosti, že státní podíl ve firmě OKD prodala vláda v roce 2004 za čtyři miliardy, i když měl více než dvojnásobnou cenu. Dále média uvedla, že přes to, že toto pochybení bylo možné ještě napravit, ministerstvo financí neudělalo nic a vše přikrylo. Mladá fronta Dnes tehdy zveřejnila, že po mnohaměsíčním pátrání dospěla k novým zjištěním, která míří na nynějšího premiéra Bohuslava Sobotku. Jak známo, ten se ke své klíčové odpovědnosti ministra financí a předsedy Prezidia Fondu národního majetku nehlásí. V rozporu s prokazatelnými a doloženými skutečnostmi dnes tvrdí, že v této tunelové privatizaci bylo vše v pořádku a že směšná privatizační cena byla prý cenou správnou.

Skandální vyjádření

Ještě i poté, co do vlády bez výběrového řízení předložil a podepsal privatizační smlouvu, která byla fakticky tunelem na státní podíl na majetku OKD, mohl tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka své hrubé selhání napravit. Mohl mnohamiliardovou škodu vznikající na státním majetku odvrátit. On to ale odmítl udělat. Ze zveřejněných informací je zřejmé, že Evropská komise vznesla na ministerstvo financí dotaz následujícího znění – cituji: »Karbon Invest učinil nabídku ke koupi akcií od minoritních akcionářů, která naznačovala, že tržní hodnota OKD se rovná 22,5 mld. Hodnota privatizovaného státn&iacut e;ho podílu by mohla být 10 mld. Kč proti 4,1 mld. Kč, za které byl tento podíl prodán.« Otázka Evropské komise pak zněla: »Jak zdůvodníte tak velký rozdíl mezi cenami?«

Ministerstvo financí vedené Bohuslavem Sobotkou však ani po tak jednoznačném podnětu nezačalo privatizaci prověřovat. A dokonce ani do Bruselu neposkytlo potřebné úplné informace. Především to, že stát zapomněl při prodeji dolů ocenit dvě desítky dceřiných společností OKD a další nemovitosti. A že právě z důvodu těchto nedbalostních opomenutí či kriminálních zkreslení skutečného rozsahu majetku OKD byla privatizační cena tak směšně nízká. Jaký má pro svou tehdejší nečinnost a pro selhání jím vedeného Ministerstva financí dnešní premiér vysvětlení? Lakonické. »Stanovisko pro Evropskou komisi jsem na ministerstvu nezpracov& aacute;val já, nevím o tom, jakým způsobem se to řešilo.«

To je skandální vyjádření. Máme tedy uvěřit tomu, že privatizační kauza, která byla skutečným skandálem od samého počátku, kdy ji tehdejší ministr financí Sobotka podsunul vládě a podepsal, šla opět zcela mimo něj, když bylo možné alespoň dodatečně a dokonce s dopomocí Evropské komise ten tunel alespoň částečně napravit a pro stát získat ztracené prostředky minimálně v řádu miliard. Podle stávajícího premiéra Bohuslava Sobotky prý stanovisko odeslané Evropské komisi nepodepsal on, ale jeho náměstek Eduard Janota. A ten už – jak známo – podat svědectví o míře odpovědnosti Bohuslava Sobotky, o tom, zda ministr byl pouze zcela neschopným a neinformovaným člověkem na odpovědném místě, nebo člověkem zcela srozuměným s tím, co se děje, nemůže.

Pozoruhodně špatná paměť

Jedno je přesto nepochybné. Klamavé stanovisko k pochybnostem o privatizaci OKD bylo Evropské komisi zasláno s hlavičkou Mgr. Bohuslav Sobotka, I. místopředseda vlády. Ano, současný předseda vlády vždy měl a má v některých mimořádně závažných případech, za které nese osobní funkční i politickou odpovědnost, pozoruhodně špatnou paměť. A vždy, když jde o to, že by jako odpovědný úředník státu a ústavní činitel měl přiznat a nést odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí a za zvlášť závažné rozhodování úřadu, který řídil, podle vlastních slov údajně nic nevěděl, nic nekontroloval a vlastně nic neřídil. Připomenu alespoň jeden z klíčových manévrů, kterými Bohuslav Sobotka napomáhal k tomu, aby mnohamiliardový státní podíl v OKD byl bez výběrového řízení a za cenu víc než směšnou převeden na ty, kdo v konečném důsledku, jak už víme, nemínili řádně podnikat, ale s nabytým majetkem spekulovat, prchali do daňových rájů a tunelovali jej naposledy i formou dividend vyplácených na dluh.

Ve svém memorandu nedoporučila jistá vyžádaná expertíza uzavřít smlouvu o prodeji státního podniku OKD se společností Penta ani se společností Karbon Invest z důvodu nebezpečí veřejné podpory. Ano, uvádí to obžaloba v dosud vedeném procesu. Jak tisk informoval, ministr Sobotka toto varování ignoroval a 26. března 2004 přikázal tehdejšímu šéfovi Fondu národního majetku Janu Juchelkovi, aby uzavřel smlouvu o prodeji akcií s Karbon Investem za pouhých 2,25 mld. Kč. Tedy tak, jak to jako ministr financí podsunul a nechal schválit o tři dny dříve vládě.

Proti skandálnímu postupu ministra Sobotky a špatnému vládnutí, rozhodnutí se tenkrát postavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ovšem jen alibisticky, neboť žádal cenu navýšit na pouhých 3,4 mld. Tím ovšem nebylo odstraněno riziko, že privatizace bude posouzena jako nedovolená podpora státu vyvoleným privatizátorům. Žaloba v kauze OKD uvádí, že Zdeněk Bakala pověřil společnost Karbon Invest zvýšením kupní ceny za podíl akcií z částky 3,4 mld. na čtyři miliardy. Vláda, kterou byl povinen řádně a odpovědně informovat ministr financí Sobotka, nakonec schválila prodej za 4,1 mld. Před soudem naposledy stanuli znalec Rudolf Doucha, který za společnost VOX Cons ult vypracoval posudek oceňující státní podíl na 2,8 mld. Kč, a dva bývalí vysocí úředníci Fondu národního majetku, kteří privatizaci připravovali. Tehdejší ministr financí Sobotka, který v odpovědné funkci jako člověk s právním vzděláním předložil vládě vadnou smlouvu, policii řekl: »Kdybych věděl, že je posudek cinklý, vládě bych návrh na prodej OKD nepředložil.«

Privatizace za každou cenu

Zkusme si ale představit, že by na místě Bohuslava Sobotky byl tehdy někdo odpovědnější, tedy že by za privatizaci a přípravu smlouvy nesl odpovědnost ministr financí, který není zbaven svéprávnosti nebo vybavený jinými diskvalifikačními předpoklady a který plní řádně své funkční povinnosti. Lze si vůbec představit, že by takový ministr připustil, že mnohamiliardový majetek státu bude oceněn na desetinu či dokonce dvacetinu své skutečné hodnoty? A lze si představit, že by odpovědný ministr obešel povinnost výběrového řízení? A je možné si představit, když vypukne skandál a o věc se zajímá i Evropská komise, že by takový ministr financí nereagoval, ničeho si nevšímal, nic nechtěl dělat a místo plnění svých povinností a řádného řízení a kontroly nechal své úředníky klamat Evropskou komisi a neudělal nic, aby škodu napravil?

Někdejší ministr financí Bohuslav Sobotka prý chtěl za každou cenu podíl státu v OKD prodat, protože se bál vysoké míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, útlumu těžebních činností a sporů mezi akcionáři. Dokonce prý odboráři měli zájem na tom, aby vláda neprodala svůj podíl nikomu jinému než společnosti Karbon Invest. Tak alespoň současný premiér vypovídal na protikorupční policii v říjnu 2011. Vyšetřovatelé se totiž zabývali podezřením, že při privatizaci někdo státu způsobil mnohomiliardovou škodu. A právě Bohuslav Sobotka byl v roce 2004 ministrem financí, který odpovídal za předložení příslušných materiálů vl&aacu te;dě.

Dámy a pánové, výsledek privatizace známe. Tunel na doly a byty Ostravsko-karvinských dolů byl pro ty, kdo utekli do daňových rájů, mimořádně výnosný. Desítky miliard odtekly za pouhých deset let a nezůstaly žádné rezervy, ale naopak dokonce miliardové dluhy. A strach o pracovní místa, kterým se oháněl před policií někdejší ministr financí, je dnes zcela reálný. Už deset let náklady podivné privatizace platí desetitisíce nájemníků bytů OKD a celá severní Morava a Slezsko poklesem koupěschopnosti. Škody po vyrabovaném podniku a odstupné havířům má platit stát.

Usvědčuje se sám

Nyní se dostávám k tomu, co jsem již naznačil v úvodu. Současného premiéra a někdejšího odpovědného ministra financí Bohuslava Sobotku usvědčuje z odborného a lidského selhání, z fatální nedbalosti a neodpovědnosti, pokud ne tedy přímo z úmyslného napomáhání těm, kdo vytunelovali státní podíl OKD a po privatizaci celý podnik a bytový fond, nikdo jiný než Bohuslav Sobotka sám. Tentýž Bohuslav Sobotka, který nyní jako premiér tvrdí, že prodej státního podniku OKD, který připravil a předložil vládě, byl zcela v pořádku a že čtyři miliardy byly cenou odpovídající, svého času uvedl: »Rozhodující okamžik, pokud jde o privatizaci OKD, přichází před dvaceti lety, v roce 1996. Bylo to v době končící první Klausovy vlády a jde o sérii následujících kroků. Státní fond národního majetku požádal v souladu s žádostí vedení OKD ministra Skalického o souhlas se snížením základního kapitálu OKD o 3,5 mld. Kč, tedy z původních 27 mld. na přibližně 24 mld. Kč. Ministr Skalický se snížením základního kapitálu tehdy před dvaceti lety vyslovil souhlas dne 28. května 1996, pro zajímavost bylo to pouhý měsíc před zánikem ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Jako důvod pro snížení základního kapitálu bylo uvedeno, že v důsledku pokračujícího útlumu těžby dochází k podstatnému snižování majetku společnosti. V červnu rozhodla valná hromada společnosti OKD, kde stát měl v tu chvíli ještě těsnou většinu, o realizaci tohoto snížení základního kapitálu.«

K tunelu našlápnuto už za ODS a ODA

Dámy a pánové, ve výpisu z obchodního rejstříku OKD najdete tento záznam: Rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne 7. 6. 1996 bylo rozhodnuto o snížení základního jmění společnosti na částku 24,3 mld. Nynější premiér Bohuslav Sobotka se tedy řečeno lidově zcela odkopává v rozporu se svými alibistickými tvrzeními o tom, že v roce 2004 byly čtyři miliardy za státní podíl ve firmě OKD a za 45 tisíc bytů OKD cenou odpovídající, přiznává, že ví a moc dobře věděl, že již v roce 1996 byla společnost OKD oceňována na 24,3 mld. Kč. Víme, že za pouhých deset let po privatizaci se partě kolem Zdeňka Bakaly podařilo vyvést z OKD podle střízlivých odhadů na 60 mld. Kč. A to stále je řeč jen o podniku a nikoliv o desetitisících bytů a o pozemcích a nebytových prostorách, které byly privatizátorům věnovány zdarma a které nyní vynášejí každoročně zisk v řádu minimálně jedné miliardy korun.

Ano, na severu Čech se fixlovalo a zakázky a dotace vyhrávali vyvolení. V podezření, že mají podíl na trestné činnosti s tím spojené, jsou i místní sociální demokraté, mimo jiné exhejtmanka Vaňhová. Premiér Sobotka to komentoval pro média tak, že jde o starou záležitost a že se týká jen regionů a vyčetl svým místním, že se do toho snad namočili spoluprací s ODS. K tomu mohu říci v souvislosti s kauzou, kterou dnes projednáváme, že rozumím steskům premiéra nad tím, že k tunelování majetku státu a pracovních míst i bytů v případě podniku OKD bylo našlápnuto už za vlády stran ODS a ODA. Někdejší hejtman Tošenovský, pozdější europoslanec za ODS, v souvislosti s prací v orgánu OKD i nemálo vydělal. Koneckonců i lobbista a posléze europoslanec Telička pro partu Zdeňka Bakaly pracoval a v konkrétní funkci za odměnu nezanedbatelnou. Nakonec i premiérův přítel a jeho právní servis poskytovali služby protistraně státu.

Pro nápravu nehnul ani prstem

Cíl prý korunuje dílo, říká latinské přísloví. A privatizací OKD a bytového fondu dovedl k cíli, tedy do rukou spekulantů kolem Karbon investu a party Zdeňka Bakaly, právě tehdejší ministr financí a místopředseda sociálně demokratické strany, tedy Bohumil Sobotka. A nejen to. Současný premiér opakovaně klamal a klame občany. Nejednal, ač jednat mohl a měl. Vždyť ještě před volbami, které jej vynesly do současného křesla, sliboval, že stát se důrazně zasadí za zájmy poškozených. Výsledek všichni známe.

Premiér, který se těžce politicky zkompromitoval a odborně zcela selhal při privatizaci státního podílu v OKD, nehnul ani prstem, aby pochybení špatné privatizační smlouvy a privatizace napravil. Nehnul ani prstem, aby se podvedení nájemníci bytů OKD domohli svých práv a toho, co jim špičky sociální demokracie, politici jako Luboš Zaorálek a Bohuslav Sobotka, kdysi slibovaly a co měl ministr financí Sobotka pohlídat v privatizační smlouvě.
Dnes můžeme jen pozorovat, jak si jedna z rozhodujících figur osudné privatizace OKD, někdejší ministr financí, předseda ČSSD a současné vlády, hájí jen svou vlastní kůži. Jak obhajuje neobhajitelné a tím fakticky napomáhá těm, kdo tunelovali OKD, jak namlouvá, že nic nevěděl a že rozhodoval zcela správně. Vytunelovaný podíl OKD a byty OKD, které vydělávají pochybným privatizátorům a jejich nástupcům desítky miliard, které odtekly z OKD, a daně, které nebyly zaplaceny v České republice, jsou toho důsledkem.

Severní Morava a Slezsko a celá republika těžce doplácí a ještě dlouho bude platit za neschopnost, slepotu, zbabělost a alibismus takových lidí, jako je současný předseda vlády. Zač stojí slova předsedy vlády? Jakou důvěryhodnost, politickou, ale i odbornou, způsobilost vlastně má a může mít člověk, který tak ostudně selhává. A ne jednou, ale opakovaně a stále. Jakou důvěru mohou mít občané k předsedovi vlády, který spolu se svou vládou neudělal nic, co by napravilo škody, které za jeho úřadování a rozhodování ve funkci ministra financí vznikly, a který dodnes tváří v tvář katastrofálním důsledkům tvrdí, že vše bylo v pořádku.

Ne, takoví lidé by neměli být v exekutivě a už vůbec ne ve funkci předsedy. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.