A co může být dál…?

0
14

Autor: Vladislav Kopal

Mám vnučku. Jsou jí necelé dva roky. Často proto přemítám, co ji asi čeká za dvacet let. Mé vize jsou však pochmurné. Obávám se éry strachu, éry násilí, éry netolerance. Nyní, v době relativního bezpečí a klidu, toto vnímám obzvláště znepokojeně.

Jsem přesvědčen, že doposud žijeme v bezpečí

Jaký je ukazatel míry bezpečí? Je to např. turistika. V současnosti Česká republika zaznamenává velký turistický boom. Jsme zemí pro návštěvníky přitažlivou, se spoustou památek a přírodních zajímavostí. Naši podnikatelé se v turismu naučili podnikat, umí cizince oslovit i zaujmout. To je fajn. Raketový nárůst počtu turistů z celého světa je toho hmatatelným důkazem.

To samo o sobě by však bylo málo. Navíc jsme totiž zemí bezpečnou. Jsem přesvědčen, že dokonce jednou z nejbezpečnějších v Evropě. Turista se nemusí v Praze, na Lipně, v Českém Krumlově či v Beskydech obávat o svůj život. Bombové útoky nás – prozatím – míjejí. Na koncertech nevybuchují bomby. Ženy se nemusí bát jít samy v podvečer městem. Matky s kočárkem mohou i odpoledne samy projít parkem. Naše děti neobtěžují sexuálně akcelerovaní mladíci.

U nás kamiony zatím převáží zboží. Nevraždí. Dodávkami jezdí řemeslníci do práce. Ne vraždící komanda s noži. I v tomto spočívá atraktivita naší země. Pískající brzdy, či řvoucí motor v nás ještě nevyvolávají pocit hrůzy.

Ale…

Jako v řadě věcí, je i zde ukryto mnoho ALE. Zatím se cítíme bezpečně. Zatím prožíváme (alespoň podle makroekonomických údajů) období prosperity. HDP má stoupající trend. A nezaměstnanost? Ta má naopak trend klesající. Je nejnižší v Evropě.
Celý článek – Parlamentní listy

Poznámka administrátora: Články na webu Parlamentní listy, jsou chráněny Copyrightem, proto je nemohu zde celé publikovat. Přečtěte sicelý článek tam, je velmi zajímavý. Zejména doporučuji po přečtení, otevřít a přčíst si diskusní příspěvky.

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code