Analýza politického hnutí ANO 2011

1) Kdo je Andrej Babiš

Jde o druhého nejbohatšího Čecha (slovenského původu). Bez nadsázky lze o něm říct, že ovládá české zemědělství, neboť vlastní holding Agrofert, který přesahuje výrazně i do chemického průmyslu a potravinářství.

Andrej Babiš se narodil 2. září 1954. Oba rodiče absolvovali obchodní akademii a byli zaměstnáni v Řempu (řemeslnické potřeby). Otec Andreje Babiše Štefan následně pracoval pro firmu Československá keramika a byl jedním ze zakladatelů zahraničního obchodu na Slovensku. Později zakládal i katedru zahraničního obchodu na VŠE, kde externě přednášel. Rovněž pracoval jako obchodní poradce při OSN či zastupoval ČSSR v jednání GATT. Sám Babiš pak studoval státní gymnázium ve švýcarské Ženevě a následně maturoval na gymnáziu v Bratislavě. Poté vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě.

Na VŠE se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a 1. 11. 1978 nastoupil do PZO Chemapol Bratislava. V témže roce 1978 se stal Andrej Babiš kandidátem KSČ, jejím členem se pak stal o dva roky později v roce 1980. Do podniku chodil pracovník StB, který si Babiše předvolal kvůli dovozu syrských fosfátů. Nekvalitní syrský fosfát byl dovezen do tehdejšího podniku Precheza Přerov. Byl ovšem tak prašný, že dělníci museli používat plynové masky a skoro celé město Přerov bylo pod prachem. Babiš vypracoval analýzu, podle níž je na vině dovozce, na základě čehož je od roku 1982 dle zveřejněných dokumentů slovenského Ústavu paměti národa vědomým agentem StB. Agentem měl být v letech 1982 až 1985, sám to však popírá.

Na podzim 1985 byl Babiš vyslán jako delegát Petrimexu do Maroka, kde zastupoval asi 15 podniků zahraničního obchodu, např. Lignu či Motokov. V Maroku pobýval i v době listopadového převratu v roce 1989. Poté se vrátil do PZO Petrimex. Stal se ředitelem obchodní skupiny, která dovážela veškeré suroviny pro výrobu hnojiv. Petrimex ještě před rozdělením federace založil svoji českou pobočku, která byla později přejmenována na Agrofert. Babiš byl vyhozen z Petrimexu, svoji pozici v Agrofertu si však udržel díky bývalým kontaktům ze Švýcarska. Zdejší společnost O.F.I, údajně tvořená bývalými Babišovými spolužáky, získala po navýšení jmění zadlužené společnosti 55 % akcií. Ta je v roce 2001 prodala firmě Ameropa, mezitím však už byl z Agrofertu pod vedením Babiše rychle rostoucí kolos. Vývoj Agrofertu je spojen hlavně s americkou bankou Citibank, která podniku jako první poskytla úvěr na provozní financování ve výši 4 milionů dolarů.

Agrofert se v současnosti skládá z více než 200 dceřiných společností podnikajících v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva.. Zaměstnává více než 27 000 lidí. Agrofert je největší skupina v českém a slovenském zemědělství a potravinářství. Do skupiny patří například chemičky Lovochemie, Precheza či Precolor a především německá akvizice SKW Priesteritz. Kromě velkého množství zemědělských společností vlastní například i známé Kostelecké uzeniny či pekárny Penam.

Dlouhodobou Babišovou snahou bylo ovládnutí chemického gigantu Unipetrol. V roce 2001 se o to pokusil s pomocí rakouské společnosti ÖMV, nicméně Rakušané z obchodu později vycouvali. Babiš se rozhodl pro samostatný postup a byl velice blízko tomu, aby od Zemanovy vlády Unipetrol odkoupil. Nakonec ale k obchodu nedošlo, především díky problémům kolem České rafinérské.

K druhému pokusu o převzetí části Unipetrolu se odhodlal v období Grossovy vlády. Babiš měl pověst Grossova blízkého muže a tentokrát se spojil s polským PKN Orlen, který mu po nákupu měl odprodat části společností patřících pod Unipetrol. Údajně za tři miliardy korun, jejich tržní cena však přesahovala deset miliard. Po změně vlády v Polsku však došlo i ke změně vedení Orlenu a Babiš životní obchod neuskutečnil. Až do září 2011 pak vedl s Orlenem neúspěšné mezinárodní arbitráže, ve kterých šlo o zhruba 22 miliard korun.

Paradoxní vzhledem k současným Babišovým snahám je, že on sám měl s některými porevolučními politiky nestandardně blízké vztahy. Například s bývalým předsedou sociální demokracie Stanislavem Grossem. Babišova společnost Agrofert například sponzorovala několik akcí, na které pomáhala shánět peníze Grossova manželka Šárka.

V listopadu 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou ANO 2011 (Akce nespokojených občanů) a nevyloučil, že by z ní mohlo vzniknout politické hnutí. Jako politické hnutí bylo ANO 2011 (dále již hnutí) registrováno 11. května 2012. V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí, když v tajné volbě získal 73 ze 76 hlasů.

Do portfolia Agrofertu kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby patří také vydavatelská firma AGF Media a. s., která vydává týdeník 5plus2 a na jaře roku 2013 spustila i svůj vlastní internetový portál. Od června 2013 také Agrofert vlastní velký mediální koncern MAFRA a. s., který vydává dva celostátní tištěné deníky (Mladá fronta DNES, Lidové noviny), pražský bezplatný deník Metro, provozuje 3 televizní stanice (Óčko, Óčko Expres, Óčko Gold) a 2 rozhlasové stanice (Expresradio, Classic FM), dále provozuje zpravodajské internetové portály (iDNES.cz, Lidovky.cz) a vlastní jednoho vituálního mobilního operátora (MOBIL.CZ).

Dle odhadu časopisu Týden by Babišovo jmění mělo dosahovat 25 miliard korun.

2) Vznik politického hnutí ANO 2011

V pátek 4. listopadu 2011 v celostátních denících zveřejnil podnikatel Andrej Babiš výzvu ANO 2011 (Akce nespokojených občanů), ve které vyzval občany ,,naštvané stejně jako on“, aby předložili svoje představy, jak by měla fungovat veřejná správa a ekonomika, a navrhli „důvěryhodné a uznávané osobnosti“, které by tento projekt uskutečnily. Tato inzerce ho přišla na zhruba 2 miliony korun. Vyvrcholily tak několikatýdenní spekulace o možném Babišově angažmá v politice, kdy v průběhu října 2011 podal k Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o registraci několika položek nesoucích různé obměny názvu Akce nespokojených občanů nebo zkratky ANO 2011. Podnikatel přitom ještě nedávno zdůrazňoval, že nechce zakládat politickou stranu.

V úvodu své výzvy se Babiš představil a uvedl, že ve svých firmách v Česku zaměstnává tisíce lidí, platí stovky milionů korun na daních a je naštvaný stejně jako ostatní spoluobčané. Jako důvod uvedl „že politici naši zemi od revoluce nejenže neumějí řídit, ale přihlížejí jejímu rozkrádání“ a „že žijeme v nefunkčním státě“.

První reakce veřejnosti byly rozpačité a ozývaly se hlasy, že tím že ostrou kritiku říká veřejně stejně nic nezmění, a doplatí na to on sám, jeho rodina a podnikání, jako tomu bylo v případě bývalého senátora Fischera.

Babiš ve výzvě srovnával současnou situaci se situací před listopadem 1989, kdy lidé skandovali „nejsme jako oni, nebudeme se bát a nebudeme lhát“. Konstatoval, že „v roce 1989 nemělo Československo žádné dluhy, naopak nám tzv. bratrské země dlužily desítky milionů dolarů a náš stát vlastnil obrovský majetek. Po více než dvaceti letech ovšem předpokládal rozpočet České republiky na rok 2012 další ztrátu 105 miliard korun, o kterou se navýší stávající dluh 1 500 miliard. Poukazoval, že původní majetek ČR se významně zmenšil a je nadále systematicky rozkrádán. Hospodaření státu srovnával s podnikáním a učinil závěr, že každý normální podnikatel by s takovou bilancí zkrachoval. Předkládal veřejnosti otevřenou otázku: kolik z těch miliard přitom skončilo v soukromých kapsách různých korupčníků?“

Poukazoval na aktuální ekonomickou situaci a celostátní problémy mezi které patří špatný stav silnic, pomalá železniční doprava, nedostatek peněz „pro učitele, vědce, lékaře, policisty, hasiče, na sport a na vzdělání pro naše děti.“ Podle Babiše Česká republika neumí bránit ve světě své zájmy, český trh se stává často odbytištěm pro nekvalitní zahraniční zboží.

Vyzýval občany k tomu, aby se v rámci ANO 2011 sjednotili a měli společný cíl. Tím cílem má být podle Babiše „spravedlivější společnost, funkční a právní stát“. Dosáhnutí tohoto cíle pak vidí v jednoznačném vítězství „občanského hnutí složeného z důvěryhodných a nezávislých osobností České republiky v následujících parlamentních volbách“ tak, „aby bylo možné prosadit zákony, které povedou k omezení dosavadního politického marasmu, zabrání rozkrádání státu, zvýší všeobecnou transparentnost a efektivitu veřejné správy a umožní začít používat při správě státu zdravý rozum.“

Na závěr výzvy ANO 2011 apeloval na spoluobčany, aby se k iniciativě připojili a zapojili se do její činnosti s cílem předložit své představy o fungování veřejné správy a ekonomiky a navrhli „důvěryhodné a uznávané osobnosti hospodářského a společenského života, které by měly tento projekt realizovat“. Babiš rovněž uvedl, že i mezi současnými poslanci a senátory jsou slušní a schopní lidé, které je třeba oslovit a zapojit do činnosti iniciativy. Chce prosazovat, aby o zákonodárcích pro příště více rozhodovali občané než politici (předsedové stran), kteří sestavují kandidátky.

Na závěr nabídl, že bude manažerem tohoto hnutí bez nároku na odměnu a veškeré náklady spojené s touto iniciativou bude hradit ze svých příjmů.

Jako své hlavní priority iniciativa ANO 2011 deklarovala:

  • funkční a právní stát
  • spravedlivou a nezadluženou společnost
  • budoucnost bez korupce
  • výkonnou veřejnou správu
  • lepší budoucnost pro své děti

Podle webových stránek výzvy ANO 2011 jí z řad politiků, podnikatelů, odborových činitelů, představitelů občanských sdružení a dalších osobností veřejného života podporují například: Šimáně Jiří většinový majitel, Unimex Group; Passer Radim předseda představenstva, Passerinvest Group; Samaras Jannis generální ředitel, Kofola Holding; Blaškovič Martin předseda představenstva, Zetor (HTC Holding); Kováč Petr předseda představenstva, Patria Corporate Finance; Součková Magdalena partnerka, Ernst & Zouny; Vik Roman generální ředitel, Travel Service; Řehoř Václav finanční ředitel, CCS; Janouch František jaderný fyzik, Charta 77; Dernerová Alena senátorka, Severočeši.cz; Havlík Petr Občané.cz; Pomajbík Luboš předseda, Odborový svaz dopravy; Kuchař Jaroslav Vyměňte politiky; Špičák Julius přednosta, IKEM; Adámková Věra přednostka, IKEM; Marvanová Hana Veřejnost proti korupci.

Nově pak ANO 2011 prezentuje jako své mediální tváře: Věru Jourovou, právní koncipientku a bývalou náměstkyni ministra pro místní rozvoj; Martina Komárka, novináře, politického komentátora a spisovatele působícího 20 let v deníku MF DNES; Martina Stropnického, herce a diplomata; Jiřího Zlatušku, pedagoga, bývalého rektora Masarykovy univerzity a bývalého senátora; Jaroslava Faltýnka, člena představenstva Agrární a Potravinářské komory ČR.

3)  Programové cíle ANO 2011

  • Vytvoření odborně řízeného, funkčního a spravedlivého státu, který zajistí lepší kvalitu života pro všechny, a to na principu svobody, demokracie, odpovědnosti a solidarity.
  • Implementace konceptu otevřeného státu s prvky přímé demokracie. Ve zvlášť důležitých otázkách týkajících se České republiky či rozhodné části obyvatel chce hnutí prosazovat možnost vyhlášení referenda.
  • Reformu veřejné správy, která by měla být nezávislá na politické moci. Veřejná správa musí fungovat efektivně, nikoliv jako prostředí, ze kterého lze snadno vyvést veřejné prostředky do soukromých kapes. Veřejné prostředky musí být vynakládány v zájmu veřejnosti. Ve veřejné správě proto musejí být odborníci schopní efektivně ji řídit a vyhodnocovat dopady svých rozhodnutí. Práce úředníků musí být průběžně kontrolována a úředníci musí být odpovědni za svá rozhodnutí.
  • Solidární společnost založená na vzájemné občanské odpovědnosti za důstojný život všech občanů. Sociální systém by měl podporovat rodiny s dětmi a jedince, kteří se kvůli špatnému zdravotnímu stavu nebo jinému omezení nemohou o sebe postarat sami. Seniorům by mělo být zajištěno důstojné stáří. U ostatních skupin by mělo být vydávání sociálních dávek podmíněno aktivní snahou o zlepšení sociální situace ze strany jejich příjemců. Stát musí pomáhat osobám se zdravotním postižením v problematice uplatnění na trhu práce a spoluprací s organizacemi zabývajícími se touto problematikou zlepšit integraci osob se zdravotním postižením do společnosti
  • Potírání korupce. Korupce se musí stát i z hlediska morálního naprosto nepřijatelná. Hnutí proto bude usilovat o přijetí potřebných protikorupčních zákonů, přezkoumání miliardových zakázek a o změnu financování politických stran. Právo musí být pro občana srozumitelné a vymahatelné. K tomu je zapotřebí reformovat policii, státní zastupitelství a soudy, aby byly politicky nezávislé, neúplatné a efektivní
  • Změna systému správy a výběru daňí, aby firmy podnikající v České republice odváděly daně v tuzemsku a nikoli v daňových rájích. Cílem hnutí je zpřehlednění současného komplikovaného systému daňových výjimek. Daňový systém nesmí bránit rozvoji podnikání, zároveň ale musí zajistit solidaritu bohatých s chudými a mezi generacemi navzájem.
  • Systematické řešení otázky regionálního rozvoje posílením vlastních finančních zdrojů obcí. Cílem hnutí v této oblasti je podpora efektivního propojení infrastruktury, vzdělávacích kapacit a sociálních služeb v obcích.
  • Vzdělaná společnost jako základ pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Kvalita vzdělání by měla být zvýšena tak, aby vzdělávací soustava na všech stupních připravovala absolventy schopné uplatnit se na trhu práce. Hnutí odmítá omezení samosprávy vysokých škol a potírání akademických svobod.
  • Zdravotnický systém založený na principu sdílené odpovědnosti ze strany státu i osobní odpovědnosti občanů za svůj zdravotní stav. Hnutí hodlá zaměřit svoji pozornost v oblasti zdravotnictví na správu zdravotních pojišťoven a hospodaření zdravotnických zařízení. Cílem hnutí je zprůhlednění lékové politiky, zastavení plýtvání zdravotnickým materiálem a předražených nákupů. Zastaven by měl být odliv lékařů a zdravotnického personálu.
  • V oblasti zahraniční politiky a vnější bezpečnosti rozvíjet vztahy spolupráce a porozumění založené na pragmatickém přístupu ke všem demokratickým zemím. Ve vztahu k Evropské unii by Česká republika měla zlepšit schopnost prosazení národních zájmů, jasně definovat své priority, přicházet s novými návrhy a hledat pro ně spojence.

4) Reakce hnutí na současnou vládní krizi

Hnutí již zahájilo kampaň na předčasné volby a jeho členové se chystají objet regiony. Babiš tím reagoval na poslední dění v Poslanecké sněmovně PČR, která poté, co úřednická vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru, míří ke svému rozpuštění.

Sám Babiš, který chce do Poslanecké sněmovny PČR kandidovat, pravděpodobně na kandidátce pro Středočeský kraj, neboť má bydliště v Průhonicích, předpokládá, že i když jeho hnutí zatím není příliš známé, mohlo by získat kolem deseti až patnácti procent hlasů ve sněmovních volbách. Kandidovat bude také místopředsedkyně hnutí Věra Jourová, bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj, která byla křivě obviněna za přijímání úplatku, a stát se jí za to musel omluvit.

Hnutí má zatím 850 členů. Od sponzorů získalo 58 miliónů, z toho od Babiše 29,5 milionu Kč a firem vlastněných jeho AGROFERT HOLDINGEM (DEZA a. s.; Lovochemie a. s.; Synthesia, a. s., Fatra, a. s.,…) dalších cca 22 miliónů Kč. ANO 2011 již před časem rozjelo velkolepou volební kampaň. Byli již představeni noví lídři kandidátek – již zmíněný herec a diplomat Martin Stropnický, emeritní rektor brněnské univerzity Jiří Zlatuška a novinář Martin Komárek.

Jejich tváře také zaplavily v rámci billboardové kampaně celou zemi. Sedm set billboardů je podle ANO 2011 zatím pouhá předehra, jíž se snaží hnutí dostat do povědomí lidí.

Hnutí uvádí, že chce lepší podmínky pro české firmy a živnostníky, kteří v tuzemsku platí daně. Chce i lepší životní standard pro pracující lidi ve městech či na vesnicích. Jeho cílem je prosperující stát, který zajistí lepší podmínky mladým rodinám, sociálně slabým, dlouhodobě nemocným i důstojný život seniorů. Politické hnutí ANO 2011 za své volební cíle klade zlepšit hospodaření státu, posílit zaměstnanost či solidaritu vůči slabým. Podle místopředsedkyně hnutí Věry Jourové staví svůj volební program na vytvoření nových pracovních míst a posílení zaměstnanosti, důraz kladou jeho zástupci také na zeštíhlení státu a zlepšení jeho hospodaření. S tím souvisí i to, aby se stát postaral o slabé, usilují o solidaritu.

Hnutí však řeší i další témata, jako je problém hazardu, lichvy, exekucí, snížení daní či zásadní změny volebního systému. Hnutí chce zavést všechny maximální prvky přímé demokracie, inspiruje se i v zahraničí, například přímou volbou starostů na Slovensku.

Podle Babiše je poptávka po změně nyní ve společnosti velká, stejně jako nespokojenost občanů. Parlamentní volby jsou podle něj poslední šancí změnit směr. Babiš již dříve v tisku uvedl, že hnutí ANO 2011 může příští rok ve volbách do Sněmovny získat až 15 procent hlasů. Na podzim se zúčastnilo senátních voleb. Nikdo z kandidátů ale neuspěl.

Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš reagoval na aktuální dění ve Sněmovně, poté co úřednická vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru, tak že řekl: „Nastal čas, aby došlo k zásadní změně. Všechny parlamentní strany by měly politiku opustit a měli by přijít noví lidé. Můžeme předložit jiný druh politiků.“

Podle serveru Aktuálně.cz pro hnutí znamenají volby v podzimním termínu zhroucení plánů na velkorysou předvolební kampaň. Vyplynulo to z rozhovoru s předsedou hnutí Andrejem Babišem, podle kterého měla kampaň trvat devět měsíců a výsledkem mělo být významné zastoupení jeho hnutí v příští sněmovně.

Bylo zaznamenáno načasování billboardové kampaně ANO 2011. Ta se objevila téměř současně s billboardy Strany práv občanů – zemanovci a hlavně ve chvíli, kdy poslanci po nevyslovení důvěry Rusnokovu kabinetu začali vážně uvažovat o rozpuštění sněmovny a předčasných volbách. Podle Babiše, to vypadá jako záměr, ve skutečnosti je to náhoda – důsledek neschopnosti jejich marketérů, billboardy měli být již v únoru. Babiš přiznal, že kampaň plánovali naplno rozjet v září a že zkrácení volební kampaně jim na pouhé tři měsíce vyhovuje stejně málo, jako většině ostatních stran. Přesto se prý chystá na dobré volební výsledky a o účasti svého hnutí ve sněmovně nepochybuje. Podle šetření agentury SANEP dosáhlo v červenci hnutí ANO 2011 na 2 % hranici volebních preferencí, v srpnu pak podle průzkumu agentury ppm factum dosahovala ANO 2011 v jím objednaném průzkumu u veřejnosti obliby zhruba 5 %.

Rusnokova vláda je podle Andreje Babiše fungující tým: „Když ministr kultury něco pokazí, premiér Rusnok to může hned napravit. Kdyby šéfa Národního divadla odvolala Balvínova předchůdkyně Hanáková a premiér Nečas to chtěl napravit, neudělal by nic. Musel by respektovat koaliční partnery. Proto vlády špatně fungovaly: U moci byly koalice, které nic nevyřešily, jen dělaly politické kšefty a šéfové stran se hádali.“

Činnost vlády Jiřího Rusnoka Andrej Babiš vidí tedy pozitivně. Podle Andreje Babiše je vládní tým sestaven dobře. Podle něj jsou členové vlády kvalitnější než ti bývalí.

5)  Závěr analýzy

Malé a nové subjekty, mezi něž se řadí politické hnutí ANO 2011 a např. Úsvit přímé demokracie pod vedením Tomia Okamury mají potenciál odčerpat zavedeným stranám voliče. Může se opakovat při současných volbách situace z roku 2010, kdy nové politické strany na sebe stáhly skoro tolik hlasů jako různé menší strany v 90. letech 20. století.

Zatím co Úsvit přímé demokracie používá spíše populistická hesla, kterými by mohl přilákat hlasy, spíše jednodušeji uvažujících levicových, ale i pravicových až ultrapravicových voličů, kteří preferují zdánlivě jednoduchá a přímočará řešní, Babiš zdůrazňuje priority, které by mohli oslovit jak vzdělanou část levicových voličů, tak voličů levého středu a případně i voličů pravého středu, kteří jsou znechuceni současnou situací nebo jejichž podnikání bylo ekonomickou politikou bývalé vlády Petra Nečase poškozeno.

Skutečný počet voličů, kteří dají svůj hlas kandidátům Úsvitu přímé demokracie nebo politickému hnutí ANO 2011 je i za současné situace velmi obtížné odhadnout a to především uskuteční – li se předčasné volby, neboť ani jeden ze subjektů zatím není v podvědomí většiny voličů znám tak dobře, jako stávající politické strany. Ve středních Čechách se za politické hnutí ANO 2011 utká v předčasných volbách Andrej Babiš s Miroslavem Kalouskem z TOP 09. I za této situace však není předem odhadnutelný výsledek, a přesto že se na jedné straně bude jednat o mimořádně neoblíbeného politika, na druhé straně se přes absenci špatných zkušeností veřejnosti s tímto kandidátem může projevit váhání na základě historické zkušenosti s nástupem a pádem Věcí Veřejných.

Andrej Babiš a Tomio Okamura – podle informací z médií mezi sebou uzavřeli dohodu, která by se dala nazvat paktem o neútočení. Obě strany totiž oslovují nespokojené voliče, kterých se po posledních situacích v politice rozrůstá.

Podle informací z kuloárů jsou hlavními důvody Babišovi iniciativy komplikace, které mu současný turbulentní stav státu nezajišťujícího stabilitu daňových a ani jiných pro podnikání významných zákonů spolu s všudy přítomnou korupcí ve veřejné správě způsobují. Nelze tedy hovořit o jakémkoliv altruismu, ale o zcela pragmatickém přístupu, který Babiš uplatňuje i ve svém podnikání. Hnutí je velmi dobře organizováno, jeho struktura je přísně hiearchická s přesně stanovenými odpovědnostmi za zpracování podkladů pro volební boj v jednotlivých odborných oblastech a Babiš se z pravidla osobně setkává při nejmenším za účelem jejich poznání i s nižšími manažéry. Hnutí takto systematicky rozpracovává všechny základní oblasti života státu a společnosti a systematicky se sanží vyhledávat vhodné a kvalifikované odborníky na jednotlivé oblasti, na druhou stranu lze říci, že se stejně jako řada ostatních politických stran potýká s politickými kariéristy, kteří ve vstupu do hnutí a angažování se v jednotlivých oblastech vidí potenciální možnost pozdějšího získání dobře placené funkce, aniž ovšem mohou nabídnout skutečnou odbornost. Přesto lze vyvodit závěr, že hnutí bude nadstandartně dobře připraveno velmi kvalifikovaně diskutovat problémy v těchto jednotlivých oblastech a při případné účasti zástupců KSČM na veřejných debatách jichž se budou účastnit i zástupci hnutí bude nezbytné vyslat skutečné odborníky a argumentaci si řádně předem připravit jinak bude hrozit fiasko.

Hodnotíme – li dosavadní veřejné vystupování hnutí i jeho představitelů, lze konstatovat že se jedná o mimořádně dobře připravenou marketingovou akci k jejiž efektivitě přisívají jak nepopulární kroky v sociální oblasti bývalé vlády Petra Nečase, tak její a další korupční skandály, jichž dokázalo hnutí velmi dobře využít pro vytvoření své vlastní politické značky.

6)  SWOT analýza hnutí

Silné stránky:

  • Dostatečné finanční zdroje, dostatek kvalifikovaných a motivovaných odborníků.
  • Hlavní cíle korespondující s očekáváními značné části společnosti.

Slabé stránky:

  • Neexistující politické zkušenosti.
  • Nepřítomnost zástupců hnutí ve volených orgánech.
  • Nízké veřejné povědomí o existenci hnutí.

Příležitosti:

  • Racionální a jasně formulované volební cíle, které nenabízí žádná jiná politická strana nebo hnutí.
  • Znechucenost velké části veřejnosti současnými politickými subjekty a historická stigmatizace KSČM, která může odčerpat část voličů, kteří by bez existence hnutí jinak nenalezli obdobně sociálně orientovaný volební program.

Hrozby:

  • Nedůvěra značné části voličů k novým subjektům z výrazným marketingem po zkušenostech se stranou Věci Veřejné, která se profilovala téměř identickým způsobem.
  • Absolutní nihilismus značné části voličů, kteří již ztratili jakou koliv víru že mohou svým hlasem něco změnit a voleb se programově neúčastní – volební výsledky tak budou dány relativně málo početným, ale tvrdým jádrem voličů pravicových stran.
  • Případná skandalizace či kriminalizace představitelů hnutí za smyšlený či reálný delikt, nejspíše související s podnikáním, v době těsně před termínem voleb.

Zpracovalo oddělení pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ÚV KSČM