Analýza politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury

1.    Vznik

Na začátku dubna 2013 se senátor a podnikatel v cestovním ruchu, úspěšně se prezentující v masových médiích hlavního proudu v České republice, Tomio Okamura, zúčastnil protivládního protestu několika set lidí v Praze, tzv. Všelidového sněmu – akce pořádané iniciativou Holešovská výzva. Na této akci vystoupil i předseda strany Věci veřejné Vít Bárta či bývalí představitelé krajně pravicových stran a uskupení. Cílem akci byly námluvy mezi jednotlivými extremizujícími pravicovými a populistickými silami v ČR s možností převzetí zázemí a mediálního ohlasu Holešovské výzvy.

Přes výše zmíněné iniciativy pravicově-populistických aktéru nakonec Tomio Okamura podal dne 13. 5. 2013 ministerstvu vnitra žádost o registraci vlastního hnutí s názvem „Úsvit přímé demokracie“ (dále jen „Úsvit“). Ze zákona vyžadovaný limit minimálně tisíc podpisů pod žádost o registraci hnutí byl překročen, jelikož hnutí získalo přes 2600 podpisů k žádosti (pozor – nejedná se o počet členů hnutí, ale pouze o počet podpisů umožňujících registraci hnutí). Otázkou zůstává původ těchto podpisů – i vzhledem ke způsobu, jakým Okamura získával podpisy pod petici, umožňující jeho prezidentskou kandidaturu v proběhlých přímých prezidentských volbách. Vzhledem k tomu, že Okamura má finanční zázemí svého podnikání, jakož i dobrý přístup do médií, a relativně od prezidentské kampaně stabilní podporu – např. více než 50 000 fanoušků na sociálních sítích, nemuselo proto být problémem výše zmíněný počet podpisů řádně sebrat v souladu s platnými zákony i v relativně krátké době. Ministerstvo vnitra na základě posouzení dokumentu přistoupilo pak k registraci hnutí (do 15 dnů ode dne zahájení řízení).

Hnutí Úsvit dle opakovaných mediálních prohlášení svého lídra Tomia Okamury neaspiruje na to, stát se tradiční parlamentní politickou stranou, jejímž hlavním cílem je participace na vládní úrovni, přesto hnutí usiluje o kandidaturu v parlamentních a komunálních volbách s cílem dosáhnout co nejlepšího volebního výsledku.

2.    Stanovy

Již na úvod je třeba zmínit, že vzhledem k minimální vlastní prezentaci hnutí, je celkový charakter hnutí značně nečitelný. Dokladem výše zmíněného tvrzení je počáteční absence stanov hnutí Úsvit, které po několik týdnů nebyly k dispozici na vlastních internetových stránkách hnutí, ani v dalších veřejně dohledatelných zdrojích.

Hlava I. definuje Úsvit jako politické hnutí pod názvem „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“ (v textu dále jen Úsvit), se zkratkou „Úsvit“.

Hlava II. Shrnuje hlavní programové cíle. Stanovy jen velice úzce vymezují programové cíle hnutí – v osmi stručných odrážkách – obsahujících zejména změnu Ústavy ČR ve prospěch změn vedoucích k zavádění a posilování prvků přímé demokracie. Více viz. kapitola 4

Hlava V. vymezující organizační jednotky je naprosto stručná – tvoří ji jediná věta, totiž že hnutí nezřizuje žádné organizační jednotky.

Hlava VII. vymezuje orgány hnutí. Nejvyšším orgánem hnutí, který tvoří všichni členové, je Konference. Konference se schází nejméně jednou za rok, svolává ji Předseda nebo výkonný tajemník Úsvitu. Konference zejména volí a odvolává členy ostatních orgánů hnutí.

Dále schvaluje např. volební program, a schvaluje vznik členství u jednotlivých občanů. Důležité je, že pro vznik členů se nejen musí vyslovit dvě třetiny přítomných, ale zejména Předseda Úsvitu. Pakliže např. všichni přítomní s výjimkou předsedy budou souhlasit se vznikem členství – předseda tento vznik může vetovat.

Předseda je společně s Výkonným tajemníkem statutárním orgánem Úsvitu. Řídí činnost hnutí a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu, je jeho mluvčím a zastupuje ho navenek, má všeobecnou odpovědnost za činnost hnutí mezi zasedáními konference, schvaluje rozpočet Úsvitu, svolává jednání Konference a Výboru (ano, Úsvit má dokonce i Výbor). Jeho funkční období je pětileté, Znamená to tedy, že nejvyšší orgán hnutí – Konference, která se schází jednou ročně (minimálně) zvolí předsedu na 5 let.

Výkonný tajemník je pověřený řízením kanceláře Úsvitu. Stejně jako předseda je volen na pětileté funkční období. Byť je spolu s předsedou statutárním orgánem hnutí, jeho postavení je na základě vymezení oblasti činností v porovnání s předsedou zástupné.

Sestavováním všech kandidátních listin je poté pověřen Výbor hnutí. Výbor má pět členů včetně předsedy a tajemníka, s tím, že jejich funkční období je opět pětileté.

Rozhodčím a revizním orgánem hnutí je Revizor a Rozhodčí komise. Jejich funkční období je rovněž pětileté, oblast jejich působnosti se nevymyká.

Další hlavy vymezují způsoby jednání statutárních orgánů, zásady hospodaření a způsob naložení se zůstatkovým majetkem. Za hnutí jedná a podepisuje předseda s výkonným tajemníkem. Příjmy Úsvitu tvoří členské příspěvky, dary a dotace. Hospodaření hnutí musí být vyrovnané. S majetkem hnutí hospodaří předseda a výkonný tajemník. V případě zrušení hnutí se majetkový zůstatek převede na jinou právnickou osobu, jejíž cíle jsou blízké cílům hnutí a jež se zabývá neziskovou činností. Tuto osobu určí konference.

Shrnutí stanov:

  • Stanovy hnutí nedávají příliš prostoru pro vnitrostranickou demokracii a princip rozložení pravomocí.
  • Stanovy jasně ukotvují těžiště moci v rukou předsedy a následně tajemníka hnutí, volených na pětkrát delší dobu než s jakou periodicitou je svoláván nejvyšší orgán hnutí Konference, s možností malé kontroly výborem a minimální kontroly členskou základnou.
  • Stanovy vzhledem k neexistenci institucionální organizační struktury hnutí dávají široký prostor pro spontánní činnost členů hnutí, ovšem bez jasně vymezených významnějších členských práv mimo zasedání konference.

3.    Program a cíle hnutí   

Hnutí Úsvit nemá žádný propracovaný komplexní politický program. Na vlastních internetových stránkách jsou zveřejněny pouze cíle hnutí Úsvit, které jsou:

  • zavedení přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů,
  • prosazení zákona o referendu, umožňujícího občanům pomocí referenda prosadit, upravit či naopak zablokovat zákon,
  • odvolatelnost všech přímo volených politiků ,
  • zákaz souběhu funkce ministra vlády a poslance nebo senátora,
  • ústavní brzdu bránící dalšímu neopodstatněnému zadlužování, cílem jsou vyrovnané veřejné rozpočty s legislativou podle švýcarského vzoru,
  • důsledné oddělení moci zákonodárné od moci výkonné. Vláda bude jmenována přímo voleným a občany odvolatelným prezidentem bez nutnosti vyslovení důvěry poslaneckou sněmovnou.

Výše zmíněných 6 bodů je jedinou programatikou, kterou hnutí Úsvit veřejně deklaruje a přiznává. Na základě neexistujícího komplexního sociálně – ekonomického programu nelze proto určit jeho zařazení na pravolevé ose politického spektra. Dokladem tohoto tvrzení je např. vyjádření Tomia Okamury „Hnutí Úsvit spojuje politiky napříč polickým spektrem a osobnosti z kulturního i společenského života a dáme podporu všem, kteří chtějí prosazovat přímou demokracii a princip osobní odpovědnosti.“

Tomio Okamura několikrát veřejně deklaroval, že hnutí Úsvit prosazuje změnu českého politického systému, s cílem posílit prvky přímé demokracie a osobní odpovědnosti, s důsledným oddělením moci výkonné, zákonodárné a soudní, a s přímou odpovědností volených představitelů. Výsledkem takto provedených změn by měly být odstraněny negativní jevy českého politické prostředí – nestabilita koaličních vlád, nezodpovědnost politiků z výkony svých funkcí, korupční propojení exekutivy s podnikatelskou sférou.

Pro prosazení těchto prvků je podmínkou změna Ústavy České republiky! Proto hodlá hnutí Úsvit kandidovat do zákonodárných institucí v ČR, s cílem získat co nejvíce mandátů v obou komorách Parlamentu České republiky. Lidé, zvolení za hnutí Úsvit, pak usilují o podíl na moci formou nikoliv přímého vládního koaličního angažmá, ale prostřednictvím podpory těch subjektů, které budou implementovat výše zmíněné cíle hnutí. Hnutí tedy deklaruje snahu o přímý podíl na moci bez ohledu na možného koaličního partnera, bez ohledu o nějaké vlastní vymezení se vůči ostatním na bázi programové.

4.    Personální obsazení

Předsedou Úsvitu je jeho zakladatel a člověk, jehož jméno tvoří část oficiálního názvu hnutí senátor Tomio Okamura. Výkonným tajemníkem hnutí je poslanec Radim Fiala (dříve ODS). Úsvit je tak zastoupen v obou komorách Parlamentu České republiky, byť v každé jen jedním zástupcem. V Poslanecké sněmovně PČR navíc poslancem původně zvoleným za pravicovou ODS.

Prvních pět reprezentantů hnutí Úsvit tvoří lídři vybraných krajů v ČR, kteří budou hnutí reprezentovat, organizovat činnost v jednotlivých krajích a dělat přípravu pro volby do Poslanecké sněmovny. Lídři nejsou označování lídři, ale jako osobnosti, které budou „mít na starosti“ určitý konkrétní kraj. Krajské orgány, stejně jako krajské organizace, nejsou totiž ve stanovách zakotveny.

  • Lídrem v Moravskoslezském kraji je Jana Lorencová, novinářka, mající podíl na odhalení a rozkrytí kauzy lehkých topných olejů
  • poslanec Radim Fiala bude lídrem v kraji Olomouckém. V minulých sněmovních volbách díky preferenčním hlasům občanů předběhl lídra ODS Ivana Langera
  • Středočeským lídrem je Georgi Bidenko, manažer firmy podnikající ve vodohospodářství exportující vlastní technologie do zahraničí, údajně podnikající bez státních zakázek
  • lídrem v Pardubickém kraji je Marek Černoch, syn zpěváka Karla Černocha, bývalý ředitel hudebního rádia, dopravní pilot a manažer
  • v Ústeckém kraji je Jaroslav Novák, novinář, spisovatel a autor filmu se skupinou Nazareth
  • ve Zlínském kraje je pak lídrem sám zdejší senátor Tomio Okamura.

Úsvit slíbil v blízké době představit další osobnosti, které budou garanty a koordinátory v dalších krajích ČR.

5.    Akcentované výrazy

Vzhledem k minimální programové ukotvenosti hnutí byla provedena analýza nejčastějších nebo důrazně akcentovaných pojmů a výrazů představitele hnutí Tomio Okamury v tiskových prohlášeních, v médiích a na sociálních sítích. Těch výrazů, která nejsou zakotvena v programu hnutí, který je ukotven i ve stanovách, a který je popsán výše, ale na která je často kladen důraz.

Výrazy:

  • chorobný stav současného politického systému
  • zneužití moci
  • mocichtivý zákonodárci bez obav porušující své volební sliby
  • beztrestné cyklické podvádění lidí
  • stranická oligrachie
  • vládnoucí diktatura politických elit
  • skutečná demokracie
  • straničtí bossové
  • zákulisní kmotři
  • milenka premiéra
  • preference
  • zkompromitované současné strany
  • zločiny ministrů
  • slušný občan
  • mocichtiví gauneři
  • stíhání politiků
  • nepřizpůsobiví
  • arogance
  • drzost
  • menšiny
  • problémové lokality, Šluknovsko
  • nastartování řešení
  • arogantní politici zleva i zprava
  • zneužívání sociálních dávek
  • lichvář
  • kriminalita v sociálně vyloučených lokalitách
  • snížení státního rozpočtu
  • parazitizmus
  • chudoba
  • nájemné
  • státní rozpočet
  • politikaření

Výše uvedený výčet výraziva řadí Úsvit politicky do oblasti radikálně rétorického populismu bez hlubší sociální, ekonomické programové vize..

6.    Shrnutí

  • Hnutí Úsvit vzniklo jako účelový projekt jednoho člověka – podnikatele Tomia Okamury, s cílem získat podíl na politické moci
  • Hnutí je řízeno manažerským způsobem, úzkou sítí horizontálních interpersonálních vazeb s vertikální vůdčí postavou T. Okamurou
  • Prezentace hnutí je úzce spjata s osobou předsedy, orientována do sociálních sítí, zejména facebooku, zde široké řady fanoušků (50 000)
  • I přes líbivou programatiku s jádrem prosazování prvků přímé demokracie a boje proti korupci lze hnutí, na základě vystupování jeho představitelů, dohodě o neútočení s miliardářem A. Babišem a jeho podnikatelským záměrem ANO 2011, označit za populistické
  • Hnutí užívá radikální rétoriku vůči politickým elitám, klientelistickému prostředí ve veřejné sféře, ale i vůči sociálně nepřizpůsobivým
  • Na základě privátních projektů Tomia Okamury, jeho postavení a role v hnutí jakož předsedy, pravicové orientace jediného poslance hnutí, lze hnutí označit za spíše pravicové, místy populistické, neštítící se využívat výrazivo hojně užívané i Dělnickou stranou sociální spravedlnosti
  • KSČM nepovažuje existenci a snahy hnutí Úsvit za jednoznačně pozitivní
  • Činnost Úsvitu může mít i negativní dopad pro KSČM – může způsobit odliv části voličské základny – tzv. protestních hlasů – ve prospěch hnutí Úsvit
  • KSČM se musí vymezit vůči všem projevům xenofobie a nesnášenlivosti, ale zároveň rázně prezentovat populární a sobě dlouhodobě blízká témata přímé demokracie, boje proti korupci ve veřejné sféře!

Zpracovalo oddělení pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ÚV KSČM