Bude Donald Trump posledním zvoleným prezidentem Spojených států?

0
195

Autor: Ernst Wolff

 Během své volební kampaně se, Donald Trump představoval jako bojovník amerických modrých límečků. Slíbil, že „přinese pracovní příležitosti domů„, vytvořením milionů dobře placených pracovních míst, a zvýšení životní úrovně střední a dělnické třídy. Představil se jako „nepřítel zkorumpovaného establishmentu“ a slíbil „vysušit bažinu ve Washingtonu„.

V závěrečné fází jeho kampaně, Trump oznámil, že plánuje jmenovat Stevena Mnuchina jako ministra financí. Steven Mnuchin je bývalým bankéřem Goldman Sachs a blízkým spojencem jednoho ze světově nejznámějších spekulantů George Sorose. V jednom z volebních videí Trump představoval Sorose jako symbol ultra bohaté a nenasytné chamtivosti.

V průběhu volební noci, přednesl Trump svůj vítězný projev, ve kterém pochválil Hillary Clintonovou, o jejímž uvěznění mluvil jen den předtím. Krátce poté, se objevilo několik jmen do Trumpova „přechodného týmu„, která jsou určena pro naplnění cca 4000 špičkových pracovních míst ve Washingtonu. Mezi nimi jsou lobbisté společností, jako je Koch Industries, Walt Disney, Aetna, Verizon a Goldman Sachs. Centrála přechodového týmu byla umístěna do advokátní a lobbistické firmy ve Washingtonu, tedy přímo v srdci toho, co Trump během jeho kampaně odsoudil jako „bažiny“.

Mezi prvními jmény kabinetu najdeme newyorského ex-starostu Rudi Giulianiho, bývalého předsedu Sněmovny reprezentantů Newt Gingricha a guvernéra New Jersey Chris Christieho. Všichni tři jsou dlouhotrvající členové republikánské strany, kteří Trumpa neustále napadali během jeho volební kampaně. Mezitím také víme, že Steve Bannon, a to nejen jako editor webových stránek „Breitbart“, ale také člověk, který kdysi pracoval pro Goldman Sachs, se stane top poradcem Donalda Trumpa a že o miliardáři, ex-partnerovi Rothschildovy banky, Wilburu Rossovi, Trump uvažuje jako o ministru obchodu.

Wall Street již reagoval velice příznivě na první tahy Trumpa. Investoři byli tak vděční, že Dow Jones vyskočil na nová rekordní maxima během dvou dnů ode dne voleb. Vděčnost finančního průmyslu se pravděpodobně také projeví po naplnění Trumpova plánu na snížení daní právnických osob o 20%, snížení daně z příjmu o 0,1 procenta, zvýšení vojenských výdajů a zmírnění předpisů o obchodování a bank.

US volební podvody mají dlouhou tradici

Všechna rozhodnutí Trumpa po jeho zvolení ukazují nade vší pochybnost, že vědomě klamal své voliče, z nichž je většina oběti probíhajícího ekonomického poklesu v USA. Nikdy neměl v plánu zlepšení pracovních a životních podmínek lidí. Využil zoufalství obyčejných lidí, jejich frustraci, vztek a jejich nedostatečného vzdělání. Převezme moc a využije svůj úřad za účelem realizovat opatření, která budou sloužit pouze jemu, jemu podobným a především finančnímu sektoru, jehož byl vždy součásti.

Takový volební podvod není nic nového ve Spojených státech. Během svých dvou volebních kampaní v letech 2008 a 2012, Barack Obama slíbil ukončení všech válek USA, zavřít Guantánamo, stabilizovat státní rozpočet a ukončit sociální propasti.

Dnes víme, že Obama je první prezident Spojených států v historii, který neustále vedl válku po dobu osmi po sobě jdoucích letech. Guantanamo nebylo ukončeno, a že USA je více těžce zadluženo než kdy jindy. Víme také, že ultra bohatí jsou bohatší, střední a dělnická třída je chudší a sociální nerovnost je větší než kdy předtím.

Bezostyšně lhát voličům má v USA dlouhou tradici. Přesně před sto lety, Woodrow Wilson byl zvolen prezidentem v průběhu první světové války po kampani, ve které slíbil neúčast USA ve válce. Tři týdny po jeho uvedení do úřadu v březnu 1917, jako vrchní velitel, vyhlásil válku Německu.

Také není nic neobvyklého pro hromadné sdělovací prostředky USA, aby tvrdě oponovaly kandidátovi, a tím mu nakonec pomohly k moci. Když měl americký Kongres v roce 1913 hlasovat o navrhovaném zřízení centrální banky, finanční sektor společně s korporátními médií zahájil bludnou kampaň proti této nové organizaci a tvrdil, že by došlo k omezení a oslabení práv finančního průmyslu.

Většina občanů USA věřila v to co bylo řečeno a doufala, že Fed omezí sílu bank a požadovala, aby Kongres schválil zřízení Fedu. Tak americký lid uvedený vědomě v omyl ze strany politiků a médií, se zachoval jako porodní asistentka při vytvoření Fedu, který se poté stal hlavním nástrojem finančního sektoru.

Tentokrát je to jinak

Trumpův podvod na voličích bude mít větší dramatické následky, než byly některé podvody jeho předchůdců včetně Baracka Obamy. Obamův první termín začal s finanční krizi v roce 2008, což se mu podařilo vyřešit tím, že prohlásil banky „být příliš velké aby zkrachovaly“ a použil tedy veřejné finanční prostředky k úhradě ztrát jejich soukromých vlastníků.

Obamův trik zůstal širokou veřejností nepovšimnut, protože americká centrální banka (Federální rezervní systém), začala okamžitě tisknout obrovské množství peněz aby zaplnila mezery ve státním rozpočtu. Mezitím ale již uplynulo osm let, ve kterých biliony dolarů byly čerpány na trhy za stále nižší úrokové sazby, aniž by se podařilo dosáhnout něčeho k oživení reálné ekonomiky.

Proto Donald Trump začne svou novou práci za podmínek, které jsou zcela odlišné od všech jeho předchůdců. Bude čelit reálné ekonomice, která je stagnující s většinou svých produktivních pracovních míst odsourcovaných do zemí s nízkými mzdami. Bude čelit přehřátému finančnímu sektoru s obrovskými bublinami na dluhopisových a realitních trzích, jež všechny čekají prasknout. Bude také čelit centrální bance, jejíž možnosti jsou téměř vyčerpány, s jedinou možností která ji zbývá a to tisk dalšího kvanta peněz, (jež ve své konečné fází nevyhnutelně povede k hyperinflaci) a další snížení úrokových sazeb do záporných hodnot (což nevyhnutelně zničí klasické základní úvěrování bankovních obchodů).

V těchto dimenzích Trumpovo volební sliby, že „přinese pracovní příležitosti domů“ a vytvoří nová, dobře placená pracovní místa po celé zemi, budou velmi rychle rozdrcena realitou. Nicméně, Trump nejen sliboval vracet ilegální přistěhovalce, ale nabudil své voliče k nenávisti vůči cizincům, přistěhovalcům, zdravotně postiženým a homosexuálům. Oznámil, že všem muslimům bude odepřen vstup do USA, slíbil postavit zeď podél hranic s Mexikem, a zavést ochranná cla proti zaplavení amerických trhů zahraničními produkty. Jinými slovy, mobilizoval nejhorší předsudky mezi těmi Američany, kteří jsou nejméně vzdělání, ale nejvíce ovlivnění probíhající finanční a hospodářskou krizí.

Trumpovo volební vítězství je velmi odlišné od všech jeho předchůdců

Trump jednoznačně vydláždil cestu pro budoucnost, která změní tvář USA navždy. Očekávání jeho dělnických voličů bude hořce zklamáno po jeho uvedení do úřadu. Rozčarování se brzy promění v hněv a zuřivosti, s největší pravděpodobností vše propukne v podobě sociálního násilí.

Zde je nutno vidět rozdíl mezi Trumpem a kterýmkoli jiným kandidátem na amerického prezidenta před ním. Trump byl prvním, který používal volební kampaň pro vytvoření mimoparlamentního pohybu střední a dělnické třídy, který je postaven na frustrace, nenávisti a hněvu.

Takže, jakmile lidé začnou zlobit a půjdou do ulic, dosáhneme bodu, kdy ostatní politici, jako Hillary Clintonová, by se museli spoléhat na policii a armádu. Trump, však bude moci využít vlivu jenž získal během své volební kampaně, nasměrovat vztek lidí proti menšinám. Za předpokladu, že hněv ulice potrvá déle jak jeden rok, dokáže ochránit Wall Street a finanční odvětví, tedy skutečné viníky krize, nasměrováním nenávisti lidi vůči menšinám, přistěhovalcům a muslimům.

Je to s největší pravděpodobností, že v budoucnu se Wall Street, který zpočátku podporoval Hillary Clintonovou, obrátí na Donalda Trumpa, jako jejich nového favorita. Tváří v tvář hrozící ekonomické a finanční katastrofě, se Trump, v očích finančního sektoru, proměnil v muže, který, díky jeho vlivu nad obrovským mimoparlamentním hnutím, bude moci udržet běh systému po delší dobu než jeho konkurenti.

Pokud se však Trumpovi nepodaří udržet situaci pod kontrolou, (což v dlouhodobém horizontu je více než pravděpodobné), skutečnému vládci USA, tj všemocnému finančnímu sektoru, zbude pouze jedna varianta – zásah armády a vytvoření diktatury. V tomto případě, by mohl být Trump jednoho dne známý jako poslední americký prezident, který se dostal k moci prostřednictvím voleb.

Ernst Wolff je novinář na volné noze a autor knihy „Drancování světa, historie a politika MMF „, kterou vydalo nakladatelství TECTUM-Verlag, v Marburgu, Německo.

Originál textu: The Saker
Překlad: Admin

Poznámka administrátora: Čekejme v příštích letech v USA, SSSR v roce 1991.