Bývalý důstojník CIA John Nixon ve svých vzpomínkách odhaluje: Všechno, co tvrdily USA o Saddámovi, byla lež

0
46

Autor: Jan Běhůnek

Byl prvním člověkem, který po zatčení vyslýchal Saddáma Husajna. Tvrdí, že Husajna dokonale poznal. „Zabýval jsem se jím mnoho let,“ píše ve svých pamětech, které byly zveřejněny v prosinci 2016 v USA. Pozoruhodné je, že o Husajnovi píše zcela opačně, než jaký byl v USA jeho mediální a oficiální obraz (což je skoro totéž).

John Nixon byl důstojník CIA, který vyslýchal Saddáma Husajna po jeho zatčení v prosinci 2003 jako první. Jeho vzpomínky Debriefing the President: The Interrogation of Saddam Hussein se na knižním trhu v USA objevily v prosinci roku 2016. Bývalý agent, který byl v CIA do roku 2011, tvrdí, že skoro vše, co Bush o Saddámovi tvrdil, byla lež.

Kniha začíná poznatkem, že Saddám Husajn už tehdy neřídil činnost vlády. „Předpokládali jsme, že svou zemi řídí železnou pěstí, což bylo špatně. Z rozhovorů vyplynulo, že Saddám často nevěděl, co se v posledních letech v Iráku odehrálo,“ cituje Nixona německý časopis Stern. Husajna Nixon popisuje jako impozantního člověka, který vládu v Iráku už dávno předal dál, a zabýval se psaním románů.

To, že je Saddám Husajn hrozba pro svět, byla prý lež americké propagandy. V rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung Nixon dokonce řekl: „Saddám vypadal spíš jako dědeček, který o politiku nejevil moc velký zájem. Miloval psaní. Byl hrdý na to, že si všechny své projevy napsal sám. Myslím, že Saddám chtěl být na sklonku svého života spíš intelektuálem.“ To, že vypadal jako nevinný dědeček, ještě samozřejmě neznamená, že jím i byl. A bylo by naivní to předpokládat. Na druhou stranu dnes již víme, že vše, na čem se zakládala americká vojenská invaze do Iráku, byla skutečně lež.

Všechno bylo vylhané

CIA podle Nixona záměrně vytvořila paralelu ke Stalinovi a zneužíváním ze strany nevlastního otce vysvětlovala děsivou povahu diktátora. Husajn ale u výslechu svého nevlastního otce popsal jako nejpřátelštějšího člověka, jakého kdy potkal.

Pokud jde o jedovatý plyn použitý proti svým vlastním lidem, Nixon v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung řekl: „Saddám rozkaz k použití chemických zbraní nedal. Bylo to nezávislé rozhodnutí jednoho iráckého generála.“ Na rozdíl od veřejného obrazu Saddám Kurdy miloval, protože jsou z vesnice, a vycházel s nimi lépe než s lidmi z města.

Když se Saddám později o nasazení jedovatého plynu dozvěděl, nesmírně se rozčílil. Oprávněně se obával, že se mezinárodní kritika zaměří na Bagdád. Ve dvou dopisech se Saddám od útoku distancoval. Zjistil ale, že to na Západě nikoho nezajímá. Že by tedy další operace pod falešnou vlajkou?

„Během období za prezidenta Clintona, Bushe a Obamy jsem zjistil, že ve skutečnosti princip práce zní: Udělej vše tak, jak se očekává,popisuje Nixon činnost CIA. Informace, které nezapadaly, se k prezidentovi před válkou v Iráku nedostaly. Spíše „služba otrocky následovala přání prezidenta, aby byla co nejblíž moci a ospravedlnila obrovský rozpočet. To byl skutečný motiv tajné služby“.

Na jeho tvrzeních je překvapivé, že prý Husajn nechtěl v USA vidět soupeře, ale přirozeného spojence proti náboženskému extremismu. Al-Káida a Saddám se navzájem nenáviděli. Saddám dokonce doufal, že 11. září 2001 dohromady sblíží sekulární Irák a Spojené státy. Šíitská většina Husajna za nepřítele nepovažovala, ale sunnitští fundamentalisté, které financovala Saúdská Arábie, ano.

Bez pádu Saddáma by dnes žádný Islámský stát neexistoval. „Nechci tvrdit, že Saddám byl nevinný. Byl to hrozný diktátor, (…) ale při zpětném pohledu by vyhlídka na odzbrojeného a stárnoucího Saddáma u moci byla mnohem lepší než plýtvání životy našich vojáků, vzestup IS a výdaje 2,5 bilionu dolarů.“ Dokonce by neexistovalo arabské jaro a následná arabská zima s vojenským převratem v Egyptě a občanská válka v Libyi, Jemenu a zvláště v Sýrii.

Nixon nepohrdá Saddámem, ale Georgem W. Bushem. Byl to muž, který v jeho přítomnosti dělal vtipy o neexistujícím jedovatém plynu. A to v době, kdy již 4000 amerických vojáků a násobně více Iráčanů bylo zabito kvůli jeho „omylu“. Samozřejmě „omylem“.

Zdroj: Šifra