ČR je vstřícná vůči cizincům: Nově mohou volit v místních volbách nebo zakládat odbory

0
9

Česká republika ratifikovala Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Oznámila to v pátek 17. července 2015 Rada Evropy. Právo všech cizinců z kteréhokoli světadílu budovat v České republice svá místní sdružení pro obhajobu svých zájmů a projevů své kulturní svébytnosti, právo cizinců zakládat vlastní odbory, právo cizinců volit v místních volbách nebo povinnost České republiky seznámit cizince s jejich právy se stane od 1. listopadu 2015 realitou.

Usídlování cizinců na území jiných států je dnes trvalým rysem evropských společností a usídlení cizinci mají na místní úrovni v zásadě stejné povinnosti jako státní občanů, uvádí se v Preambuli Úmluvy. Státy jsou si proto vědomi „aktivní účasti usídlených cizinců na životě místního společenství a na růstu jeho prosperity a jsouce přesvědčeny o nutnosti posilovat jejich začlenění do místního společenství, zejména rozšiřováním možností jejich účasti na místních veřejných záležitostech,“ pokračuje Preambule.

Z těchto důvodů se státy zavazují zajistit cizincům na svém území kromě práva na svobodný projev také „právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. Právo na svobodu sdružování zahrnuje zejména právo usídlených cizinců zakládat svá vlastní místní sdružení za účelem vzájemné pomoci, zachovávání a projevování své kulturní svébytnosti nebo hájení svých zájmů ve věcech spadajících do působnosti místních orgánů, jakož i právo vstupovat do jakéhokoli sdružení. Celý text Úmluvy.

Úmluva při tom nerozlišuje, zda jde o usídlené cizince z Evropské unie nebo z členského státu Rady Evropy či o osobu z některé z afrických nebo arabských zemí, z Číny nebo z USA. Definici cizince přináší článek 2 Úmluvy takto: „Pro účely této Úmluvy termín ,usídlení cizinci´ znamená osoby, které nejsou občany státu a oprávněně sídlí na jeho území.“ Úmluva se tedy například týká také Arabů na teplicku, pokud zde budou legálně sídlit.

Český stát se ratifikací Úmluvy rovněž zavázal poskytnout všem cizincům bez rozdílu právo volit v místních volbách, pokud splní podmínku legálního a obvyklého pobyt minimálně pět let: „Každá strana se zavazuje, že s výhradou ustanovení článku 9 odstavce 1 poskytne každému usídlenému cizinci právo volit a být volen ve volbách do místních orgánů, splňuje-li tytéž zákonné požadavky, které se vztahují na státní občany, a splňoval-li navíc podmínku zákonného a obvyklého pobytu na území daného státu po dobu pěti let předcházejících volbám,“ uvádí se v článku 6 Úmluvy.

Vytvářet spojovací články mezi cizinci

Z tohoto práva však Úmluva povoluje výjimku, kterou musí ovšem příslušný stát prohlásit: „Smluvní stát však může při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že aplikaci odstavce 1 hodlá omezit pouze na právo volit,“ uvádí dále článek 6 Úmluvy.

Kromě práv cizinců vyplývá z Úmluvy také závazek českého státu, že místní orgány, na jejichž území se nalézá „významné množství usídlených cizinců“ mají bez překážek přijímat institucionální opatření a vytvářet spojovací články mezi cizinci a místními orgány nebo poskytovat platformu pro formulaci názorů, přání a oba usídlených cizinců ve věcech, které se jich zvláště dotýkají ve vztahu k místnímu veřejnému životu.

Úmluvu o účasti cizinců na místním veřejném životě nepodepsaly zdaleka všechny státy Rady Evropy. Spolu s Českou republikou ji zatím ratifikovaly Švédsko, Norsko, Holandsko, Itálie, Finsko, Dánsko a Albánie.

Úmluvu o usídlených cizincích naopak neratifikovaly ostatní státy Rady Evropy. Nepodepsalo ji Slovensko, Německo, Francie, Švýcarsko, Belgie, Bulharsko, Irsko, Maďarsko, Rusko a další státy.

Z přiložené tabulky zemí, které Úmluvu ratifikovaly, vyplývá, že Česká republika ji ratifikovala dne 17. července 2015. Podle textu Úmluvy nabývá tato mezinárodní smlouva účinnosti tři měsíce po ratifikaci, tedy k 1. listopadu 2015.

Z poslanecké sněmovny a ze senátu, kde byl text Úmluvy odsouhlasen, putovala k prezidentovi republiky Miloši Zemanovi 30. června 2015 po dlouhém politickém a legislativním procesu. Usnesení vlády o podpisu Úmluvy s podpisem tehdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského pochází z března roku 2000.