Dekadence nebo idiocie? Nic není tak, jak má být.

0
232

Autor: Eva Hrindová

Eva Hrindová Žijeme ve zvláštní době. Skoro vše zakrývá svůj skutečný účel. Vezměte si třeba tu slavnou hipsterskou módu. Chlapi si nechávají narůst fousy a chodí v kostkovaných košilích, ale místo do lesa míří do kavárny. A tak je to se vším.

Včera jsem si zašla na kávičku do nové kavárny a využila jsem nabídky přehršle módních časopisů. Po jednom jsem hrábla a celý jsem si ho prolistovala a sem tam jsem si něco přečetla. Byla jsem ohromena tím, kolik drahé inzerce v takovém módním časopise je. Šperky, kabelky, boty… A šaty. Zřejmě k inspiraci nafocené několikastránkové příběhy. Ale nic pěkného – zamračené modelky v krkolomných pózách a na sobě měly neskutečné kombinace hadrů. Šílené barevné kombinace, hábity visící na androgynních modelkách bez úsměvu. Ale to známe a víme, že svět módy není pro normální ženy.

Zaujala mě ještě jiná věc. Začetla jsem se do rozhovoru s modelkou, která prozradila nějaké své finty na líčení. A rozplývala se nad tím, že se dlouho učila líčit tak, aby vypadala jakoby trochu unaveně po sexu a taky trochu ubrečeně. Proboha – to můžu mít přece i bez líčení! Když jsem se s postřehem o moderních trendech v líčení svěřila kolegovi, informoval mě, že dnes si lidé líčí klidně celé tělo! Stínují svaly, aby vypadaly větší a prorýsovanější. Ach můj bože! Je to horší, než jsem si myslela.

Předstírání a hraní rolí místo skutečného opravdového života. Tak místo skutečného sexu se lidi dívají na porno a pak se líčí tak, aby vypadali jako po sexu. Muži místo skutečné práce a fyzické aktivity se oblékají tak, že vypadají jako lesní dělníci. Ale to jsou ty lepší případy.

Horší je to, že se lidi chtějí svých životních a přirozených rolí zbavit. Muži se čím dál víc podobají ženám a to nejen vzhledově. Jen aby nemuseli přijmout svou roli ochránce a živitele. Chodí na mateřskou, neumí se prát a na své plnovousy mají víc mastiček a vodiček, než kdejaká žena na vlasy. Ženy zase hrubnou a učí se ochraňovat samy. Makají jako divé a při práci stíhají vychovávat děti a formovat si postavu. Berou tak nechtíc mužům vítr z plachet…

V tomto šíleném světě převráceném na ruby pak každá normálnost vypadá jako podivínství. Źena, která chce rodit před třicítkou je zmítána pochybnostmi, protože přece jí uteče kariéra a vůbec. Tak mladá a už si zkazí postavu! Muž, který se nebojí poprat za čest své dámy je nevídaná věc. Muž, který svou partnerku neposílá na potrat, otěhotní-li, je taky vzácností. To jsou zásadní věci, ale ono se to projevuje i v drobnostech. V módě, v životním stylu. A je čím dál těžší se tomu vzpírat.

Kdyby to byl problém, který ovlivňuje pouze mezilidskíé vztahy, nějak bychom se s tím vypořádali. Bohužel ale zvrácenost zmatení rolí a funkcí ovlivňuje i politiku. Jakoby všechny přirozené a normální věci musely být potlačeny a zklividovány. A tak žijeme v době, kdy konkurence v byznysu je chápána jako problém – nikoliv jako příležitost k inovacím a snižování cen. Bereme jako normální, že regulace likvidují běžné a staletí fungující způsoby obživy. Například z anglických rybářů se tak staly jen ubohé trosky postávající na úřadech práce. Stejně tak apaticky přijímáme, že jsou likvidována celá průmyslová odvětví a schopnost lidí a národů v Evropě se uživit vlastní prací je stále menší a menší.

Ale jen houšť a větší kapky, čím víc bude vládnoucí a mediální elita tlačit na pilu, tím víc vynikne ta absurdnost a lidi se začnou vracet k přirozeným věcem a způsobům. Třeba ilegálně a načerno. Možná to bude jako ve filmu Sexmise a v různých knihách vykreslujících děsivou budoucnost. Skupiny lidí se budou přesouvat na vesnici a do lesa a tam tajně budou žít tak, jak jim to přirozenost bude velet. Ženy budou ženami a muži je budou ochraňovat.

Anebo taky ne. Třeba tu dekadenci spojenou s blbostí zastavíme sami. Kdo ví?

Zdroj: Blog autorky