Evropa hranice přípustnosti

0
20

Evropa a hranice
V těžkých dobách se na politické mapě Evropy začínají stále výrazněji rýsovat reálné hranice dělící zde žijící národy. A ty zatím nemůže změnit ani doba, ani lidé.

Žádné sankce proti Rusku neudělají z ruských obyvatel Krymu stoupence současné vlády v Kyjevě. A naopak, žádné ústupky Moskvy nezmění vztah aktivistů vojensko-historických klubů západní Ukrajiny k východnímu sousedovi. A nemůžeme se tomu divit. Hranice zemí vznikající v důsledku válek nebyly nikdy přirozené, definitivní a vyhovující všem. V průběhu historického vývoje evropské národy spojovali a dělili, bojovali s nimi, násilně je přesídlovali nebo se samy snažily hledat štěstí v dalekých krajích.     

Nové nástroje řešení problémů – teze mezinárodního práva o nedotknutelnosti hranic a základní dokumenty OSN deklarující právo národů na sebeurčení – jsou ve zjevném protikladu. Vlivné světové síly začaly hledat řešení buď v deklarování výjimečnosti, nebo v přímém porušování existujících mezinárodních dohod. Existovala iluze, že porušování pravidel se dotkne pouze vzdálených regionů planety, a tam si jich prostě nevšímali. Když se ale tyto metody začaly uplatňovat v Evropě, začalo být jasné: zákon je občas nespravedlivý a projevy demokracie nejsou pokaždé zákonné.

Názorným důkazem toho je neurčitý status „neuznaných“ evropských zemí. Přes usnesení soudu OSN, kolem kterého byl takový poprask, je například Kosovo dosud pokládáno za částečně uznaný stát, jeho nezávislost zatím neuznaly zdaleka všechny země. Situaci ještě víc komplikuje tak zvané Severní Kosovo, několik oblastí na severu kraje, obývaných Srby, které se úřadům Prištiny nepodřizují. Jak dlouho bude podobná situace trvat, to neví nikdo. Ať už podpoříme jakoukoli stranu kosovského konfliktu, je zjevné, že po mnohaletém boji za nezávislost se z Kosova jen sotva stane plnohodnotný stát. Takže se neuznané evropské země dostaly do patové situace, z níž podle existujících právních norem východisko prostě neexistuje.

V případu Krymu bylo, jak je známo, přijato jiné rozhodnutí. Je pochopitelné i to, že žádná strana zapojená do krymské krize se od samého začátku nemohla a nemůže zachovat jinak. Někomu nedovoluje přistoupit na kompromis vlastní chápání zákona, jinému to, jak chápe spravedlnost. V daném případě se bohužel představy stran o těchto pojmech zatím neshodují.

Zdroj: Hlas Ruska
Foto: EPA