Havel: Mravní řád musí být východiskem, nálety NATO na Srbsko jsou ale výlučně humanitární…

0
21

Autor: Břetislav Olšer

Vše je při starém, nejen v médiích; ČT zasklila 15. březen 1939 jako okupaci ČSR, stejně se tak včera rafinovaně vyhnula zahájení bombardování Srbska, za to se na živo obšírně věnovala Karadžičovi, obviněnému z válečných zločinů v Haagu.

Vše je pouze o lidských charakterech; 24. března 1999 začalo NATO bombardováním Bělehradu; Operace Allied Force byla první bojovou kampaní severoatlantické aliance proti svrchovanému státu a jednou z největších operací na území Evropy od konce druhé světové války. Rozkaz k zahájení leteckých útoků dal první charakter generální tajemník NATO Javier Solana…

Radovan KaradžičFoto: Radovan Karadžič v Haagu… Foto: Pool

Letecká kampaň nakonec trvala šílených 78 dní a vyžádala si asi pět set civilních obětí. Škody na infrastruktuře šly do desítek miliard dolarů. Na tisíc letadel NATO svrhlo na Jugoslávii při více než deseti tisících útocích 23 000 bomb o celkové hmotnosti 7 000 tun. Vypuštěno bylo také 2 500 střel s plochou dráhou letu. Napadány a ničeny byly rafinérie, elektrárny, mosty i továrny, které nepracovaly pro ozbrojené síly. Mustr stejný jako útoky USA ve Vietnamu; genocida se třemi miliuony mrtvých; jak to, že v Haagu není Johnson či Nixon…? A co mučení proti lidskosti v Abú Ghrajb v Iráku… kde je Bush. mladší…,

A projevil se rovněž charakter Václava Havla, co napřed řekl, že “Mravní řád musí být východiskem,” upozornil a později žárlivě dodal na adresu svého nástupce, že Klaus „Česku škodí a je pro něho nebezpečím…“ Sám Havel pak vydržel na Pražském hradě jako prezident tři funkčních období, když na počátku se čestně a mravně koncem roku 1989 zapřísahal: “Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramaturga…” A neodpustil si pokrytecké pokárání, že české společnosti chybí mravní povědomí, které je nahrazováno lpěním na materiálních hodnotách.

To řekl ten, který restituoval své majetky, jak posedlý. Bedlivě si poté hlídal restituce; od Lucerny až po Barrandov. A jeho morálku a zmíněný charakter odhalil po akci NATO v Srbsku rozhovor pro francouzský Le Monde, kdy mj. řekl: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO…” Václav Havel – humanitární bombardování…

Václav Havel

Morálka sem, morálka tam, natož aby v očích Havla byl mravní řád východiskem. Největší pozornost vzbudily civilní oběti. Ukázalo se, že ani ta nejpřesnější munice NATO netrefí vždy cíl. Útoky přitom byly často podnikány na nevojenské cíle. Při útoku na železniční most u Grdelicy zahynulo 12. dubna 1999 čtrnáct cestujících ve vlaku. Ještě tragičtější následky měl zásah do autobusu z Niše do Podgorice z 1. května, kdy zemřelo 47 ze 70 cestujících. V Niši bylo 7. května také zasaženo tržiště se zeleninou, přičemž zemřelo nejméně patnáct obyvatel města. Při útoku na silnici spojující Djakovicu s Prizrenem zahynulo 14. dubna 75 uprchlíků z Kosova. Při náletech bylo také zničeno 18 mostů včetně všech mostů přes Dunaj v Novém Sadu…

Proces s devětašedesátiletým bývalým prezidentem Radovanem Karadžičem separatistické Republiky srbské (RS) v Bosně začal v roce 2009. Obvinění z genocidy se týká podílu na etnických čistkách z počátku války a na masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bosensko-srbské jednotky povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Šlo o největší krveprolití v Evropě od skončení druhé světové války. Dnes byl vyhlášen rozsudek, proti němuž se obě strany odvolaly; Karadžič tvrdí, že je nevinen a chce svobodu, žalobce ho naopak viní z genocidy a žádal doživotí…

Dalším charakterem tentokrát ryzím, je Prof. Rajko Doleček, známý český lékař. Vzpomínám si, jak jsem byl v Bělehradu na ministerstvu zahraničí, když se počítaly škody po barbarských náletech. Bohužel, také s účastí Česka, které bylo čerstvým členem NATO. Prof. MUDr. RAJKO DOLEČEK, DrCs.(89), světově uznávaný lékař-endokrinolog, vydal v roce 1992 knihu „Jihoslovanští bratři Srbové, Chorvati a Muslimové”. Vystu­poval na toto téma v rozhlase, televizi i tisku, na četných přednáškách, pokud mu to bylo dovoleno.

usa-konfeti

Rozděl a panuj… Divide et impera…

V dubnu 1998 vyšla v Bělehradě jeho další kniha OPTUŽUJEM” (Žaluji), s kritickými poznámkami k roli Evropské unie, NATO a USA v Jugoslávii, a o podvodech na Kosovu. Vyšla dvě vydání v srbštině, tři v češtině a tři v angličtině (l ACUSE! ) v lé­tech 1998 až 2001. Druhá a třetí vydání byla značně rozšířena. Jeho „Necenzuro­vané obrazy z dějin jihoslovanských bratrů” vyšly v r. 2007 (440 str.). Nyní vycházejí jeho „Necenzurované obrazy z dějin Kosova a Metohije II.”

Při nezapomenutelných setkáních s Dr. Rajko Dolečkem jsem se dozvěděl něco z jeho vzpomínek z období, kdy žil v Srbsku: … „Jedno odpoledne roku 1939 mě tatínek odvezl před naše velvyslanectví v Bělehradu. Naše elegantní velvyslanectví obléhaly snad tisíce lidí. Na můj dotaz mi tatínek odpověděl, že se v těchto dnech hlásí tisíce Srbů jako dobrovolníci, kteří půjdou bránit v československé armádě své české bratry proti hitlerovskému Německu. Udávalo se, že se v té době hlásilo kolem 50 tisíc Srbů v různých částech Jugoslávie, aby bojovali proti Němcům jako dobrovolníci v Čsl. armádě. Na četných mnohatisícových manifestacích pro Československo bylo základní heslo BRANIĆEMO ČEŠKU! ŽIVEO BENEŠ ! (Budeme bránit Čechy! Ať žije Beneš!)…

A náš vděk za nezištný přístup Srbů v okupaci ČSR nacisty? Napřed jsme účelově vstoupili do NATO, abych pak své přátele zradili jako perfidní Jidáš; 24. března 1999 začalo bombardování, během něhož použilo NATO rovněž zbraně, zakázané Ženevskou konvencí, tzv. cluster bombs (shlukové třaskavé bomby), i střely s ochuzeným uranem, jehož destruktivní vliv na zdraví civilistů byl ohromný, BBC uveřejnila zprávu o tom, že v regionu údajně vlivem radioaktivity smrtelně onemocní rakovinou až deset tisíc lidí… Během bombardování Jugoslávie bylo z letadel USA, Velké Británie a Nizozemska shozeno více než dva tisíce těchto bomb, které rozprášily 380 tisíc jednotlivých výbušnin. NATO přiznává, že z nich nejméně 20.000 kusů doposud nevybuchlo.

Až dvě třetiny záměrných či náhodných cílů vzdušného útoku tvořily civilní objekty – školy, mosty, továrny, úrody, elektrárny, mediální střediska, chemické objekty, kostely, vlaky, čínská ambasáda a ropné rafinerie. O život přišlo na 1.800 civilistů a přes šest tisíc jich bylo zraněno…Došlo také k rozsáhlé vandalizaci srbských památek i majetků, k ničení klášterů i chrámů, řada z nich z XIII.-XIV. století, zlikvidováno bylo přes 140 pravoslavných chrámů a na dva miliony srbských knih, vyloupeno, vypáleno a pobořeno bylo téměř 40.000 srbských i romských domů. Souzen je však Karadžič, jenž dostal od českých médií přídomek: bosenský řezník.

Jak to opravdu bylo ve Srebrenici, jež je spojena nejenom s pojmem různě udávaného zločinu, ale i s pojmem podvodu až lži. Publicista George Pumphrey nazval svůj obsáhlý článek o Srebrenici před 17 lety „The Srebrenica Massacre“: A hoax? (tedy podfuk, bouda, kanadský žert). Nebyly totiž podle Rajko Dolečka povoleny mezinárodní kontroly nálezů, nebyla povolena přítomnost srbským forenzním odborníkům u masových hrobů, nic nebylo řečeno o masakrech v srbských vesnicích kolem Srebrenici, že zmizelo srbské obyvatelstvo Srebrenici (jeho původních 28% obyvatel), nic nebylo řečeno, že násilnosti začali Muslimové a Chorvati a jejich již připravené paravojenské skupiny, bojůvky kolem jednostranného prohlášení samostatnosti Bosny a Hercegoviny 6.dubna 1992. Propaganda kolem Srebrenici zcela mlží o důkazech s DNA mrtvých, které absolutně nedovedou určit hodinu a příčinu smrti Při tom je surově umlčován jakýkoli kritický nesouhlas s mantrami kolem Srebrenici.

„Je trapné, že media zcela bagatelizovala rozsáhlou publikaci (300 stránek) „MASAKR V SREBRENICI – Důkazy, Souvislosti, Politika“ (Tne Srebrenica Massacre. Evidence Context, Politics) připravenou americkým univerzitním profesorem E.S.Hermanem, za účasti řady významných odborníků, včetně pracovníků OSN v Bosně (P.Corwin), západních novinářů, jako Creative Commons Attribution. Non-Commercial (2011),“ tvrdí prof. Doleček. Jeho kolega profesor Herman uvádí osm druhů podvodů, mýtů o Srebrenici, při čemž připomíná podobné neuvěřitelné lži členů State Departmentu i samotného prezidenta Clintona o statisících (objevovalo se až číslo 500 000 !!!) pobitých Albánců na Kosovu v roce 1999, aby Američané a Západní svět „spolkli“ NATO agresi a zločiny proti Srbsku v roce 1999… Jako smutná parodie zazněl znovu hlas Clintona 15. dubna 1999 v San Francisku pro vydavatele novin: „My jsme v Kosovu, protože se staráme o to, abychom uchránili lidské životy…“ Děsivé pokrytectví orálního politika.

Prof. Rajko Doleček k tomu dále uvedl, že např. v kanadské Ottavě tak vznikl Výbor k zastavení účasti Kanady ve válce proti Jugoslávii. Profesor právnické fakulty v Torontu Michael Mandel, uvedl čtyři zločiny NATO:

1) ZLOČIN PROTI LIDSKOSTI – zničující zbabělé letecké NATO útoky jsou mnohem víc zodpovědné za smrt a ničení v Kosovu a Srbsku, než srbská armáda v bojích proti albánským teroristům z UÇK ,

2) ZLOČIN PROTI MEZINÁRODNÍMU PRÁVU A CHARTĚ OSN,

3) ZLOČIN PROTI HISTORII – je to cynická a revizionistická interpretace pojmů holocaust a degradace pojmů genocida k ospravedlnění pojmů agrese…Já toto (říká profesor Mandel) jako Žid, vnímám obzvláště intenzivně…Jak si vůbec může někdo vážně přirovnávat Srby k nacistům?

4) ZLOČIN PROTI PRAVDĚ – Já zde mluvím o vás, media, která zveřejňujete každou od začátku samotným NATO připravenou povídačku jako pravdu, abyste vyrobila souhlas (k agresi)…Dosud jste se projevovala, že jste jen o trochu víc než ruka propagandy Pentagonu…“

Je zajímavá změna názoru oficiálních USA k teroristické organizaci UÇK kosovských Albánců..Speciální představitel USA pro ni v Jugoslávii R.Gelbard řekl v brífinku v Bělehradu 23.února 1998 v hotelu Hyat Regency, tedy rok před bombardováním NATO: „Jsme hluboce znepokojeni a silně odsuzujeme nepřijatelné násilí vyvolané teroristickou činností prováděnou teroristickými skupinami v Kosovu, obzvláště ze strany UÇK, Kosovské osvobozenecké armády (anglická zkratka KLA – Kosovo Liberation Army)…“ Protože se toto ale později paní Albrightové nehodilo, sdělil mluvčí Pentagonu MacLenny (29.června 1998): -„Ministr zahraničí (tj.M.Albrightová) určuje speciálním legálním postupem, kdy se nějaká organizace stává „teroristickou organizací.“ Takové určení nebylo v případě KLA provedeno a to je všechno…“´Další charakter potvrzuje, jak se dělá skandální lživá politika v provedení USA…

Pro dokreslení; byla to ta samá Maruška ze Smíchova, která zažila své v Bělehradu, jak sama stejným způsobem napsala: “V pátek 7. května 1994 jsem právě skončila schůzku s Kofi Annanem, když mi můj výkonný tajemník Alex Wolf doporučil, ať se raději posadím. “Nevíme to určitě,” spustil, “ale CNN hlásí, že NATO bombardovalo čínské velvyslanectví v Bělehradu.” Brzy jsme se dozvěděli, že bombardéry B2 shodily bomby na budovu, kterou naši piloti považovali za jugoslávskou agenturu pro vyzbrojování. Naši zaměřovači agenturu tragicky zaměnili za podobnou budovu poblíž – čínské velvyslanectví… Osudný omyl způsobil smrt čtyř Číňanů a zranil dalších dvacet. Skutečnost, že velvyslanectví bylo zasaženo několikrát, vedla Peking k tomu, že nás obvinil z úmyslného útoku…”

A ještě jeden charakter, který jasně dokázal, že nešlo o žádnou Miloševičovu, resp. Karadžičovu humanitární krizi; jediným Čechem, který v té době v Kosovu z pověření OSN pobýval, byl Jiří Dienstbier starší, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Jugoslávii, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku. A ten opakovaně prohlásil, že k masovému exodu Albánců a jejich humanitární krizi došlo až v souvislosti s bombardováním NATO. Etnické čistky z let 1999 a 2004, kdy bylo vyhnáno přes 300 tisíc lidí, vypáleno 52 tisíc domů, zničeno 130 křesťanských kostelů a klášterů…? Human Rights Watch uvedla a potvrdila Dienstbierova slova, že bylo více než 500 civilistů zabito při úderech NATO v bývalé Jugoslávii.

Nyní ještě jen malou náplastí na zločinecké lhaní haagského soudu, když byl guvernér nigerijského státu Imo Ročas Okorč obviněn Sdružením nigerijských lékařů z organizování mezinárodní sítě obchodování s lidskými orgány, ve které byli i vládní úředníci Chorvatska a Kosova, včetně Hašima Thaçiho, bývalého předsedy vlády a dnešního ministra zahraničních věcí „nazávislého“ Kosova.

Philip NjemanzPhilip Njemanz. šéf nigerijské lékařské asociace… Foto: Reuters

Tato povzbudivá zpráva byla zveřejněna nigerijskou Informační agenturu „Naija“, Veřejnost se z ní mj. dozvěděla o vraždách stovek Srbů pro lidské orgány už před více než sedmi lety, přestože „zvláštní“ vyšetřovací skupina EULEX vedená Johnem Williamsonem ukončila vyšetřování těchto zrůdných případů obchodování s částmi lidských těl v Kosovu, k nimž docházelo na přelomu konce devadesátých let a začátku 21. století. Jako první o této hrůze napsala dnes již bývalá žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová v knize “Lov: Já a váleční zločinci”. (EULEX – The European Union Rule of Law Mission in Kosovo, je mise Evropské komise k prosazování práva v Kosovu, který má „zajistit“ naplňování rezoluce 1244 RB OSN, která byla zahájena 9. prosince 2008…

Během války v bývalé Jugoslávii jsem měl možnost mluvit s pobočníkem admirála chorvatského vojenského námořnictva Zoranem Pavlovičem, středoškolským profesorem ze Zagrebu, který dobrovolně narukoval do armády. “Každý druhý důstojník chorvatské armády byl Srb,” řekl a já s odstupem času chápu srbskou neudržitelnou pozici. “Původně padl návrh, abychom jejich děti a ženy internovali a tím je přinutili k rezignaci. Tento krok se však zdál nehumánní a tak jsme Srby prostě vytlačili z pohraniční oblasti Krajina a byl klid…”

Bosenští Srbové v neděli ve městě Pale slavnostně otevřeli studentskou kolej pojmenovanou po Radovanu Karadžićovi. Někdejší bosenskosrbský prezident je přitom souzen v Haagu za zločiny během bosenské války; podle soudu je Karadžić trestně odpovědný za vraždu, deportace, násilné přesídlení, porušení zásad vedení války, ale soud není přesvědčen, že se odehrála genocida podle prvního bodu obžaloby…

Inu, po pěti letech mu mezinárodní tribunál v Haagu v rámci justiční mafie přesto vyměřil 40 let za mřížemi…. Bush ml. má štěstí, že ho kámoši z Haagu nepovolali před soud za vylhanou válku v Iráku se statísíci mrtvými a mučením vězňů tamtéž… Bush ml., Cheney i Riceová věděli o brutálním mučení a libovali si