Izraelský expert: Neexistuje „radikální islám“ ani „umírněný islám“

0
243

Autor: Mordechaj Kedar

V mediálním, politickém a veřejném prostoru zakořenil v posledních letech, zejména po útocích z 11. zářím 2001 pojem „radikální islám“ popisující náboženskou a ideologickou podstatu násilí založeného na islámu, když popisují to, co svět nazývá „terorismus.“ Opakem tohoto pojmu má být „umírněný islám“, který představuje muslimy jako běžné lidi, kteří si přejí žít v míru s celým lidstvem – křesťany, židy, budhisty, nevěřícími a všemi dalšími.

Svět tak vytvořil představu dvou druhů islámů, jednoho radikálního, s nímž nebo po jeho boku je nemožné žít, a druhého umírněného a „stejného jako my.“ Kvůli rozlišování mezi „radikálním“ a „umírněným“ islámem se objevilo tvrzení, že islám byl „unesen“ radikály, a radikální islám není ve skutečnosti ten pravý a skutečným a původním islámem je ten umírněný.

To rozdělení dnes umožňuje Evropě reagovat pozitivně na vlnu nelegálních imigrantů, většinou muslimů, protože ti představují „umírněný islám“ a vše co chtějí, je žít v míru a harmonii se svými evropskými sousedy.

Dovolte mi, abych vznesl určité pochybnosti o psychologickém stavu mysli, který tvrdí, že existují dva druhy islámu. Za tímto účelem si pojďme objasnit jednu důležitou věc: islám je rámec myšlenek a chování, pokrývající náboženství, kulturu, trestání, politiku, právo a ekonomiku a každý další aspekt života, založený na textech. Nejzákladnějím textem je Korán, následují hadísy (ústní zákon) a súra – životopis Mohameda. Šaría, islámské právo, je systém zákonů a pravidel, podle nichž jsou muslimové povinni se chovat.

Neexistují žádné dva islámy, žádný radikální a žádný umírněný, ale jen jeden Korán, který obsahuje vše: verše o džihádu a o všeobecné válce proti nevěřícím vedle veršů o uznání „druhého“ a životu vedle něj.

Neexistují žádné dva druhy hadísů, jeden radikální a druhý umírněný; existuje jen jeden hasís, který obsahuje vše, jak myšlenky násilné, tak umírněné.

Mohamed nemá umírněný životopis a radikální životopis, ale jen jeden, který obsahuje jak příběhy radikální a násilné, tak ty, které ukazují umírněné chování proroka islámu.

Také šaría není radikální a umírněná, ale jen jediná, která obsahuje vše, od radikální řezání ruky zloděje až k nesporně umírněnému nabádání k péči o chudé a nemajetné.

Proto neexistuje žádný „radikální islám“ a žádný „umírněný islám“, ale jen jeden jediný islám, který zahrnuje obojí, od neextrémnějšího radikalismu až po krajní umírněnost. V praxi vidíme lidi různých kultur, některé extrémistické, jiné mírné, všechny nalézající v Koránu, hadísu, súře a šaríi verše, myšlenky, precedenty a zákony, které podporují jejich přístup k životu a ostatním lidem.

Radikální muslim si vybírá ze všech zdrojů to, co podporuje jeho extrémní přístup, zatímco umírněný muslim si ze stejných zdrojů vybere to, co mu umožní mírný přístup.

Tito dva muslimové – nejextrémnější a nejumírněnější – jsou oba zcela akceptovaní, protože oba spoléhají na legitimní islámské zdroje a ani jeden z nich nemůže tvrdit, že ten druhý „unesl“ islám. Všichni muslimové na světě, celá jedna a půl miliarda lidí, mužů, žen a dětí, se nachází někde mezi oběma krajními póly – extrémismem na jedné straně a umírněností na straně druhé. Žijí sami, jako rodiny, kmeny, organizace a společnosti.

Islámský stát je stát založený a existující za účasti a za spolupráce velké části muslimů a konvertitů k islámu, kteří jsou na extrémistickém pólu islámu. Al-Kajdá k nim má velmi blízko, stejně jako Hamas, Hizballáh a další teroristické organizace. Na opačném pólu, umírněném, jsou členové organizace „Muslims for Tomorrow“, zcela umírněné muslimské skupiny z Toronta v Kanadě.

Mezi oběma póly se nacházejí všichni ostatní muslimové ve světě, každý na místě podle svého výběru někde mezi radikalismem a umírněností. Jeho místo není statické, ale dynamické, a kdysi umírněný muslim může projít procesem radikalizace, zatímco jiný, který byl krajně radikální, může změnit svůj názor a stát se umírněnějším. Životní okolnosti posouvají lidi po stupnici, takže je obtížné předvídat, jaká bude budoucnost toho kterého jednotlivce nebo skupiny.

Umírnění muslimští přistěhovalci žijí v harmonii se zahraničními společnostmi, do nichž se přistěhovali. Krásně zapadají, pracují pro své živobytí, dodržují zákony a přispívají hospodářství a společnosti, která je absorbovala. Radikálnější muslimové, kteří se přistěhovali do nových společností, mají tendenci žít v enklávách, které zachovávají jejich kulturu a životní styl, jen částečně zapadají do společnosti a ekonomiky a neustále se snaží ovlivňovat a měnit ke svému obrazu společnost, která je přijala. Pokud jsou na násilné straně spojnice, pak mohou proti společnosti, která je přijala, použít násilí – jak je vidět v těchto dnech v Evropě.

hr

 

Mordechai KeidarMordechaj Keidar
je expertem na Blízký východ, profesorem na katedře arabštiny Bar-Ilanovy univerzity a vědeckým pracovníkem Beginova-Sadatova centra pro strategická studia. Roky sloužil v izraelské vojenské zpravodajské službě, kde byl specialistou na islámistické skupiny, politický diskurs arabských zemí, arabská média a situaci v Sýrii. Pravidelně v arabštině obhajuje izraelské politické a vojenské kroky v arabských satelitních televizích.

Zdroj článku a foto: Security magazin