Jen další novinářská žumpa

0
4

Aktuálně.cz  a Olympijské hry

Autor: Administrátor, 08.02.2014

To, že celá řada našich novinářů má hodně daleko k objektivitě, zejména, když jde o takovou zemi, jakou je Rusko, je veřejně známo a normální občan je s tím svým způsobem srozuměn. Ale článek autorů pánů Fendrycha a Lipolda, zveřejněný v Aktuálně cz, překročil snad všechny možné meze žurnalistiky.

V celém článku nenajdete ani nejmenší zmínku o sportu. Prostě sport se ztratil a nastoupila politika, lépe řečeno tvrdá rusofobie a putinofobie.

Již z nadpisu článku – „Olympijská řež: Bolševici na ploše, show must go on.“ šlo předpokládat hodnotu obsahu. Ale pravděpodobně i ten největší rusofobil a komunistobijec by nedokázal vyplodit tolik hnusu a špíny.

Již v druhém odstavci nám autoři ukazují svou novinářskou objektivitu, když píši – Ale: Když se na ploše odehrává alegorie bolševické revoluce (chápeme, i to je celkem podstatná součást ruských dějin), snad máme alespoň právo se nad tím pohoršovat. „Revoluce uvolnila ničivé i tvůrčí síly,“ pravili v České televizi, zatímco stadionem projíždělo monumentální dělnické nářadí, symboly krvavé komunistické utopie.

To jako podle pánů autorů měli organizátoři těch 60 let trvání SSR přeskočit, vynechat a z období carského samoděržaví přejít hned k zasloužilému období prezidenta Jelcina? Jenomže jak znám oba autory, respektive jejich výplody, tak by z 99% napsali něco jako – Organizátoři nám zapomněli připomenout a ukázat krvavou dobu komunistické tyranie……bla, bla, bla……asi se sami za to před světem stydí„, nebo něco podobného. Prostě za každou cenu ukázat, jací to jsou ti Rusáci šmejdi.

V dalším odstavci nám autoři ukazují realitu, jak (podle nich) je celý Olympijský areál jen Potěmkinova vesnice. Doslova píší – O Putinovi s láskou. Podle posledních zpráv ze Soči a jeho záchodů to vypadá, jako by olympiádu organizovali Ilja Oblomov s knížetem Potěmkinem. Někdo by o tom měl udělat film, kdyby to šlo. Představujeme si například takového Michaela Moora, jak tu natočí něco jako „O ruském kapitalismu s láskou“, případně „O olympismu s láskou“. Soči, kde se o absurditu můžete opřít na každém rohu, by pro dokumentaristu jeho formátu přece muselo být ideální pařeniště.

Jim absolutně nevadí desítky článků renomovaných novinářů z celého světa, kteří nešetří chválou na vybudovaný areál, zejména s přihlédnutím k tomu, že celý Olympijský areál se všemi zařízeními a příjezdovými komunikacemi, včetně postavení v podstatě nového letiště, vše toto bylo vybudováno v rekordní době 5 let. Pány Fendrycha a Lipolda toto nezajímá, pro ně je důležitější to, že si třeba někdo postěžoval na jedno nefunkční WC.

Vrcholem hnusu a špíny je odstavec pod názvem Kdo zapálí? Čurila Plenkovič? Nakonec, úryvek si můžete přečíst sami:

Nervozita roste: jaké bude zahájení her? S čím Rusové přijdou? Média zatím prozrazují jen střípky: Ústřední píseň her My Day zazpívá 17letá Danielle Bradberyová, vítězka americké soutěže Hlas. Na ploše stadionu Fišt se vztyčí 15 budov a 6 mostů, přejede po nich 6 lokomotiv. Není to málo? Neměly by po mostech triumfálně přejet tanky a pod střechou kroužit stíhačky? Snad, snad… A největší záhada, záhada záhad: kdo zapálí oheň? Prezident Putin, Petr Veliký dnešního Ruska? Patriarcha Kirill? Čurila Plenkovič? Alina Maratovna Kabajevová? Jisté je jedno – když anglická královna minule seskočila na stadion padákem, pak ruský prezident přinejmenším přiletí na pterodaktylovi. Laťka je vysoko. Urrrá!

V závěru článku nám pánové neopomněli citovat několik slov z blogu biatlonisty Michala Šlesingra – „Před odletem na olympiádu jsem se vyjádřil například k tomu, zda by měly být hry konány v zemích, kde jsou porušována zásadním způsobem lidská práva. Nevím, zda to bylo otištěno, ale myslím si, že ne, že by měl MOV mnohem přísněji posuzovat, kde budou hry pořádány.“ –

Co dodat? Charašó, Šlesing, ty moloděc.

hr

Velice dobrou odezvu na tento a podobné články zveřejnil v Parlamentních listech, bývalý politický vězeň a autor atlasu květeny Kavkazu Petr Křivka. Jeho článek najdete  ZDE.

Jak stejnou historku – přehlídku historie Ruska – popisuje reportér Shaun Walker v anglickém Guardianu si můžete přečíst v originálu ZDE, nebo v českém překladu na Britských listech. Jen malá ukázka:

Ale ohniskem večera byla elegantní, mesmerizující a občas surreálná cesta ruskou historií, kterou režíroval ředitel státní televize Konstantin Ernst. Začalo to psychedelickým panoramatem kupol a točících se samovarů, pak jsme viděli modernizujícího ruského cara Petra Velikého, jak se vynořuje z moře. Následovala krátka baletní přestávka na téma Vojny a míru a pak jsme vstoupili do sovětského období.

Následovala zřejmě dosud nejatraktivněji zpracovaná reprezentace sovětského státu, v níž blyštivé starobylé limuzíny rychle projížděly stadionem, ze země vyrostly mrakodrapy vybudované ve stylu art-deco a šťastní dělníci koordinovaně pracovali. Ostré, abstraktní úhly konstruktivismu dvacátých let ustoupily obrovskému srpu a kladivu.

Utopiánství sovětských dvacátých let a průmyslové nadšení pozdějších let Sovětského svazu byly vizualizovány spektakulárním způsobem. Samozřejmě, v prezentaci se nevyskytl J.V. Stalin, ani čistky z třicátých let ani systém gulagu a někdo mohl být uražen skutečností, že ceremonie se zdála oslavovat systém, za jehož vlády tolik lidí trpělo. Avšak byla to oslava, a volba byla buď sovětské období zcela ignorovat, anebo si vybrat jeho esteticky atraktivní aspekty.

Je pozoruhodné, že ceremonie vůbec netrpěla nacionalistickou pompézností, která často doprovází interpretace ruské historie. Jedinou zobrazenou vedoucí osobností byl Petr Veliký, ceremonie se skoro vůbec nezmínila o Velké vlastenecké válce, jak je zde známa druhá světová válka, který se stala za Putinovy vlády celonárodní jednotící myšlenkou.

Toto byl estetický portrét ruské historie, nikoliv ideologický. Sám Ernst, režisér ceremonie, zdůraznil, že chtěl ukázat světu autentický obraz země a jeho obyvatel, „skutečné Rusy, nepoškozené desetiletími propagandy a studené války“.

Zde vidíte rozdíl mezi „novinářem profesionálem“ a některými českými „také novináři“ jako jsou autoři článku na Aktuálně.cz.

Co mám dodat já? Nic. Za mě to udělala desítka lidí v diskusi pod tímto článkem na Aktuálně.cz. Jejich příspěvky si můžete přečíst kliknutím na odkazy pod tímto textem:

Diskuse1
Diskuse2
Diskuse3
Diskuse4