Jsme opravdu tak nesnášenliví vůči přistěhovalcům?

0
158

Autor: Mgr. Ludmila Nedělková

Ludmila NedělkováZamyslela jsem se nad tímto tématem po té, kdy slovo cizinci začalo čím dál častěji zaznívat na všech rodinných sešlostech, při setkáních s kamarády, při debatách na pracovišti. Pak pronesla naše hlava státu projev a já mu dala skoro ve všem za pravdu.

Osobně mám cestování velmi ráda a to nehovořím o pozorování okolního světa za zdí luxusního hotelu. Ráda pozoruji místní obyvatelstvo při běžných úkonech jako je nákup na trhu, chodím mezi ně do parku, na dětská hřiště, do kaváren, restaurací apod.

Uvědomuji si však velmi jasně, že nesmím vybočovat, jejich rytmus narušovat, nepůsobit rámus, nepůsobit extravagantně, v muslimských zemích nechodit odhaleně a nepůsobit vyzývavě. Zkrátka neupozorňovat zbytečně na sebe. Učím tomu i své děti. Vždy jim kladu na srdce, cestovat je přínosné, obohacující, poučné, je to zkušenost, ale jsme tu pouze hosti. Oni jsou zde doma.

A tak jako jsem vás učila chovat se na návštěvě slušně, tak i tady platí stejné pravidlo, v plné míře. Měli by si to ujasnit všichni ti, kdo překročí naši hranici, ať už s úmyslem usídlit se u nás na stálo, nebo toto území vnímají jen jako přestupnou stanici. Ti dotyční by si měli ujasnit fakt, není tu žádný válečný konflikt, třeba jako v jejich končinách, ale také tu není země zaslíbená s neomezenými zdroji.

Máme zde také ekonomické problémy, dlouhodobou nezaměstnanost, sociální problémy a velké procento lidí bez domova. Domnívám se, že ani kriminalita v této zemi není zanedbatelná a rozhodně by neprospělo situaci, navýšení určitým procentem cizinců.

Zkrátka není to u nás nafukovací a vše především ekonomika a státní rozpočet je šit na určitou kapsu, do které my, občané tohoto státu nevidíme a drobné, které z ní vypadávají stačí horko, těžko pro potřeby nás, zde narozených. Nejsem přesvědčena, že by se v té kapse našly nějaké tajné fondy, na rozhazování. A když, nebude to opět na úkor nás běžných plebejců? Pokud bych i pominula kriminalitu, ekonomiku atd. atd….

Co se mi zdá opravdu do nebe volající, je naprostá nepřizpůsobivost co se týče našeho rodného jazyka. Znám z vlastní zkušenosti případy, kdy cizinci zde žijí patnáct let i více a hovoří česky tak, že netuším, jaký aparát lidí se musí kolem nich točit, neboť pro daného jedince musí být nemyslitelné zajít si i na poštu.

Avšak bohužel nehovořím pouze o asijských, afrických, nebo ukrajinských spoluobčanech. Je řeč o našich slovenských bratrech, tzv. ,, slovenských češích,,, kteří u nás pracují na vysokých postech, i v politice a mluví buď čistě slovensky, nebo československy, nebo velmi špatně česky s příšerným akcentem. Nezlobte se, ale já si nedovedu představit trvale žít a pracovat na Slovensku a hovořit ,,čehunsky,,.

Takže milí cizinci, žijte si tu, ale jako na návštěvě a vždy mějte na zřeteli, že my máme přednost. Výhoda domácího hřiště! Respektujte zákony a obecně platná pravidla a nechtějte stále zvýhodňovat. My tu také nemáme na růžích ustláno, ani nám nelétají pečení holubi do úst! Pak spolu můžeme žít, jako hostitel a návštěvník v klidu a míru!