K oslavám 1. máje 2013

0
9

Před 123 lety poprvé pochodovaly Prahou dělnické masy, aby oslavily Svátek práce, který vyhlásila II. internacionála na památku událostí v Chicagu v r. 1886, kdy byla demonstrace dělníků stávkujících za 8 hodinovou pracovní dobu narušena policejní provokací – výbuchem bomby. Za tento výbuch bylo pak kapitalistickou justicí bez důkazu odsouzeno k smrti 5 anarchistů – dělnických vůdců.

Vyhlášení Svátku práce na konci 19. století bylo pro pracující nejen v českých zemích, kde většina obyvatel nežila v blahobytu, ale spíše než žila jenom přežívala v otřesných sociálních podmínkách, významnou událostí. Lidé stejně jako dnes neměli právo na práci a převážná většina pracujících zejména v průmyslu pracovala v otřesných pracovních podmínkách, více než 12 hodin denně, bez práva na důstojné zacházení. Lidé žili bez přístupu ke zdravotní péči, bez zajištěného stáří i bez možnosti umožnit kvalitní vzdělání svým potomkům. V této době bouřlivého sociálního kvasu způsobeného dynamickým rozvojem industriálního kapitalismu vytrhávajícího čím dál více skupin obyvatel z jejich přirozeného prostředí a uvrhávajíce je do čím dál větší bídy se zrodil 1. máj – Svátek práce, svátek utlačovaných, svátek neprivilegovaných, svátek lidí živících se vlastní prací. 1. máj se stal prostorem nespočetných manifestací za sociální a lidská práva po celém světě. Dnes, na prahu 21. století, stojíme před stejnými sociálními problémy. Jsme svědky vzrůstající nerovnosti mezi lidmi, projevující se zvyšující se nedostupností základních lidských potřeb, jež společenský systém před rokem 1989, který je dnes již minulostí, alespoň v základní míře naplňoval. 

 A to jsme se narodili ve šťastnější části světa, na kontinentu, ve kterém se neválčí o vodu a miliardy lidí  netrpí hladomorem. Zatím. Podíváme li se do jiných částí světa, vidíme jen eskalaci válečných konfliktů, často vedených v zájmu amerického vojensko- průmyslového komplexu či nadnárodního kapitálu. Bohužel, růžová není ani naše přítomnost.

Po nepřetržité sérii asociálních „reforem“ majících za následek zhoršení ekonomické, ale i sociální situace v České republice, po nepřeberném množství korupčních kauz zasahujících většinu ministerstev a mířících nejen do nejvyšších pater politiky, ale stále více se rozlézajících i v patrech nižších, ztratila koaliční vláda pravicových stran ODS, TOP 09 a podivného nikým nevoleného uskupení vzniklého rozpadem Věcí veřejných – LIDEM poslední zbytky důvěry občanů, a to včetně většiny těch, kteří tyto strany před třemi lety zvolili. Vláda P. Nečase přestala být schopna legitimně vládnout a nemá ani dostatek vlastních poslanců ochotných hlasovat pro vládní návrhy.

V současné době tvoří pravicovou vládu po 2,5 letech jejího trvání již jen 4 původní ministři – financí Kalousek, zahraničí Schwarzenberg, zdravotnictví Heger a pro místní rozvoj Jankovský. Vskutku povedený výkvět! Ostatní ministři museli vládu opustit, dílem z důvodů osobní nekompetentnosti k řízení jim svěřených resortů, nebo v horším případě kvůli podezření z korupce a zapojení se do podivuhodných podnikatelských neprůhledných aktivit.

Vládní koalice se navíc nenachází pouze v krizi morální legitimity, kterou jako povodeň podemlela korupce jejich ministrů, náměstků a zákulisních kmotrů, nýbrž i v krizi reálného vládnutí. Vláda stojí a padá na podpoře strany LIDEM, subjektu, který nemá více než sto členů – ministrů, poslanců, jejich asistentů a rodinných příslušníků, subjektu který nebyl zvolen občany ve volbách, subjektu bez politického programu, jehož jedinou náplní existence je obsazení vlivných pozic ve veřejné sféře a z toho plynoucí čerpání benefitů.

 I přes loajalitu trpasličí strany Karoliny Peake počet loajálních poslanců k vládě premiéra Nečase a ministra financí Kalouska klesl od voleb v roce 2010 ze 118 na 99. Vláda tak ztratila poslaneckou většinu ve sněmovně, a proto dílčí podporu jednotlivým zákonům zajišťuje obchodováním s nezařazenými poslanci a jejich korumpováním. Jak jinak, než jako úplatek v podobě vlivné trafiky za umožnění projití daňového balíčku, lze pro příklad označit jmenování odstoupivšího poslance Fuksy do čela společnosti Český aeroholding, jehož úkolem bude zejména privatizace Českých aerolinií a tedy další rozkradení národního majetku. Na to ukazuje i nedávný prodej 44 % státní podílu v ČSA společnosti Korean Air za pouhých 67,5 milionu korun. Vládní koalice se již neopírá o hlasy poslanců zvolených řádně ve volbách na základě programu, nýbrž je nucena pro prosazení svých, pro občany ČR asociálních a pro ekonomiku ČR destrukčních, návrhů zákonů sahat v čím dál vyšší míře ke kupčení s hlasy jednotlivých poslanců. Takovýto způsob vládnutí považuje KSČM za nedemokratický, odmítá ho a namísto menšinové zkorumpované vlády, mající minimální podporu u veřejnosti, komunisté upřednostňují nové volby, ve kterých se občané budou moci svobodně rozhodnout o dalším směřování naší vlasti.

Pro předčasné volby mluví i fakt, že stávající vládní koalice již splnila, co si předsevzala – prosadila silou tzv. penzijní reformu a zavedení II. pilíře důchodové reformy, bez širšího souhlasu napříč politickým spektrem doslova protlačila i tzv. církevní restituce, ve kterých chce církvím vydat majetek za celkem 75 miliard korun. Dalších 59 miliard korun zaplatí církvím v průběhu 30 let, k tomu je však nutné připočítat úroky. Nemá tedy, kromě amorálního napájení se u žlabů a koryt, racionální důvod k dalšímu trvání. A co že to vlastně pravicová koalice tak urputně, bez souhlasu většiny občanů ČR prosadila?

 Smyslem změny současného penzijního systému je pouze vyvedení peněz občanů do rukou privátních penzijních fondů, které budou moci finance obyvatel ČR spravovat i 20 let bez možnosti celospolečenské kontroly, která by garantovala návratnost vložených prostředků a vyloučila jejich vytunelování. Cílem penzijních fondů bude pouze maximalizovat svůj vlastní zisk, vyplatit tučné odměny manažerům a členům představenstev fondů, bez ohledu na reálné zhodnocení vkladů občanů. Stávající penzijní reforma kromě nejistoty střadatelů ohledně jejich vkladů v soukromých fondech přinese navíc ještě finanční výpadek do stávajícího státního průběžného I. důchodového pilíře. Tento výpadek je částečně tlumen zvyšováním DPH, které občané již pocítili ve formě růstu cen většiny zboží a služeb. Vláda tím, že prosazuje vyvádění peněz občanů do rukou nedůvěryhodných soukromých penzijních fondů a s tím souvisejícím výpadkem ve státním důchodovém pilíři, hned dvojnásobně hazarduje s možností prožití důstojného stáří, které se bez spravedlivé výše penze neobejde.

Zatímco pravicová koalice vehementně prosazuje napumpování soukromých penzijních fondů ze strany občanů, sama se postarala o darování více než 134 mld. korun církvím. Tento nestoudný dar pravice církevním hodnostářům z hodnot vytvořených pracujícími České republiky v době hospodářské a sociální krize, projevující se nárůstem chudoby, na jejíž hranici se propadá nejen více než 750 000 skutečně nezaměstnaných, ale i zaměstnanců pracujících za mizerné mzdy negarantující životní jistotu, ale pouze prachbídné živoření.

KSČM ostře protestuje proti takovémuto nehoráznému daru a nadále trvá na tom, že žádnými restitucemi nejsou, naopak jsou božským darem církvím v době špatné celospolečenské situace v ČR, která se pro čím dál více jednotlivců stává neúnosnou. Takzvané restituce jsou pouze a jen darováním veřejného majetku, který církev nevlastnila, ale měla ho svěřený pouze do péče. Tento majetek jí nebyl ukraden komunisty, jak se nás pravice a  servilní media snaží přesvědčit. Naopak, většina majetku nabytého v pobělohorské době temna jako odměna za aktivní církevní pomoc při germanizaci a absolutizaci zemí českých, byla církvi legálně i legitimně, za souhlasu většiny tehdejších obyvatel, odejmuta již v období První republiky. Současná pravicová vláda tyto obrovské přesuny veřejného majetku církvím prosadila proti vůli většiny občanů ČR v době, kdy sám nově zvolený papež František I. pronesl větu: „Pokoj celému světu, i když je rozdělen chamtivostí těch, co se ženou za snadnými zisky, a poznamenán sobectvím, jež ohrožuje lidský život a rodinu.“ Dolehla tato slova k uším kardinálů Vlka a Duky? Posedlých honbou za pozemky, polnostmi, lesy a nemovitostmi! KSČM aktivně nasbírala více než 50000 podpisů občanů pod petici proti církevním restitucím a hodlá i nadále aktivně vystupovat proti tomuto nehoráznému daru církevním prelátům! Naposledy tak učinila v podobě stížnosti k Ústavnímu soudu. Komunisté se nebrání spoluodpovědnosti za péči o kulturní národní dědictví, do něhož neoddiskutovatelně spadají i sakrální památky, v žádném případě ale nemůžeme nečinně přihlížet a mlčet při dalším netransparentním okrádání nás všech ve prospěch hrstky duchovních. Chtějí-li kardinálové a biskupové, i přesto, že dle bible „neprojde velbloud uchem jehly, jako neprojde bohatec do království nebeského“, žíti v přepychu a blahobytu již tady na zemi, nechť jim tento pozemský ráj dobrovolně zasponzorují věřící, budou-li mít chuť, ne ale sekulární republika ve které žije 75% ateistů!

 A zatímco pravicová koalice hájí nepodložené nároky církevních hodnostářů, uplétá na prosté lidi bič v podobě sKaret. Přestože povinné zřizování spořitelního účtu k sKartě je zjevně v rozporu s Ústavou ČR, vláda tento projekt šikanující potřebné, ocitnuvší se ve stavu nouze, schválila! Ministerstvo práce sice připravilo návrh novel s cílem zlepšit nastalou situaci, kterou exministr Drábek v honbě za vlastním obohacením způsobil, nicméně hrozí, že ČR bude vláčena po soudech a arbitrážích. Premiér Nečas naznačuje možnost případných kompenzací pro Českou spořitelnu, která údajně na systém vydala již kolem 300 milionů korun. Tuto částku by jí stát nejspíš musel darovat. KSČM před nastalým stavem opakovaně varovala. V důsledku boje firem spřízněných s politickými stranami o kontrolu nad tokem státních peněz, který je příčinou stávajícího stavu, se vláda ocitla v pasti. Další díra v rozpočtu bude tak jako tak. Pomoc lidem v tíživé sociální situaci se změnila v jejich šikanu a světlo na konci tunelu již na ministerstvu ovládaném TOP 09 zhaslo docela.

Asociální koalice i přes předvolební stranické sliby ODS a TOP 09 prosadila zvýšení DPH. Kontinuální zvyšování DPH se negativně projevuje ve snižující se koupěschopnosti a poptávce většiny českých domácností. Neustálé změny zákonů upravující daňovou oblast zároveň vnášejí do podnikatelského prostředí prvky nestability. Dalším zvýšením DPH bude pokračovat snižování životní úrovně většiny obyvatel ČR, které bude mít negativní vliv i na další vývoj celé české ekonomiky. Cílem KSČM je prosazovat taková opatření, která povedou k hospodářskému růstu. Je třeba začít realizovat proexportní opatření, strategicky zaměřená nejen na země EU, ale i na rostoucí trhy, zejména asijské a latinskoamerické. Je třeba zvýšit tuzemskou koupěschopnou poptávku, podpořit vytváření investic. KSČM prosazuje reálná opatření, jako např. zavedení progresivního zdanění fyzických i právnických osob, zdanění dividend, zrušení zastropování veřejného zdravotního pojištění. Oproti nekoncepčním krokům vládní koalice ničícím poslední zbytky lidské důstojnosti KSČM prosazuje alternativní, odlišně strukturovanou, reálnou cestu z krize. KSČM odmítá růst daní, vedoucí pouze ke zdražování a neefektivnímu výběru, a prosazuje spravedlivé rozdělení daňového břemene s motivačními účinky pro zvyšování zaměstnanosti a vytváření vhodných podmínek pro strategické investice!

Ovšem s těmito kroky nelze otálet, je důležité začít je uvádět v život co nejdřív. To, že občané odmítají kurz této vlády a chtějí sociálně spravedlivou alternativu, prokázaly výsledky voleb do zastupitelstev krajů, které nelze intepretovat jinak než jako vítězství KSČM nad pravicovými silami v naší zemi. Od krajských voleb uplynulo několik měsíců a KSČM v některých místech převzala i díl vládní odpovědnosti. Ocitli jsme se tak v nesnadné situaci, jelikož jsme po předchozích krajských vládách zdědili zkorumpované rozhodovací struktury, nespočet kostlivců vylézajících ze skříní, truhel i divanů. Situaci ještě zhoršuje vláda, která namísto, aby krajům pomáhala ve snaze o zlepšování kvality života občanů v regionech, hází levicovým krajům klacky pod nohy kde může. Olej do ohně přilévají nedemokratické nátlakové akce, ke kterým jsou zneužíváni studenti jako loutky na provázku krajských kmotrů, kterým komunisté na krajích nevoní. Jak by taky mohli vonět, když KSČM jasně odmítá zákulisní ovládání mafiánskými strukturami, které pouze parazitují na výsledcích práce nás všech.

Ustavení vládních koalic na krajské úrovni se opíralo o zastupitele demokraticky zvolené ve volbách. Tuto skutečnost zejména pravicové a některé podnikatelské kruhy odmítají přijmout a dělají vše pro zmaření existence krajských koalic, které odrážejí přesvědčení voličů. Objevují se různé tlaky, psychologické či „společenské“, snažící se zmařit reálné výsledky podzimních voleb. Tento nátlak ignoruje reálnou společenskou situaci a personální nominace KSČM. Nese se pouze v neodůvodněném a fašizujícím antikomunistickém duchu. KSČM cítí jako svou povinnost dostát slibům daným voličům, hodlá tyto tlaky a nedemokratické tendence ustát a převzít část spoluodpovědnosti na chodu společnosti formou aktivní a poctivé práce ve vedení krajských samospráv.

 Není to neodůvodněná snaha pravice škodit levici, jelikož tam, kde v zahraničí levice úspěšně přejala otěže odpovědnosti nad rozvíjením země, sklízí nemalé úspěchy. I přes smrt prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela Huga Cháveze je nezpochybnitelný jeho odkaz v podobě boje s chudobou a zaváděním sociálních a zdravotnických programů v celé zemi. O nic méně důležitý je započatý integrační proces v Latinské Americe, jehož klíčovým aktérem a jedním z hlavních iniciátorů Chávez byl. Latinoameričané proti síle nadnárodního kapitálu postavili sílu solidarity pracujících. Proti nespoutané bouři neoliberalismu vytvořili Bolívarovskou alternativu pro Latinskou Ameriku. Proti vlivu Světové banky – banky mocných – založili Banku Jihu – banku férového obchodu mezi národy. Nejen pro tyto kroky globální mocenská elita nemohla ani po jeho smrti  Chávezovi odpustit. Myšlenku socialismu 21. století, kterou před 11 lety zasel, zušlechťuje čím dál tím více národů planety.

Ani to však nezabrání válečnému štvaní kapitálu a jestřábů z Washingtonu. USA za vydatné pomoci své předsunuté základny, Izraele, usilují o plnou kontrolu nad zdroji energie bohatého regionu Blízkého východu. EU, reprezentovaná bývalým koloniálním pánem Sýrie či Mali – Francií, nezůstává pozadu a žádá podíl na budoucí kořisti. Expanzechtivé Turecko i reakční monarchie Perského zálivu jsou přitom imperialismu věrnými spojenci. Tyto zájmy dnes eskalují v syrském konfliktu a prosazují se prostřednictvím různých forem embarga, propagandistických kampaní plných lží a manipulací. Úsilím o mezinárodní izolaci Sýrie a skrze štědrou podporu ozbrojeným opozičním skupinám ve formě ohromného přísunu peněz, zbraní i přítomností zahraničních vojáků. Cílem těchto snah je stupňovat krizi v Sýrii a vytvořit tak záminku pro otevřenou agresi vůči této zemi, jejíž výsledky by v případě úspěchu jestřábů posloužily k vytváření předpolí pro útok na Írán. KSČM odmítá válečné štvaní v jakékoliv části naší planety. Pro komunisty je nepřijatelná jiná než mírová varianta vývoje ve světě, stejně jako je tato varianta neodmyslitelně spjata s myšlenkou sociální spravedlnosti a principů demokracie.

V příštím roce nás čekají několikeré volby – do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, jedné třetiny senátu, komunální volby a v Praze k tomu ještě volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy. My všichni budeme stát před volební urnou a budeme se muset rozhodnout, jakou cestou si přejeme pokračovat.

KSČM odmítá asociální a nespravedlivé reformy stávající pravicové koalice, které vyhovují pouze horním deseti tisícům. Komunisté si uvědomují, že stávající rozoraná společenská situace nepůjde změnit cestou dílčích reforem, ale pouze prostřednictvím hluboké systémové změny, se kterou musí souhlasit většina občanů.

Je nutné nastartovat fungující ekonomiku, na základě jejího růstu docílit snižování nezaměstnanosti a skutečně racionalizovat veřejné finance tak, aby se nezvyšovalo nezodpovědné zadlužování republiky. Změnu a naději mohou přinést jedině nastávající volby. Za tím účelem KSČM finišuje přípravu celorepublikového volebního programu, vycházejícího z důkladné analýzy situace, jakožto jádra pozitivní změny. Základním bodem programu KSČM je a bude hájení práv potřebných – zaměstnanců a pracujících, seniorů, matek s dětmi, jakož i dalších sociálně ohrožených skupin. Naším cílem je zaměstnanost, ta je základním řešením problémů většiny občanů! Bez ekonomického růstu se to ovšem nepodaří. Je proto třeba dosáhnout promyšlené změny struktury – regionální, odvětvové i oborové – ekonomiky. Posílení investic do vědy, nových technologií, do odvětví s vysokou přidanou hodnotou je nutností. Není možné nadále přihlížet odlivu mozků, příslušné nastavení vzdělanostní soustavy musí respektovat potřeby a situaci na trhu práce, ale nesmí podléhat nepřiměřeným tlakům na zrušení humanitních oborů a tlakům na sociální cenzy v přístupu ke vzdělání. Fungující ekonomika se neobejde bez silné energetiky, jejíž nezbytnou základnu tvoří potřebné úspory v její spotřebě, ale také jaderná energie, která může být v oblasti osobní spotřeby doplněna alternativními zdroji. Zisky, které se vytvoří v ČR, z ní nadále nesmí odtékat do daňových rájů. Nechť se pravice poučí ze současné kritické situace Kypru, daňového ráje Evropy, který ani nenechá své občany svobodně nakládat se svými vydělanými penězi. Proti síle nadnárodního kapitálu je třeba podporovat družstevnictví i malé formy podnikání, jakož i živnostníky.

 Základním principem přístupů KSČM nebude a není šetření na lidech a oklešťování sociálních práv, ale naopak investice do člověka a sociální spravedlnost. Rozvoj talentu a mnohostranných schopností člověka je nejvíce prioritní. Jako odpověď na strašení o neudržitelnosti evropského sociálního modelu a krachu sociálního státu je třeba prosazovat koncept hlubší regulace kapitálových trhů, a posílit prvky sociálně – tržního hospodářství, čímž zabráníme odčerpávání prostředků ze sociální sféry do kapes nadnárodního kapitálu. Stát nesmí ztratit finanční základnu pro veřejné služby, které musí zajistit na základě ústavním pořádkem garantovaných lidských práv. Nikoliv státu jako takovému, ale kmotrovsko-úřednickým sociálním sítím infiltrujícím státní struktury a přisátým na státní penězovody, kterými vyvádějí veřejné finanční prostředky, je třeba říci DOST! V přímém přenosu dochází v ČR k tunelování státu hrstkou novodobých zbohatlíků, která ve skutečnosti neprodukuje žádné materiální či duchovní hodnoty. Naproti tomu profesní skupiny učitelů, lékařů a sester ve státních zařízeních, hasičů a kriminalistů, sociálních pracovníků i policistů v ulicích se propadají do čím dál větších existenčních problémů. Na rodiny s dětmi a kvalitní trávení volného času mládeže se nemyslí vůbec.

Současná pravicová vláda P. Nečase od svého vzniku po celou dobu svého trvání není schopná kvalifikovaně a efektivně řešit stěžejní problémy České republiky. Naopak svou neschopností a nekompetentností zhoršuje ekonomickou situaci a prohlubuje sociální problémy v zemi. KSČM si na rozdíl od současné bizarní vládní koalice, charakteristické svými groteskními personálně korupčními kroky, uvědomuje nutnost zásadní změny sociálně-ekonomické situace v ČR. Nečasova vláda nevládne pro lidi, ale vládne proti lidem. Nepovažuje již ani za nutné řídit se Ústavou ČR. Cílem KSČM je demokratická změna doleva, směřující ke kompetentnímu spravování věcí veřejných a neoddělitelně též k sociální odpovědnosti státu.

I přes naléhavost racionálního řešení a verbálně ostrou levicovou kritiku stávající situace ČSSD neodmítá uzavření koalice s případnými liberálními či konzervativními silami, která by znamenala ustoupení od vlastního volebního programu a popření základních hodnot, jež ČSSD nyní hlásá. Došlo by tak k dalšímu volebnímu podvodu na voličích.

KSČM proto chce na základě své dosavadní práce a překládané alternativní vize společenského rozvoje v následujících volbách získat co největší důvěru občanů, která umožní získat významný vliv k prosazení priorit volebního programu KSČM a tím reálně ovlivňovat politiku ve prospěch neprivilegované většiny občanů ČR! Jen dobrý volební výsledek KSČM bude zárukou důsledné aplikace politiky v souladu s aktuální vůlí většiny občanů České republiky.