Kruhy na vodě

0
17

Zdroj: Zvědavec – 12.01.2015

Po středečním profesionálně vedeném útoku na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo v Paříži se zvedla řada vln a emocí – podobně, jako když hodíte do vody kámen. Není na škodu si všimnout, jak kdo reaguje a kam směřuje celkový vývoj v Evropě.

Útok na občanské svobody

Začněme tím, čemu politici říkají „zvýšení bezpečností“, protože tohle bude mít dlouhodobý dopad na život nás všech. Do ulic francouzských měst vtrhla policie a to v počtu víc než malém. A nejen do francouzských měst, ale také do britských, německých a většiny dalších západních měst. Pravda, je to s křížkem po funuse, ale na tom přece nesejde. Volání po větší bezpečnosti se ozývá unisono z celé západní Evropy, připomíná kvičení poděšených prasátek, mezi které někdo vrhl dělobuch a oni zděšeně pobíhajíc hledají ochranu u matky prasnice – v našem případě u všemocného státu a jeho represivních složek. A tak nikdo nic nenamítá, když se v ulicích objevují po zuby ozbrojeni hrdlořezové v neprůstřelných vestách s výbavou vhodnou snad do zákopů první linie, ale určitě ne do měst, ve kterých 70 let nebyla válka.

Ve Francii měly bezpečnostní složky velkou moc ještě před pařížským útokem. Například stát může monitorovat, shromažďovat a vyhodnocovat aktivitu občanů na síti. Poskytovatelé internetu mají povinnost dodat státním složkám všechny informace o uživatelích a to bez soudního rozhodnutí.

V Británii, která nebyla cílem útoku, začali být úplně hysteričtí. Do ulic vyrazily jednotky SAS plus 1900 vojáků, aby, jak tvrdí, „zabránily opakování události z Paříže“. Část z nich se pohybuje v civilním oděvu. K rychlému nasazení byly povolány vrtulníky RAF, aby mohly bleskově přepravit vojáky, kam bude potřeba. Za scénou pracují členové jednotky human intelligence, jejich úkolem je včas identifikovat nebezpečí. Jednotka Special Reconnaissance Regiment se zaměřuje na odposlech veškeré komunikace a bylo povoláno také 120ti členné družstvo specializující se na vodní toky a pobřežní vody – pro případ, že by byla unesena loď nebo rovnou tanker.

Stojí za připomenutí, že Británie měla ještě před pařížským útokem, podobně jako Francie, jedny z nejdrakoničtějších zákonů proti občanským svobodám. V Británii je policejním složkám povoleno porušovat listovní tajemství, mohou volně odposlouchávat digitální toky na sítích včetně mobilní komunikace, mají přístup k osobním údajům jednotlivců, mohou instalovat odposlechy do aut a do domů. A Torriové navrhují další zpřísnění tzv. „proti-teroristických zákonů“. Například chtějí uzákonit tzv. gag order, to je povinnost mlčet, pokud se stanete předmětem zájmu restriktivních složek a víte to, nesmíte o tom nikomu říct. Zvažují zákaz veřejných shromáždění „extrémistů“, odmítnutí internetového připojení podezřelým apod. Předpokládám, že teď budou mít volnou ruku. A takhle to je v celé Evropě. Politikové a loutkaři využili všeobecně šířeného strachu k prosazení zákonů, se kterými by jinak měli problémy kvůli posledním zbytkům občanských svobod. A lidi k tomu samozřejmě mlčí, vyděšení neustále se v televizi opakujícími záběry teroristů v akci a různými komentáři různých pseudo-odborníků sehnaných bůhví odkud.

Sobotka v reakci na útok prohlásil, že BIS potřebuje více peněz. Tak tady to máme. Restriktivní složky západních států chrochtají blahem. O jejich bytí (a bobtnání) je rozhodnuto, nemusí se bát, že nebudou mít do čeho píchnout. Stejně, jako je rozhodnuto o neustálém posilování jejich pravomocí a dalším a nikdy nekončícím omezování našich svobod a našeho soukromí. Vše ve jménu bezpečnosti. Chtělo by se mi připomenout rčení, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly, ale to rčení v tom případě neplatí. Nejsou žádné „dobré úmysly“. Je jen zneužití situace, pravděpodobně uměle připravené předem právě za tím účelem.

Nejlegračnější na tom všem je, že (a) většina jen trošku rozumných lidí ví, že takovým útokům zabránit nelze. Ani v nej- nej- nej-restriktivnějším státě to nelze. Nelze to, ani kdyby za každým občanem stál policajt 24 hodin denně. Existuje prostě příliš mnoho tzv. soft targets – měkkých cílů a není možné vše ohlídat. A za (b) opatření po útoku jsou asi stejně účinná jako vyspravování rezavého kýlu v jednou potopené lodi. Zkrátka už se stalo, pozdě bycha honit. < — Celý článek — >