Kšeft s migranty pod hlavičkou Bundeswehru a von der Leyenové

0
99

Autor: Lukáš Burget

Odhalení Spolkového účetního dvora ohledně hospodaření Bundeswehru při vzdělávání uprchlíků poukazuje na skandální plýtvání penězi daňových poplatníků i na další závažné souvislosti.

Šestitýdenní kurzy pro 217 syrských uprchlíků (obě slova by měla být po všech těch zkušenostech spíše v uvozovkách) stály pět milionů eur a počet školitelů přesahoval počet účastníků. Kurzy byly tak dobře připraveny, že značné částky spolykaly dodatečné náklady na tlumočníky, protože se kupodivu zjistilo, že vzdělání a integrace chtiví přišelci oproti očekávání neznají z němčiny prakticky nic. Pro technickou výuku byla v rámci kurzu zřízena nová dílna, ovšem účastníci kurzu do ní jaksi nebyli vpuštěni „z bezpečnostních důvodů“. Náklady na výuku jedné osoby přesáhly dvacet tři tisíc eur, přičemž náklady při těchto kurzech obvyklé jsou tisíc osm set eur na osobu. Naštěstí však vynaložené prostředky stály za to: Z dvě stě sedmnácti účastníků kurzu našli práci rovnou dva! (1).

Tento případ je pouze dalším střípkem do mozaiky, která tvoří celkový obraz toho, co a proč se v Evropě v rámci migrační krize dělo a děje. Na jedné straně vidíme kšefty pašeráků a jim zdarma poskytovaný bezplatný výlov klientů zločinnými neziskovými. Uprostřed vidíme zisky všech možných začleňovacích neziskovek a na ně připojeného erárního soukolí od státní podpory finanční až po podporu propagandistickou. Ovšem na druhé straně stojí oklamané duše, které neumí žít tam, kam se dostaly a pro dluhy a hanbu se bojí vrátit tam, odkud přišly.

Na tomto konkrétním penězovodu od pracujících domácích občanů do kapes vybraných osob pod hlavičkou německého ministerstva obrany je i pro nás Čechy jako členy EU velmi zajímavá skutečnost, že se v něm zásadním způsobem osobně angažovala také Ursula von der Leyenová, tehdy německá ministryně obrany, a dnes, aniž by se na to kdo řadového občana EU ptal, předsedkyně Evropské komise.

Výše popsaný skandál s kurzy pro migranty rozhodně není jediným, který paní Leyenovou doprovází od dob jejího úřadování na německém ministerstvu obrany. Paní Leyenová se stala ministryní obrany přes to, že vystudovala ekonomii a medicínu a vojenský duch svatý do ní evidentně nevstoupil, protože za neznalost resortu byla trvale kritizována. Skandál s opsanými pasážemi v její dizertační práci už je asi třeba brát jako politický kolorit, stejně jako všemožné náklady a kšeftíky pro externí poradce, a raději nebudeme rozebírat to, jak dva vojáci její armády připravovali teroristický útok (2).

I když si však odmyslíme toto všechno, proslavilo paní Leyenovou v křesle nejvyšší vojákyně Německa vskutku cirkusové číslo: Na cvičení NATO Noble Ledger museli němečtí vojáci na své obrněné transportéry místo nedodaných kulometů nasadit načerno natřené smetáky (3).

Osobně po všech těch historických zkušenostech nijak netoužím po tom, aby mělo Německo silnou armádu, nicméně jistě by pro Německo i jeho okolí bylo dobré, aby mělo alespoň akceschopné pořádkové síly schopné uklidnit nepokoje, které dříve nebo později s novým sociálním mixem německé společnosti prostě přijdou.

Pro dnešek je podstatné to, že osoba výše popsaných manažerských schopností je nyní předsedkyní Evropské komise, přičemž připomeňme, že skandálně předražené a k ničemu nevedoucí školení rozebírané v úvodu tehdy nazývala svojí „srdeční záležitostí“.

Evidentní osobní hodnotové nastavení předsedkyně Evropské mise může mít zásadní následky i pro Českou republiku. Po té, co v Itálii byla z vlády odstraněna strana Liga s velmi oblíbeným lídrem Matteo Salvinim, ministrem vnitra razícím tvrdou linii vůči nelegální migraci, otočila vláda Giuseppe Conteho směr své migrační politiky a po jeho setkání s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem je zřejmé, že na scénu se opět vrací kvóty na přerozdělování migrantů v Evropě (4).

S tímto vývojem a osobou typu paní Leyenové v čele Evropské komise se zdá být zřejmé, že Českou republiku čeká přinejmenším zase další kolo boje o to, aby jí žádný způsob přerozdělování migrantů nebyl vnucen.

Zdroj: Pravý prostor