Lidé si s narůstajícím znepokojením všímají, že centra českých měst plíživě zaplňují podivné existence africko-arabského původu. V Praze prý to do centra denně dojíždí někde ze Stodůlek…

0
198

Autor: Lubomír Vylíčil

Letos je tomu pěkných a kulatých 333 let, co se bojovalo u Vídně. Okolo města tehdy leželo na 150 tisíc mužů Kary Mustafy Paši a velice usilovalo o ztečení hradeb. Pro Karovu tureckou armádu představovala totiž opevněná Vídeň poslední větší překážku, bránící vstupu muslimských dobyvatelů do střední Evropy.

Po celé dlouhé dny odráželi stateční obránci Vídně jeden útok za druhým. Po nocích pak, když se válečná vřava utišila, poslouchali zlověstné zvuky z podzemí. Turci kopali. Jejich „krtci“ se pokoušeli podhrabat městské opevnění a položit pod ně minu. Tiše, tajně a nepozorovaně. Jen občas se země trošičku zachvěla, občas se kdesi z hloubi ozval tlumený zvuk. Zlověstná znamení horlivé, usilovné práce v podzemí.

Na povrchu a v podsvětí

Tuto scénu velice připomíná jedna čerstvá zprávička – příští pondělí se má v Praze uskutečnit konference, na které mají „experti“ debatovat o migrační krizi. Českou delegaci povede Vladimír Špidla…

Tyhle dvě věty postačí, aby se normálnímu člověku rozblikaly všechny varovné kontrolky. Zejména když hlavní český vlezdobruselista a vítač má s německou delegací jednat také o „výměně zkušeností v oblasti začleňování migrantů do společnosti“, jak stojí ve zprávě doslova.

Takže situace vypadá, jako tehdy u Vídně Na povrchu se „našim“ začalo konečně trochu dařit. Byly odraženy pokusy o pronikání invazních islámských jednotek balkánskou cestou. Podařilo se odmítnout a pohřbít systém kvót na přerozdělení okupantů. V celé Evropě se vzmáhá odpor proti islamizaci, který se establishmentu už nedaří skrývat. Volby, tam kde se konají, vyhrávají v zásadě už jen protibruselští kandidáti. Naposledy v Bulharsku a Moldávii.

A další drobné pozitivní zprávičky prší jedna za druhou. Třeba že současný nizozemský premiér včera rozhodl o vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Má chudák před volbami a jeho velice pravděpodobný nástupce, Geert Willders už otevřeně vyhlásil desetibodový plán „deislamizace“ Holandska.

Mluvčí rakouského ministerstva vnitra se zase nechal slyšet, že má v plánu změnit (tedy výrazně zpřísnit) zákon, týkající se žadatelů o azyl. Taky tam mají na krku volby, a to s výrazně protiimigrantským favoritem v čele opozice… A tak by se dalo pokračovat.

Něco tu nehraje

Ale v podzemí… Hluboko dole, pod vítězně se valící trumpovskou vlnou, ve skrytu a ve tmě, pokračují bruselští krtci v horečné činnosti. Jen občas se hlína trochu zachvěje a do veřejného prostoru vytlačí malý, nenápadný krtčí kopeček, naznačující usilovnou podzemní aktivitu.

Jako například v noci z neděle 30. na pondělí 31. října. Tehdy se v nemocnici Na Bulovce pokusil mladý Afghánec znásilnit zdravotní sestru. Ubránila se a ničemu si vzápětí odvezla policie.

A pak?

Pak se v médiích, samozřejmě jen v těch okrajových a nakrátko, objevilo velice zajímavé vyjádření státního zástupce. Při dotazu na onoho Afghánce měl prohlásit, že se v ČR pohybuje legálně v rámci jakéhosi blíže nespecifikovaného imigračního programu.

Tahle informace velice zaujala (a znepokojila) mnoho našich spoluobčanů, včetně řady poslanců Parlamentu ČR, kteří se začali pídit po tom, o co se tu vlastně jedná. Na žádný z dotazů, ať už zastupitelů či občanů, však státní orgány nereagovaly. Dva z poslanců Parlamentu ČR, pánové Soukup (ANO) a Okamura (SPD), proto interpelovali přímo premiéra Sobotku. Dozvěděli se ale pouze to, že „Afghánci nejsou na seznamu zemí, které by byly určeny pro relokace nebo přesídlování do ČR“. Víc nic. A že se mají zeptat Chovance. Celkové vyznění páně premiérovy odpovědi nemělo daleko k výsměchu…

Podivná individua

Ten dojem, že se nám zde něco podstatného tají, ještě umocňují houstnoucí zprávy na „nemainstreamových“ webech a na sociálních sítích o rostoucím počtu podivných cizinců v Praze a dalších velkých městech. Lidé si s narůstajícím znepokojením všímají, že centra plíživě zaplňují podivné existence africko-arabského původu, chovající se jinak, než běžný turista. Podezřelé skupinky exotických mladých mužů s dostatkem peněz a nadbytkem volného času.

V Praze prý to do centra denně dojíždí někde ze Stodůlek. Podle místních jich tu bydlí celý blok. Úředníci této městské části mluví o ubytování „pracovníků firem“. Ale pracovat je nikdo nikdy neviděl. Dalším (možná organizačním) centrem těchto obohacovačů je prý Fashion aréna ve Štěrboholích…

Ano, samé možná, prý, snad. Ale kde vzít relevantní informace, když místní lidé netuší, odkud a kdy se tu ti „jiní“ vzali a kompetentní místa drží bobříka mlčení? Sama se proto nabízí souvislost s onou půlmiliardou na „integrační programy“ kterou před nedávnem schválila „naše“ vláda.

Migrační manifest

Pokud vám připadá nemyslitelné, nebo přinejmenším za vlasy přitažené, spekulovat o tajných imigračních programech, podívejte se třeba na web Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Ne, nesmějte se, tohle vážně existuje. A je to fakt počteníčko.

Tak třeba poslední, nejčerstvější příspěvek proimigračního aktivisty a ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martina Rozumka tam adoruje návrh EU na „vytvoření společného rámce pro přesídlování uprchlíků ze třetích zemí“. „Právě vznik společného azylového systému EU by byl efektivní odpovědí na otázku, jak do evropské azylové politiky vnést větší řád a sdílenou odpovědnost“. Kolem je plno nadšení z „vymahatelnosti mechanismů relokace“ anebo nahrazení ilegálních cest do Evropy cestami legálními a bezpečnými…

Největší „sílu“ ze zdejších dokumentů však má (už více než rok starý) Migrační manifest. Ten rozšíří zorničky každému. Je v něm v kostce shrnutý prakticky celý manuál NWO na rozklad a destrukci evropské společnosti prostřednictvím dovozu nekompatibilních. Od „odlišného přístupu“ k trestání a vyhošťování (Požadujeme, aby v procesu odjímání povolení k pobytu v případě spáchání trestného činu byla aplikována přiměřenost a byl dán prostor správnímu uvážení, které zohledňuje specifika a okolnosti jednotlivých případů.) přes slučování rodin (Jsme přesvědčeni, že Česká republika by měla plně akceptovat rodinné poměry migrantů a měla by se zasadit o to, aby s každým dlouhodobým pobytem migranta bylo zásadně spojeno i právo dlouhodobého pobytu jeho nejbližších.), přes plánovité vysátí státních zdrojů (Sociální služby musí být garantovány všem migrantům bez ohledu na pobytové oprávnění), až po destrukci politického systému a postupné převzetí moci „novými Evropany“ (bod 8.1.1 Volební právo na místní úrovni musí být zpřístupněno všem usazeným migrantům a bod 8.1.2 Migrantům musí být umožněno se stát členy politických stran).

Stačí? Uvědomme si, že spousta „progresivních“ neziskovkářů a aktivistů právě z tohoto prostředí se kolem našeho pana premiéra už dlouhodobě motá a řada z nich mu i radí. Stačí si přečíst jen pár úryvků z oněch nedávno uniklých Sobotkových mailů.

Kope se usilovně

Ve světle uvedených skutečností vypadá případ onoho zmíněného Afghánce – násilníka jako taková ta drobná politováníhodná chybička, co se občas vloudí. Jako tenkrát u Vídně, když někdo z tureckých kopáčů upustil tam, hluboko v podzemí, nešťastně špičák na kámen. A drobné cinknutí zaslechli obránci…

Ano, kope se. Nějací lidé s velikou pravděpodobností hloubí podkop pod naší hradbou. Tak, jako u Vídně.

Tenkrát lidé využívali těchto drobných nepozorností nepřítele k lokalizaci nebezpečí a k přesnému zaměřování protiopatření. Zkusme je napodobit! Není třeba právě teď nejvhodnější čas poslat dopis či mail „svému“ poslanci? Anebo přímo premiérovi či ministrovi vnitra? Proč se nezeptat i na vládě či v kanceláři prezidenta? Například co tu dělají lidé z oblastí „které nejsou na seznamu zemí, které by byly určeny pro relokace“, jak řekl pan premiér. Nebo jací pracovníci se nám tak pomnožili v Praze a na čem pracují, když mají dost času postávat a zevlovat po centru?

Zkrátka šídlo je z pytle venku. A je na nás, tlačit na politiky, aby ho nestihli zaházet denním balastem. Aby se k němu veřejně a závazně vyjádřili. Dokud je ještě čas!

Zdroj: Euportál

hr

 

Lubomír VylíčilLubomír Vylíčil
Farmaceut, ročník 1959, nekonvenčně uvažující amatérský pilot a přírodozpytec se silným vztahem k tradici.Miluje přírodu, létání, turistické i akrobatické; na úrovni zapáleného amatéra se věnuje terénní ornitologii a paleontologii na střední Moravě. Zajímá se o historii i současné dění. Patriot s pozitivním vztahem ke katolicismu.Pocity, které mu už léta způsobuje politická scéna u nás i ve světě ho vedou k tomu, že občas něco napíše.