Máme po volbách: Kdo jsme a kam jdeme?

0
86

Máme po volbách: Kdo jsme a kam jdeme? Triumf apolitické politiky neslibuje nic dobrého. Svoboda byla zničena. Tváří v tvář migrační hrozbě a liberální anarchii. Vše má jeden účel. Dokážeme se ještě jednou vzepřít?

Autor: Radim Lhoták

Radim Lhoták přináší na pozadí dozvuků všeobecného volebního vzrušení úvahu o stavu naší společnosti a dalších osudech Čechů, Moravanů a Slezanů, dědičných obyvatel skutečného srdce Evropy

Volby do parlamentu ČR jsou minulostí a přes různé projevy nespokojenosti a nesouhlasu s volebními výsledky je nutné konstatovat, že dopadly tak, jak nutně dopadnout musely. Vše proběhlo v souladu se zákony kauzality. Do popředí se tak dostaly strany bez jasného politického programu, neboť v případě, že se chtěly vymezit proti tradičním systémovým stranám, žádný smysluplný program ani mít nemohly. Ne proto, že by v nich neexistovali lidé, kteří by nedokázali zformulovat nové ideje, ale proto, že s takovými idejemi by jednoduše vůbec nemohli vystoupit na veřejnosti.

Pravidla „politické korektnosti“ a všechna opatření stávající ideologické moci vedou nutně k tomu, že politická síla, která začne nazývat věci pravými jmény a postaví proti současné liberální ideologii myšlenkovou protiváhu, ať už se jedná o obhajobu skutečné Tradice, či návrat k Pravdě v jejím nejhlubším smyslu vyššího řádu a přirozeného uspořádání společnosti, nuže taková strana bude umlčena a nedostane ani píď prostoru ve veřejných sdělovacích prostředcích. Nezbývá proto nic jiného, než poukazovat na neschopnost a zkaženost dosavadních nositelů politiky, a tvrdit, že my to dokážeme řídit lépe. Maximálně možné je hrát na emoce voličů probuzené následkem destruktivního působení západního liberálně demokratického systému, nikoliv pranýřovat jeho příčiny. Nakonec absurdní prohlášení propadajících politiků o jejich „občanských postojích“ a „apolitické politice“ mluví za vše.

O jaké svobodě a demokracii se tu mluví?

Kdo by se snad opovážil někde na veřejném fóru promluvit o pravých příčinách rozkladu naší společnosti a celé západní civilizace, okamžitě proti němu stávající hlídací psi demokracie a politické korektnosti postaví smečku pravověrných, kteří budou mlátit pantem o záchraně svobody, demokracie, humanismu, euroatlantické sounáležitosti, o evropských hodnotách a tak podobně. Dotyčný se nakonec ani nedostane ke slovu, aniž mohl vyložit, o co mu jde, a napříště bude mít dveře na všechna veřejná fóra zavřené. A pokud ještě někdy zvedne hlas, zabydlí se ve stejných bezobsažných frázích, jako jeho oponenti.

Žádná svoboda ani demokracie tady neexistují. Lidé nemají nejmenší šanci o něčem rozhodovat, a když nastane den jejich hlasování, nemají z čeho rozumě vybírat, nemají ani přístup k informacím a ke vzdělání, jež by jim mohly ukázat cestu, zůstávají tudíž v nevědomosti. No a co se týká svobody, je to ještě horší, nemohou si zvolit existenčně nezávislý a důstojný život bez toho, aby většinově museli vykonávat otravnou a otrockou práci za nedostatečnou mzdu buď ve službě státu, nebo v cizí prospěch. Státem a konkurencí uštvaní živnostníci a podnikatelé na tom nejsou o mnoho lépe. Výjimku tvoří pouze extrémně bohatí lidé, které osud ostatních lidí pramálo zajímá. Při současné „ochraně svobody slova“ nemohou lidé ani veřejně říkat, co si myslí. Poté, co mi cenzura zrušila můj autorský blog na iDNES, vím, o čem mluvím.

Nezbývá, než čekat, jak se vítěz letošních voleb „vybarví“, pokud vůbec dostane šanci. Mám jen obavu, že vše se bude dál odehrávat v duchu prázdných řečí, vzájemného a nesmyslného osočování, hlasitých tahanic o malichernosti a zbytečnosti, pokud Babiš jako premiér postupně nevyhází z vládních postů každého oponenta a aspiranta na mocenský podíl. Žádné povzbudivé a úctyhodné změny ve vnitřní ani v zahraniční politice nelze očekávat. Různé pochybné generalizace o tom, že „patříme na Západ“, že „bez EU o třetinu zchudneme“ a že „NATO je jediná záruka naší bezpečnosti“ mají všichni tak zažrané pod kůží, že už jen myslet protismyslně jim dělá problém.

Destruktivní politika Západu

Bohužel onen Západ a Evropa, k nimž se vesměs tak vehementně hlásíme, na tom není s úrovní politiky o moc lépe. Marně bychom v ní hledali nějakou konstruktivní vizi, jak řešit současný zakonzervovaný stav přežívání toho, co bylo prohlášeno za vrchol vývoje a směřuje k totálnímu úpadku.

Vše má ryze destruktivní charakter. Rozklad národní svébytnosti, potírání všech přirozených zásad lidského života a tradičních sociálních struktur, včetně rodiny, úpadek všeobecného vzdělávání a s tím související morální úrovně obyvatelstva uvnitř společnosti. A z hlediska vnější politiky destruktivní tlak na ostatní části světa za účelem zadržování silných zemí, které rostou do podoby alternativních velmocí, a rozvrat a válečná genocida tam, kde vzplála touha po vlastní cestě bez potřebné velmocenské opory.

A to vše za jediným účelem: Nezvratně zajistit moc, aristokratická privilegia a pohádkový blahobyt pro horní jedno procento vlastníků většiny aktiv, na nichž západní svět staví svoji nadřazenost.

Využití bojového potenciálu imigrantů

Nelze zde vyjmenovat všechny důkazy a příklady, na nichž moje tvrzení stojí. O dopadech multikulturalismu, falešného univerzalismu, ekonomismu, predátorského trhu a liberální anarchie v oblasti sociálních vazeb ve společnosti bylo již napsáno mnoho slov. Zatím marně. Co si ale pomyslet například o tom, že na americké základny v Německu, Litvě, Estonsku a v Polsku jsou verbováni zdatní a ze sociálních dávek dobře živení imigranti z Blízkého východu za tím účelem, aby se zde cvičili v zabíjení, a jako bezcitní hrdlořezi jsou posíláni po tisících zpět do utečeneckého tábora na hranicích Sýrie a Jordánska, kde za pomoci instruktorů z místní americké základny průběžně doplňují řady teroristů bránících tomu, aby se lidé v Sýrii konečně dočkali mírové obnovy země. Vypovídá o tom důstojník syrské armády, jemuž tam zabili kolegu.

O co tady jde? Kde Západ prohrává, kde nezíská nadvládu a nepřevede do vlastnictví západních oligarchů tamní zdroje, tam musí zavládnout zmar a zůstat spálená země? Nepotvrzuje se tak hlavní účel celé migrační apokalypsy, o němž jsem psal ve svém dřívějším článku Nečekaná prosba Italů?

Hlavně zadržet Rusko v jeho ideové expanzi

Podobně nízká je i politika Západu ve vztahu k mocnostem Východu. Ačkoliv jeho největším konkurentem je dnes Čína, veškeré své síly vrhá na zadržování a očerňování Ruska. Jak by ne, Rusové jsou přece téže krve, a jsou to právě oni, kdo se brání jejímu zředění na úroveň otrockých vazalů.

Čína je jiný svět, a pokud se ho nepodaří izolovat, mohou si západní plánovači celý svůj projekt globalizace, inkluze a jediného univerzálního lidského rodu poddanému vyvolené aristokracii strčit za klobouk. Čína začíná budovat skutečně nový společenský řád, ovšem především od sebe a pro sebe.

Rusko se ale stále považuje za součást západní civilizace a jako takové by ji mohlo změnit. Proto musí být vše namířeno proti Rusku, ať to stojí, co to stojí. Na nic jiného už nezbývají prostředky ani čas.

Kdo se nás zastane?

Co bude s námi, ubohými obyvateli malého tlukoucího srdce Evropy? Budeme i nadále jen vhánět životadárnou krev do žil západních sousedů a dívat se na to, jak bohatství naší země postupně propadá západním oligarchům? Najdeme ještě sílu se vzepřít a postavit na vlastní nohy, tak jako mnohokrát v minulosti, byť to vždy bylo jen na krátkou dobu? Naše vlastenectví, úctu k předkům a národní sebevědomí to ale vždy podepřelo.

Na svobodnou a nezávislou budoucnost českého národa by měli pamatovat naši politici především. Nemáme-li se stát věčně vykořisťovanou západní koloniální državou, nebo věčně chudým a utlačovaným regionem „Evropské říše zla“, potom by měli začít vážně a nezaujatě přemýšlet o své odpovědnosti vůči občanům tohoto státu, kteří je zvolili, a nemyslet jen na svůj vlastní prospěch.

Zdroj textu a foto: Protiproud

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code