Naši kandidáti k volbám do PS 2017

0
290

Vložil Admin:

hr

PhDr. Josef Skála, CSc.

03_skala2Teď zase změnu k lepšímu!
65 let, historik a publicista, místopředseda ÚV KSČM

Učil na Karlově univerzitě. Práci, přibližující ČSSR okolnímu světu, slaďoval ve stranické centrále. Pak vedl Mezinárodní svaz studenstva. Jednal s desítkami světových politiků. Vystupoval i na Valných shromážděních OSN. Spojence našel i pro osvobození řady těch, koho věznily reakční režimy. Dal dohromady i zakladatele první kyperské univerzity. V KSČM odpovídá za ideově politickou práci a média. Lhářům čelí i novými rubrikami na www.kscm.cz a aktivizací stranického facebooku. Své www.stripkyzesveta.cz. vydává už pátým rokem. Za jeden provaz táhne s řadou nezávislých osobností a iniciativ. Knih napsal osm. Širokou veřejnost oslovuje v našich i zahraničních médiích. Je ženatý a má dospělou dceru.

Jeho krédo? „Změny k lepšímu prosadíme, jen staneme-li se duší většiny, která toho má plné zuby!“

hr

Mgr. Marta Semelová

Marta SemelováPřed nikým se neponižuj, nad nikoho se nepovyšuj!
57 let, učitelka, poslankyně Parlamentu ČR, zastupitelka hlavního města Prahy

V poslanecké sněmovně byla spolupředkladatelkou návrhu zákona např. na zrušení zákona o tzv. majetkovém vyrovnání s církvemi, dále návrhu zákona o českém jazyce, o náhradním výživném pro matky a otce samoživitele nebo návrhu na referendum o vypovězení Severoatlantické smlouvy. V oblasti školství se podílela na návrhu na snížení financování soukromých škol ze státního rozpočtu. Při projednávání státního rozpočtu navrhovala navýšení financí na platy pracovníků v sociálních službách. V rámci mnoha interpelací na členy vlády vystupovala například za zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců České pošty a obchodních řetězců či řešení situace mladých rodin s dětmi a seniorů. Protestovala také proti koketování české vlády se Sudetoněmeckým landsmanšaftem.

Třetí volební období je členkou Zastupitelstva hl. m. Prahy. I zde se věnuje především problematice výchovy a vzdělávání a sociální politice. Působí ve školských odborech, je členkou Společnosti česko-kubánského přátelství a Slovanského výboru. Ve volném čase studuje španělštinu, ráda cestuje, k jejím zájmům patří i tanec a recitace. Je šťastně vdaná, vychovala dceru a syna a nyní se raduje ze tří vnoučat (v červenci přibude čtvrté).

hr

Jiří Dolejš, dvojka na kandidátce do PS PČR za volební kraj Praha.

dolejsVěk 56 let, profesí ekonom, národohospodář. Původně působil jako vědecký pracovník, později působil i ve statutárních orgánech několika obchodních společností zřizovaných hl. m. Prahou. Byl členem různých spolků jako Čs. vědecko technické společnosti, České společnosti ekonomické či Občanské futurologické společnosti.

Pro KSČM začal pracovat jako ekonomický expert. Zkušenosti má i z komunální politiky (ze Zastupitelstva hl. m. Prahy a Zastupitelstva městské části Praha 6). V současnosti je poslanec, místopředseda strany a stínový ministr financí za KSČM. Ve sněmovně pracuje zejména v rozpočtovém výboru

Z této oblasti předkládal také řadu návrhů zákonů, například o dani z příjmu, o DPH, o majetkovém přiznání, také zákon o nájemném či o hl. m. Praze, společně s dalšími předkládal též zákony z majetkové oblasti (např. o Fondu národního majetku, o vlastnictví letiště Ruzyně, o Pražském hradu či o revizi církevních restitucí). Má dvě dospělé dcery (ročník 1988 a 1992).

Kontakty:
jiri.dolejs@kscm
Blogy a komentáře:
http://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-dolejs.php
http://denikreferendum.cz/autor/198-jiri-dolejs
http://www.parlamentnilisty.cz/profily/Ing-Jiri-Dolejs-130/Article
Facebook: https://www.facebook.com/jiridolejs.dosnemovny
Twitter: @DolejsJiri

hr

Ing. Jana Čunátová, desítka na kandidátce do PS PČR za volební kraj Praha.

10_cunatovaKandidátka do PČR, narozená 23. 3. 1945 v Praze, vdova, 2 děti, 3 vnoučata. V současné době předsedkyně KoV Zastupitelstva MČ Prahy 10.

Jsem křtěná Vltavou, protože jsem se narodila na Malé Straně v Praze 1. Vyrůstala jsem v prostředí harmonické rodiny po boku dvou starších sourozenců. V blízkosti rodiště jsem měla krásné zahrady a parky, kde jsem si hrávala. V roce 1954 se rodina přestěhovala na Prahu 10, kde dosud bydlím. Moje dospívání bylo poznamenáno nutností jít ze školy rovnou pracovat, a to z důvodu finančních a vyššího věku rodičů. I přes počáteční potíže jsem si doplnila vzdělání při práci a později při rodině a dětech. Ekonomické vzdělávání mě v roce 1976 přivedlo k práci mzdové účetní na úřadu vlády ČSFR. Zde jsem také v roce 1977 vstoupila do KSČ. Po rozdělení republiky jsem pro setrvání v KSČM nemohla dál pracovat v úřadu České vlády. Nové pracovní místo jsem našla jako daňová ekonomka ve Výzkumném ústavu motorových vozidel na Praze 9.

V zastupitelstvu na Praze 10 převážně působím ve funkci členky kontrolního výboru. Od roku 2002 pak jako předsedkyně výboru kontrolního. Moji pracovní činnost v roce 2006 přerušila vážná nemoc, ale i přes tuto skutečnost jsem nepřestala věřit v návrat do zastupitelských lavic. Ty jsem na přechodnou dobu vyměnila za lavice školní a čtyři roky pak trávila na VŠFS v Praze 10. Studium jsem završila státní zkouškou v roce 2010. Úspěšně jsem kandidovala do ZMČ a opět pracuji ve funkci předsedkyně KoV. Jsem ráda, že mohu našim občanům pomáhat i současné době s prosazováním jejich oprávněných požadavků.

Můj život byl a je spojen s Prahou 10, tedy více jak 60 let a vzhledem k tomu, že stále bydlím na stejném místě, kde mne občané dokonale znají již od dětských střevíčků. Svým pozdějším jednáním a stykem s občany na základě různých pracovních setkání nejen v místě bydliště jsem byla poctěna občanskou důvěrou a posléze navržena na kandidátce KSČ za zastupitelku Prahy 10.

Zastupitelská činnost je velmi různorodá. Každý zastupitel, pokud to myslí upřímně, si ten svůj směr vždy najde. Já jsem se vždy zabývala s problémy v bytové oblasti. To že ještě dnes stále platí hranice ve výběru nájemného v našem obvodě je zejména zásluhou klubu zastupitelů zvolených za KSČM, stejně tak to, že ÚMČ Prahy 10 umožnil byty privatizovat na základě požadavků občanů za regulované ceny.

Zabývám se také oblastí bezpečnosti a životního prostředí, aby zeleň nebyla nahrazována betonem a naše děti si měly kde hrát.

V současné době ustavuji LKŽ na Praze 10 a věřím, že ženy nejen z Prahy 10 zde najdou porozumění a pomoc.

Moje priority:

Jsem přesvědčena o tom, že stát musí mít jako základní povinnost starat se o lidi. Lidé, kteří chtějí a mohou pracovat, musí dostat pracovní příležitost podle dosaženého vzdělání. Rovné příležitosti pro ženy a muže. Začleňování různorodých sociálních skupin, dětí seniorů, národnostních skupin či občanů handicapovaných (přístup ke vzdělání, ke zdravotní péči aj.)

Kontakty:
www.janacunatova.cz
ov.praha10@kscm.cz
www.desitka.org

hr

Prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc, dvacátý šestý na kandidátce do PS PČR za volební kraj Praha.

Jiří HudečekRočník 1953, vystudoval jsem fyzikální chemii (kand. věd), první zaměstnání na Slovensku v Košicích (je odtud má manželka), poté r. 1984 návrat do Prahy na přírodovědeckou fakultu UK (biochemie), kde jsem dosud, s výjimkou zahraničních stáží nepřetržitě, naposled jako profesor biochemie. Sedmým rokem jsem členem Akademického senátu fakulty.

Odborné stáže v zahraničí: Japonsko (3 delší a několik kratších, sumárně přes 2,5 roku), Německo (necelý půlrok). Odborně zaměření: přeměny léčiv, jedů apod. látek v našem organismu (tzv. xenobiochemie), vliv těchto sloučenin na možný vznik rakoviny, fyzikální metody v biochemii. Otec dvou dospělých synů, jeden je sinolog a přednáší na UK (má čínskou manželku), druhý programátor a „IT specialista“, pracuje v Amsterdamu v holandském Národním ústavu pro výzkum rakoviny (manželku má ze Srí Lanky a jsem díky němu již přes rok dědečkem).

Jsem místopředsedou Strany demokratického socialismu (v r. 1993 odštěpením od KSČM vzniklá malá levicová strana, řekněme „reformně-komunistická“, ač to není nikterak oficiální označení; v posledním desetiletí kandidujeme převážně na kandidátkách KSČM) a tuto stranu zastupuji ve Straně evropské levice („politická strana na evropské úrovni“, v rámci pravidel Evropského parlamentu působící seskupení levicových stran států EU i mimo EU). Tam se snažím prosazovat, aby západoevropské strany (a jejich státy) věnovaly více pozornosti „vyrovnávání“ sociálních a ekonomických podmínek v „tradičních“ a „nových“ (tedy středo a východoevropských) státech EU.

Kromě toho jsem členem místního zastupitelstva Místní části Praha 15. Tam – kromě oficiálního členství v kontrolním výboru – funguji jako jakýsi „tvůrce usnesení“ a pravidelně jsem volen na plenárních zasedáních jako „předseda návrhového výboru při jednání zastupitelstva“. Na návrh ZMČ Praha 15 jsem také členem komise primátorky pro rozvoj koncepce „Smart cities“ v Praze.

Volební heslo: Nic není důležitější než mír! Není ale míru bez spravedlnosti“.

Kontakty:
http://www.sds.cz
ov.praha10@kscm.cz
hj321@centrum.cz

hr

JUDr. Lubomír Ledl, sedmička na kandidátce do PS PČR za volební kraj Praha.

Lubomír Ledl65 let, vzděláním právník, celá dosavadní životní praxe a zkušenosti jsou zaměřeny do oblasti mezinárodních vztahů, zahraniční politiky, politických a manažerských funkcí v hospodářských organizacích, politických stranách i nevládních organizacích. S tím souvisí i solidní jazykové znalosti (aktivně 6 – 7 jazyků). Celkem 14 let zkušeností v zastupitelských funkcích od zastupitele na úrovni MČ, hlavního města až po Federální shromáždění ČSFR. Spojovacími prvky jsou levicová politika – mezinárodní vztahy – obhajoba veřejného zájmu. V minulosti např. člen Byra Světové federace demokratické mládeže, tajemník ÚV SSM, místopředseda Výboru pro lidská práva, poslanec, jednatel řady zahraničních firem, zastupitel hl. m. Prahy, místopředseda Strany demokratického socialismu atd.

V současné době např.: zastupitel a předseda výboru ZMČ Praha 10, poradce místopředsedy PS PČR, místopředseda Česko čínské obchodní komory, člen řady komisí Strany evropské levice, člen koordinační rady Spojenectví práce a solidarity aj.

V rámci daných možností jsem vždy vystupoval proti privatizaci veřejného sektoru, přispěl jsem k tvorbě a prosazení Listiny základních práv a svobod, k vrácení Pražské plynárenské zpět do rukou hlavního města i k zabránění, nebo omezení privatizace některých podniků poskytujících komunální služby, k nezvyšování nájemného v obecních bytech v P10, k výraznému posílení práv stávajících nájemníků při privatizaci bytového fondu v P10 apod. Obecně se snažím prosazovat nastolení alespoň zrovnoprávnění a stejné ochrany veřejného majetku se soukromým a prosazovat vědomí, že mezinárodní situace má na náš život a budoucnost daleko větší vliv, než si kdo umíme představit.

Kontakty:
e-mail: ledl@praha10.cz
facebook: http://www.facebook.com/Ledllubomir/
http://www.facebook.com/lubomir.ledl
ov.praha10@kscm.cz
Webová stránka: www.sds.cz

hr

Jiří Pěnčík, jedenáctka na kandidátce do PS PČR za volební kraj Praha.

Jiří PěnčíkJako člověk jsem spatřil světlo světa 17. 12. 1972 v krásném městě Hodonín. Rodiče si mě přivezli jako dárek pod stromeček do malé obce s názvem Čejč. Tady jsem vyrostl, chodil do mateřské školy a následně i do školy základní (jen dvě třídy). Miloval jsem krásu zákoutí této vesnice, kdy se s kamarády konaly výpravy nejen v nádherných uličkách obce, ale i za její hranice, vinohrady, do blízkosti vyhaslé sopky Kobylská skála či k blízkému Čejčskému rybníku.

Osud a rodiče bohužel chtěli, že jsme se odstěhovali v roce 1980 na sever Moravy do Moravského Berouna. Zde jsem dokončil školní docházku. Kamarádů jsem měl dost, ale nikdo a nic nezabránilo tomu, abych už jako kluk začal sám jezdit vlakem a autobusem k babičce a dědovi do vzdálených Čejkovic u Hodonína. Tady jsem absolvoval nekonečná dobrodružství. První jízda na motorce (samozřejmě bez řidičáku), tajné schovávání se na hřbitově, první klukovská cigareta, lásky, no prostě všechno, co k dětství a mládí patřilo a patří. Od svého dědy jsem zde dostal školu do praktického života, naučil mě snad všemu, co člověk k životu potřebuje. Svým přístupem byl, a i když už dávno nežije, bude pro mne stále velkým vzorem.

V roce 1987 jsem nastoupil na SŠ zemědělskou v Rýmařově, tady jsem byl normální student nevybočující z normálu. Jako člen SSM jsem byl kulturním a sportovním referentem a zde asi započalo spojení já a sport. Dělal jsem všechny možné sporty, běh na lyžích, střelba ze vzduchovky, malorážky, fotbal, košíková. Největší ze vzpomínek na tohle období bylo asi to, co mě zastihlo na jednom z politických školení 17. 11. 1989 ve Vrbně pod Pradědem, byl to pátek. A parta naprosto úžasných lidí.

Na jaře 1991 jsem nastoupil základní vojenskou službu k Pohraniční stráži do Domažlic, tady nás vybavili, naložili do Tater 815 a převezli do Chodové Plané k výcviku řidičů. Po přijímači jsem se dostal na 13 měsíců jako řidič velitele praporu do Zadního Chodova. Poslední 3 měsíce jsem byl na svoji žádost převelen na pohraniční rotu Pavlův Studenec, to abych věděl a pamatoval si, že být PSákem je a byla čest!

Po návratu do civilního života bylo všechno jinak. Ta takzvaná demokracie, začala likvidovat všechno, co fungovalo. Jako student jsem měl po škole zajištěno zaměstnání, ale díky nové době jsem po návratu z vojny dostal výpověď. Tím se spustilo jen to, co jsem vždy plánoval, návrat na jih Moravy k babičce do Čejkovic. Začal jsem pracovat nejprve jako skladník v nově vzniklém velkoobchodě s potravinami, přes řidiče autobusu, abych pak na delší dobu zůstal zaměstnancem České spořitelny jako bankovní úředník. V tu dobu jsem se oženil, přestěhoval se z Čejkovic do Hodonína, a dalo by se říct, že kruh se pomalu uzavřel. Narodila se dcera Veronika, mj. současná studentka Mendelovy univerzity Brno.

Dostal jsem příležitost zapojit se do místní politiky, což mě bavilo (děda byl soc. demokrat) a já odmala ovlivněn KSČ, jsem řekl, že když strana tak jedině KSČM, a tak přišlo v roce 2006 první zvolení do zastupitelstva města. První dva roky byly jen sbíráním vědomostí, zkušeností a otevřených očí. Další dva roky se proměnily ve využití nasbíraných postřehů a budování si jména, které znamenalo a znamená – Pěnčík je ten, který když to jen trochu jde, pomůže a poradí, tak aby občan věděl, že má zastání.

Na další 4 roky jsem byl zvolen do zastupitelstva v Hodoníně a dokonce i do rady města za KSČM. Díky vědomostem a znalostem z předešlých let jsem se stal členem dozorčí rady jedné z městských organizací. Jako radní jsem měl na starost sport a sportoviště ve městě Hodonín. Vypracovala se koncepce sportu, jeho financování a fungování. Nejen na základě toho jsem byl zvolen za člena komise sportu v Jihomoravském kraji, a tím i k spolupráci s vedením krajského úřadu jako poradní orgán.

Následovalo zvolení do České unie sportu (ČUS), bývalé ČSTV. Místopředseda okresu Hodonín, zastupující více než 30.000 sportovců. Tady se projevily naplno nabyté zkušenosti nejen z vedení města. Pro sportovní kluby jsme začali poskytovat zázemí, právní podporu, možnost pomoci s finančním účetnictvím, sponzoring atd. Důležité bylo, že ač počátečnická nevěřícnost, kluby se přesvědčily, že to takto funguje a přináší výsledky.

V roce 2015 jsem se rozvedl a přestěhoval do Prahy. V současné době žiji s přítelkyní a její malou dcerou v Horních Měcholupech. Život jsme si uspořádali, vše funguje, tak jak má a já se opět zapojil do politické práce na Praze 10.

Sport a podpora sportu.

Tomuto tématu se věnuji již řadu let a to nejen na místní úrovni. Jako bývalý místopředseda okresního sdružení České unie sportu ČUS (dřívější ČSTV), radní města, ale také člen krajské sportovní komise, jsem se touto problematikou dost zabýval. Podpora sportu je celkově podhodnocena a nedostatkem finančních prostředků trpí nejen sportovní kluby, ale i sportoviště. Je statisticky dokázáno, že každá koruna vložená do sportu se nejméně 4x vrátí. Podpora především mládežnického a juniorského sportu by měla být prioritou pro zdraví a hlavně vývoj dnešní generace.

Nadějných talentů máme po celé ČR velkou řadu, ale finanční situace mnoha rodin není taková, aby mohly finančně podporovat své děti, zejména v takových sportech, jako jsou např. hokej, golf, tenis, rychlobruslení, střelectví a mnoho jiných. Jde také o práci trenérů a odborného vedení každého klubu, a to bez finanční podpory především státu nelze. Dotace sportovním svazům a následná důsledná kontrola přerozdělování, musí být základem fungování sportu v ČR. Jen poslední věta, ČUS a FAČR (fotbal) chtějí prodat stadion E. Rošického developerům k výstavbě honosných a snobských staveb.

Kontakty:
pencikjiri@seznam.cz
ov.praha10@kscm.cz
www.desitka.org

hr

Vážení návštěvníci, pevně věřím, že všichni naši kandidáti, dostanou Váš hlas!