Praha 10 – Malešice

MalešiceMalešice jsou městská čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy. Z převážné části jsou součástí městského obvodu a městské části Praha 10, pouze zahrady na západním úbočí vrchu Tábora v areálu zahradnické školy a v okolí patří do městské části Praha 9.

Malešice jsou poprvé připomínány v roce 1309. K roku 1309 doloženo slovní spojení „in Malisicz“, 1365 – „in Maleschitz“. Původně „Mališice“ = „ves lidí Mališových“ od osobního jména „Mališ“ nebo „Mališa“.

Ves byla v roce 1525 prodána spojeným městům pražským, po r.1528 připadla Novému Městu, v roce 1547 však byly zabaveny Ferdinandem I. Císař Rudolf II. prodal Malešice v roce 1584 Novému Městu, které je však roku 1633 zastavilo a v roce 1635 prodalo. V roce 1727 koupila Malešice jako zemědělskou obec pražská univerzita. Roku 1900 byly Malešice s 824 obyvateli vsí žižkovského okresu.

V roce 1922, kdy se Malešice staly součástí Prahy XI, měly cca 1400 obyvatel. V roce 1949 bylo k. ú. Malešice začleněno do správního obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Strašnicemi, Zahradním Městem a částí Záběhlic). V roce 1960 byla převážná část k. ú. Malešice začleněna do nového obvodu Praha 10. V roce 1990 se tato území stala součástí městských částí Praha 10 a Praha 9.

Když se Malešice v roce 1922 staly součástí Velké Prahy, zůstávaly stále jen malou zemědělskou vsí s 1 400 obyvateli. Za první republiky se na území Malešic postavila poměrně rozsáhlá vilková čtvrť pro nižší až střední společenské vrstvy na úbočí vrchu Třebešína. Dříve hezké symetrické dvojdomky byly pozdějšími „modernizacemi“ značně znetvořeny a dnes vzhled této čtvrti, až na výjimky, působí značně chaoticky a neúpravně, jako konec konců u většiny vilkových čtvrtí podobného charakteru v Praze a v českých zemích vůbec.

Centrem starých Malešic je Malešické náměstí

Malešické náměstí

Na Malešickém náměstí se však čas jakoby zastavil. Místo bezezbytku upomíná na venkovskou minulost. Na jihu je vjezd do bývalých hospodářských budov čp. 1, 107 a 108. Uprostřed někdejší návsi, stojící při křižovatce středověkých cest, je pozdně barokní kaplička z roku 1755, zasvěcená patronu české země sv. Václavovi. Zvoničce na jejím vrcholu chybí zvon. Kaplička i věžička je krytá prejzovou krytinou. Podle názvu jedné z ulic snad v Malešicích bývala i tvrz, nevím však, lze-li tu po ní najít nějaký pozůstatek. U zastávky Rektorská můžete kromě domova důchodců vidět i Evangelický kostel. Asi nejzajímavější je potom zámeček stojící při ulici Pod Táborem; přilehlý park je botanickou zahradou udržovanou zde sídlícím SOU botanickým.

Malešická kolonka

Kaňkova ulice

Nečekaná úhlednost domků na návrší kousek od Malešického lesa překvapí. V Praze, kde je obvykle každý dům stavěn stylem každý pes jiná ves, působí tak trochu jako z jiné země. Ale zde jakoby toto pravidlo neplatilo. Všechny domky byly stavěny podle jednotného projektu od roku 1954 a to svépomocí. Je vidět, že i padesátá léta mohou nabídnout hodnotnou architekturu, která by se mohla stát vzorem pro výstavbu mnoha dnešních satelitních sídlišť.

Sídliště Malešice

Sídliště Malešice je jedno z prvních pražských sídlišť, postavené v roce 1961, podle projektu J. Růžičky a bylo po svém dokončení největším v Praze. Jeho kapacita je 4635 bytů pro 15100 lidí. Na unikátní dvanácti-podlažní věžové domy se přijel osobně podívat i Nikita Chruščov při své návštěvě Prahy v roce 1964. Paneláky nejsou zas až tak vysoké a snaží se vytvářet zdání bloků. V sídlišti je dnes již vzrostlá zeleň a i přes navýšení původně plánovaných podlaží z pěti na sedm, působí celé sídliště velmi útulně a domácky.

Sídliště Malešice

Páteřní komunikaci jenž půlí sídliště na severní a jižní část, je Počernická ulice. Začíná na jihozápadě křižovatkou s ulici Hřibská, vede celým sídlištěm až na jeho východní část kde končí křížením s ulici Dřevčickou na začátku starých Malešic.

Zajímavé objekty a pamětihodnosti

Jirásková vila

Jiráskova vila

Tato vila nacházející se na západním úbočí vrchu Tábor vznikla z bývalé boudy pro hlídače vinice a skladu zemědělského nářadí. Přestavbami a rozšiřováním se postupně stal v 19. století domek obydlím. Tehdejší majitel Antonín Kopecký měl v úmyslu domek přestavět na velký dům.

Jeho záměr však dokončil v roce 1889 až další vlastník objektu, Rudolf Engbert, a přebudoval jej v reprezentativní sídlo s terasou v ose zahradního průčelí, k níž vedlo po stranách dvouramenné schodiště. Na začátku 20. století koupil už tehdy honosnou vilu se všemi pozemky komorní rada Jirásko, majitel největšího pražského obchodu uhlím a vysočanské továrny na nábytek, zámku Bílé Poličany, statků s polnostmi a lihovaru. Zdejší obyvatelé proto vilu nazývají jeho jménem.

Roku 1920 pověřil založením parku Františka Thomayera, význačného zahradního architekta, zakladatele parku na Karlově náměstí i řady dalších parků v Praze, ve Vídni a v Paříži. Park byl osázen vzácnými dřevinami, z nichž část přežila až do dnešních dnů. Celková koncepce parku však v dynamicky modelovaném terénu, svažujícím se do údolí, s množstvím průhledů a malebných romantických scenérií, zůstala zachována stejně jako i tropické skleníky. V roce 1946 byla vila vyvlastněna a o rok později přešla do vlastnictví Hlavního města Prahy. V roce 1954 byla přidělena společně s hrdlořezskou školou Zahradnickému podniku hl. m. Prahy pro podnikové učiliště. Nyní je součástí Botanické zahrady Malešice.

Zdroj Foto . „Botanická zahrada Pod Táborem, jezírko a zámeček“ od ŠJů, Wikimedia Commons. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.

Malešický zámeček s hospodářským dvorem

Malešický zámeček

Zámeček s hospodářským dvorem: Stojí na Malešickém náměstí v místě původní středověké tvrze. Zámek nechal postavit v letech 1686 – 1689 Kryštofem Františkem, hrabětem Vratislavem z Mitrovic (nejvyšší zemský písař) podle návrhu architekta Giacoma Antonia Canevalleho za účasti štukatéra Giovanniho Spazia. Dnešní podoba je z roku 1755, kdy proběhly rozsáhlejší stavební úpravy zámečku. Součástí dvora je dodnes vzácně zachovalá barokní sýpka s dvoulodními prostory a dřevěnými stropy a stodola se segmentovými arkádami. Objekty využíval v posledních desetiletích Státní statek hl. m. Prahy a dnes zde sídlí různé firmy.

Malešický park

Malešický park před rekonstrukci

Malešický park

Malešický park. Malešický park je největší veřejný park na území městské části Praha 10. Rozkládá se v Malešicích mezi ulicemi Malešická, U krbu, Cerhenická a Bydžovského. Projekt pochází z poloviny 60. let 20. století, realizace probíhala ve stejné době jako výstavba okolního sídliště Malešice. Park se nachází na Malešickém hřbetě, má 9 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 265 metrů. Na severu sousedí s Malešickým lesem.

Malešický park dnes

Malešický park dnes

Cílem obnovy parku byl vznik moderního rekreačního centra plného zeleně. Zahrnovala rekonstrukce cest, instalaci závlahového systému, vsazení laviček, vybudování dětských hřišť a sociálních zařízení a vymezení ploch pro volné pobíhání psů. Malešický park je v celopražském měřítku unikátní tím, že jeho významná část je po rekonstrukci z let 2011–2013 bezbariérová. Nalézají se zde kolotoče, houpačky a další prvky, které mohou využít vozíčkáři včetně dětí.

Milíčova modlitebna

Miličova motlitebna

Architektem budovy z let 1950–1952 byl Bohumil Bareš. Je zvnějšku podobná památkově chráněnému evangelickému kostelu v Rožnově pod Radhoštěm a dalším stavbám od téhož architekta. Otevřena byla 18. května 1952 za účasti synodního seniora Viktora Hájka.

Modlitebna byla v provozu do začátku 80. let 20. století, kdy byla kvůli špatnému stavu budovy, malému počtu věřících a dostatečnému množství evangelických sborů v okolí uzavřena. Až do roku 2005 byla v majetku Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 3 – Jarov, od kterého ji za 2,7 milionu Kč vykoupila centrála církve. V listopadu 2014 pak od ústředí církve budovu koupil pražský sbor Ochranovského seniorátu (původně Jednota bratrská). Ochranovští chystají rekonstrukci objektu a jeho dostavbu podle návrhu arch. Davida Vávry. V modlitebně je sociální zázemí a sál pro cca 50 osob a plánuje se moderní dostavba za stávající kaplí.

Výklenková kaple

Výklenková kaple

Výklenková kaple stojí v Malešicích v blízkosti křížení ulic Rektorská a Na univerzitním statku. Stavebníkem byla pražská Univerzita Karlova a stavba proběhla údajně v roce 1757. Kaple byla údajně postavena na paměť bitvy u Štěrbohol (6/5/1757). Kaple je stejného typu jako proslulé kaple staroboleslavské poutní cesty. V tympanonu je umístěn čtyřlist – kvadrilob se zbytkem fresky s motivem poprsí Panny Marie. V nice je freska s Kristem na kříži a klečící Pannou Marií.

Kaple sv. Václava

Kaple sv. Václava

Pozdně barokní kaple se zvoničkou z roku 1765 v místě původní návsi.

Průmyslová oblast

Průmyslová zóna

Průmyslova zóna

Je ohraničena na západní straně Malešickým nákladovým nádražím

Nádraží Malešice

na severní straně ulici Teplárenskou s dominantou objektu Malešická teplárna

Teplárna Malešice

na východní straně ulici Průmyslovou s dominantou Spalovna Malešice

Spalovna Malešice

a na jižní straně několik desítek metrů jižně od ulice Černokostelecké s dminantou Ústředních dílen DP Prahy

Dílny DP Praha

Celá tato oblast je vyplněna desítkami průmyslových, obchodních objektů a skladů. Na rozdíl od jiných průmyslových a obchodních zón v Praze, tato průmyslová zóna byla funkční již v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.

Zdroje k textu: Vlastní administrátor, Wikipedia, Naše Malešice.
Zdroje pro foto: Vlastní Admin, Google Steet View,  Naše Malešice, Praha neznámá