Praha 10 – Vršovice

Znak VršovicVršovice (německy Werschowitz) jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 1902–1921 městem.

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311–1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.

Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.

V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město (24. listopadu získávají městský znak). Roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.

Zajímavé budovy

Husův sbor

Husův sbor

Moderní kostel Církve československé husitské z roku 1930 postavený podle projektu Karla Truksy jako první stavba v Praze z předpjatého betonu. Kostel byl vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je Pavel Janák.

Kostel sv. Václava na Čechově náměstí

Kostel svatého Václava

Vrcholné funkcionalistické dílo od architekta Josefa Gočára z let 1929 – 1930. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře Čeňka Vosmíka.

Kostel sv. Mikuláše z roku 1374

Kosteel svatého Mikuláše

Původně gotický kostel, barokně rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028.

Vršovický zámeček – tzv. Rangerka

Vršovický zámeček

Rangherka. Dnes se jí říká „zámeček“, ale šlechta zde nikdy nebydlela. Původně továrna na hedvábí, později škola, fara, muzeum, radnice, nyní domov pro seniory. Je škoda, že pro pečovatelský dům se zvláštním režimem se nenašel jiný objekt nebo pozemek pro jeho výstavbu, protože tato budova byla již před více než před sto lety přístupná veřejnosti a svou polohou v centru je předurčena k tomu, aby sloužila občanům jako například vršovické muzeum, knihovna s archivem, přednáškovým sálem, mohly by zde být klubovny pro zájmovou a kulturně-uměleckou činnost spolků, ale také třeba i zubní ordinace a ambulance praktických lékařů, provozovny malých podnikatelů, dílny pro invalidní spoluobčany a jejich setkávání.

Vršovické nádraží

Nádraží Vršovice

Nádražní budova s neorenesančními prvky z roku 1882 prošla rekonstrukcí v roce 1899. Budově se vrátila původní sláva a na takové nádraží je radost zavítat – skvělý počin pro občany, kteří vnímají historický vzhled veřejných budov. Všechny původní stavební a funkční prvky zůstaly zachovány a prošly precizní rekonstrukcí včetně starých mosazných hodin. Zachována byla též dlažba a litinové sloupky. Nádhera. V budoucích letech se má protáhnout podchod pod nástupišti na obě strany – do Nuslí a na vršovickou stranu do prostoru před nádražím, kde se nyní nachází stanice autobusu 193.

Doporučuji všem podívat se na zajímavý dokument fotografa Františka Vrbeckého – „Obrazové zamyšlení nad veřejným prostorem Prahy 10„. Jelikož jde o dokument v PDF formátu, doporučuji stáhnout a uložit do vašeho PC. Kdo to neumí, tak prosím klik pravým tlačítkem myší na odkaz a vybrat – „Uložit jako“ a potvrdit uložení kliknutím na levé tlačítko myší. Klik na odkaz: http://desitka.org/eknihy/obrazove_zamysleni.pdf

Zdroje: Administrátor, Wikipedie