Nehorázně výjimečné manko

0
8

doilgPřed pár dny – z tribuny Valného shromáždění OSN – duněla tiráda o americké výjimečnosti. Ta floskule, jakkoli k popukání, není jen z říše mrákot. Právě Amerika světu pouští žilou, tak jako nikdo široko daleko. Kaskádou humanitárních intervencí – i obludným rancem dluhů.

Za paraván blábolu, který to manko zlehčuje, nahlíží profesor Valentin Katasonov:

Lapálie, z níž musí Obama vybruslit do 17. října, se týká jen „dluhu vlády Spojených států“ („The United States government debt“, či také „The United States national debt“). Už ten sahá – než bude za týden navýšen – k 17 tisícům miliard dolarů. Zhruba 106 procentům HDP se rovná už teď. Před sto lety to bylo 2,65 miliardy dolarů (asi 8 procent HDP). Poslední rok před dnešní krizí – už 8.500 tisíc miliard dolarů (cca 65 procent HDP). „Za posledních sedm let tak vládní dluh narostl na dvojnásobek absolutně a více než o polovinu v poměru k HDP (ze 65 na 106 procent).“    

I to je však jenom zlomek „úhrnného dluhu“ („The United States total debt“). Jeho „sumu média zveřejňují jen velice sporadicky“. I proto, že „tyto cifry už nebývají tak přesné“. Hlavně však „budí pochybnosti o americkém ekonomickém prvenství“.

Základní komponenty úhrnného dluhu USA jsou následující:

1) vládní dluh;
2) dluh jednotlivých států (´state debt´);
3) dluh lokáních administrativ (´local debt´);
4) dluh fyzických osob (´personal debt´);
5) dluh firem nefinančního typu (´business debt´);
6) dluh finančních odvětví ekonomiky (´financial sectors debt´).“

Klíčovým oficiálním zdrojem jsou „kvartální výkazy Federálního rezervního systému (Financial Accounts of the United States of Funds, Balance Sheets and Integrated Macroeconomic Accounts). Ty ono agregátní manko – k polovině letošního roku – „vyčíslují částkou 41,04 tisíce miliard dolarů“. Člení je – v tisících miliard USD – do těchto kapitol:

  • dluh domácností (rovná se zhruba závazkům fyzických osob) – 12,97;
  • dluh firem nefinančního typu – 13,10;
  • dluh států a lokálních administrativ – 3,01 a
  • dluh finančních odvětví – 13,91“.

Dluh „finančních a nefinančních odvětví ekonomiky“ tak podle FRS činí 27 tisíc miliard USD – plné dvě třetiny „úhrnného dluhu“. Ten se – prizmatem této statistiky – „rovná zhruba 250 procentům HDP“.

Existuje i spousta „neoficiálních“ statistik. Například „kalkulačka amerického dluhu“ – což není jen jakási „hračička, nýbrž intelektuální produkt na bázi seriózní metodologie“ – ho „k říjnu 2013 uvádí ve výši cca 60 tisíc miliard dolarů“. A to už je „377 procent HDP“.

Rešerše Ekonomické univerzity v kalifornském San Diegu, vydaná v srpnu týmem profesora Jamese Hamiltona, uvádí dluh ve výši 70 tisíc miliard USD. Zahrnuje totiž i „vzájemné bilance státních orgánů na úrovni federace, států a municipalit, vedené na zvláštních (mimorozpočtových) účtech“. Závazky o této sumě se rovnají téměř 440 procentům HDP.

Stále je ovšem řeč jen o sféře, již americké statistiky člení na „dluhy tržní“ („market debts“) a „smluvní“ („contract debts“). Pominout však nelze ani „sociální závazky“ („social liabilities“). Tedy „závazky státu vůči vlastním občanům ve sféře důchodového zabezpečení, zdravotní péče a dávek různým skupinám populace (nezaměstnaným, pauperizovaným, samoživitelkám více dětí atd.)“. A to nejen ty už exaktně známé, nýbrž i odvoditelné z očekávané „demografické křivky“.

Tu zohledňuje například propočet Lawrence Kotlikoffa, profesora prestižní univerzity v Bostonu. Vyšlo mu, že takto komplexně pojatý dluh převýšil 220 tisíc miliard USD už v roce 2011. Pokud chce vláda dodržet aspoň závazky, které má k vlastním občanům – vyvozuje z toho Kotlikoff – vyžaduje to bleskurychlý „rozpočtový korektiv v řádu 12 procent HDP (1.800 miliard dolarů ročně)“. Právě o tolik musí buď „vybrat víc na daních“, anebo „seškrtat ze svých nákladů“. Tak razantní manévr – v čase, zbývajícím k dispozici – je však nad síly každé vlády. Bankrot amerického fiskálu, dovozuje bostonský profesor, tak už nemá co odvrátit.

Demografické prognózy zohledňuje i řada jiných kalkulací. Vybízí k tomu pádná fakta. Už známé „sociální závazky státu“ činily – k 6. říjnu 2013 – celkem 126 tisíc miliard dolarů. Sestávaly z následujících položek (v tisících miliard USD): závazky ve sféře zdravotní péče – 87,41; na konto bezplatně poskytovaných či diskontovaných léčiv – 21,98; a v oblasti sociálního zabezpečení („social security liabilities“) – 16,61. Takto strukturovaná mozaika, upozorňuje Katasonov, už zřejmě zohledňuje i dopad „Obamacare“ – tedy reformy zdravotního pojištění a péče, která je jablkem sváru mezi Bílým domem a republikánskou částí Kongresu.

„Konsolidovaný dluh USA“ – tedy součet jejich „tržních a smluvních dluhů“ (60 tisíc miliard) a závazků sociálního zabezpečení (126 tisíc miliard USD) – tak činí zhruba 186 tisíc miliard dolarů. A to už je téměř dvanáctinásobek dnešního HDP.

Celý spor Baracka Obamy s republikány se proto „týká jen asi desetiny všech amerických dluhů“. Zbylých devět desetin se řítí samotíží, která tu tahanici míjí velkým obloukem. A navíc: „Z toho, že by snad o reálném zadlužení Ameriky měli ponětí, mnohé ze ´zástupců lidu´ nikdo ani nepodezírá“.

Kdy praskne i tato bublina, je jen otázkou času. Dost možná mnohem dřív, než se to jeví i očím, které se žádnou prohibicí – politické korektnosti, natož spojenecké vděčnosti – nerasují. Tím víc se rojí i analýz, jakým tsunami to zdevastuje i svět, jemuž Amerika dluží až po uši. O tom však zase až někdy příště.

Zdroj:  Střípky ze světa