Německo v moci euroskepticismu

0
4

Destabilizace Evropy pokračuje. Důvěra v Evropskou unii klesá den ode dne více více. Podívejme se jak to vidí v Rusku, v zemi, která není v EU, ale je s ní ekonomicky i politicky velmi svázaná..

Zdroj: Sergej Duz – 18.04.2013 – Hlas Ruska

Německo a EUEurozóna musí být buď zreformována, nebo rozpuštěna. Taková je základní myšlenka, která se nese napříč mnohé expertní zprávy a politické diskuse. Euroskeptická agenda začíná být ve Starém světě stále více na pořadu dne.

Z těch posledních událostí je sjezd německé politické strany Alternativa pro Německo, která si za svůj hlavní cíl staví návrat Německa k národní měně. Podle názoru expertů je tuto stranu připraven ve volbách podpořit každý čtvrtý Němec. Jeden z vůdců Alternativy pro Německo, vědec a spisovatel Konrád Adam, se domnívá, že ve společnosti uzrála potřeba otevřené diskuse o záchranných opatřeních pro ekonomiky zemí EU. V rozhovoru pro Hlas Ruska konkrétně řekl následující:     

Jsme přesvědčeni tom, že nynější působení Německa v současné měnové unii vyjde draho. Bude to dražší, než kdybychom tento neúspěšný experiment ukončili. Draze nás to vyjde v jakémkoliv případě, avšak pokud z této špatné cesty nesejdeme nyní, tak ta cena bude jenom stoupat. Vystoupení z eurozóny pro Německo nebude prohra, ale výhra.

Podle názoru Konráda Adama, princip sociálně odpovědného trhu, který dokázal svoji nespornost celým poválečným vývojem Německa, nevyžaduje přehodnocení, aby se zavděčil líbivým heslům a politické konjunktuře. Politik se domnívá, že je nepřípustné, když se kvůli pochybné účelnosti záchrany eura do větru vyhazují stovky miliard. V této souvislosti euroskeptici kritizují Berlín, který variantu návratu k marce, nebo k malým měnovým uniím uvnitř Evropy ignoruje.

Zde je komentář Centra německých studií a vedoucího Oddělení zemí a regionů Institutu Evropy RAV Vladislava Bělova:

Euroskepticismus byl v Německu přítomen vždy. Odpůrci eura se opírali o nedokonalost modelu eurozóny. Samotná eurozóna musí byt postavena nejen na ekonomickém, ale i politickém základě. Bylo by třeba vytvořit politickou konfederaci. Protože jednotná rozpočtová politika může být realizována jenom, pokud dojde k předání jedné z nejdůležitějších funkcí státu na nadnárodní úroveň. Můj názor je následující: eurozóna zůstane zachována. Jestli ve velkém nebo menším měřítku, není důležité. Budoucností eurozóny a EU je politická konfederace. Bude to ale mimořádně obtížné. Cesta k takovéto konfederaci bude poměrně dost dlouhá.

Euroskeptici mohou být s notnou dávkou podmínečnosti rozděleni na dvě kategorie. K první, méně početné kategorii, patří ti, kteří prosazují demontáž EU jako takové. Jejich heslem je: „Záchranou Evropy je rozpad Evropské unie“. Experti však pochybují o tom, že by se minulost někdy mohla stát budoucností. Většina euroskeptiků, přeci jen, není proti EU, ale proti eurozóně v její dnešní podobě. Podle jejich názoru bylo zavedení jednotné evropské měny historickou chybou. Euro dnes Evropu nesjednocuje, ale naopak rozděluje.

Zde je komentář odborníka z Mezinárodního institutu humanitárně-politického výzkumu Vladimíra Brutera:

Euroskepticismus je v Evropě silný. Avšak na druhé straně, evropská integrace nemá žádnou rozumnou reálnou alternativu. Německo, jako hlavní ekonomická lokomotiva eurozóny, nese zátěž v největší míře. Polsko se do eurozóny nehrne a ve Velké Británii o této otázce vůbec nejednají. Ti kdo jsou nyní mimo eurozónu to mají snazší. Je to proto, že jejich vnitřní ekonomická situace je citlivější k tradičním regulačním opatřením, než v zemích eurozóny. EU se dnes skutečně obává dezintegrace. Není však jasné, z jaké strany by mohla započít.

Ve skutečnosti, otázka zachování eura, vůbec není ekonomická, ale politická. Existují pouze dvě cesty: hlubší makroekonomická integrace s předáním řady státních funkcí na nadnárodní úroveň, nebo rozpad. Třetí cesta není. Současně je však přijetí rozhodnutí o politickém spojení za nynějších podmínek jen málo pravděpodobné. A tak bude Evropská unie postupně odcházet z politické scény.