Neznámá pravda o Koreji – 1. část

0
203

Autor: Ian Greenhalgh

V úvodu poznámka redakce: Vzhledem k tomu, že Trump pokračuje ve zvyšování napětí se Severní Koreou, stojí za to si připomenout, proč se Severokorejci tak bojí USA a proč tak nenávidí Američany a jejich jihokorejské spolupracovníky. Stovky tisíc Korejců bylo povražděno brutálním a krutým nacionalistickým režimem, který USA zavedly v Soulu po skončení japonské okupace po druhé světové válce. V posledních čtyřech letech války od roku 1950 do 54 bylo zabito, zraněno nebo zůstalo nezvěstnými miliony dalších. Ta válka oficiálně nikdy neskončila, neexistuje žádná mírová smlouva, jen dohodnuté nestabilní příměří.

Podle odhadů Jihokorejské „Komise pro pravdu a usmíření“, se až 100.000 neozbrojených jihokorejských civilistů stalo oběťmi masakrů, k nimž došlo během korejské války (1950-1953) jihokorejskými ozbrojenými silami a policií. Většina z odhadovaných 1.222 masakrů proběhla během prvních měsíců války.

Během války došlo k mnoha masakrům. Americké okupační síly vydaly příkazy pro pobyt civilním obyvatelům Jižní Koreje, kteří se snažili opustit bojové zóny. Vzhledem k tomu, že američtí generálové tvrdili, že není možné rozlišovat mezi útěkem jihokorejských civilistů a levičáků (partyzánů) v civilním oblečení jež pronikali na území s americkým okupačním režimem, tak se terčem stali všichni Korejci. Korejští civilisté obvykle nosili obvyklý tradičně bílý oděv obyčejných lidí. Byli tak snadným terčem pro piloty průzkumných letadel. Uprchlíci tak byli bombardování americkými letadly a postřílení pěchotou, čímž se zvýšil počet těch, kteří byli masakrováni. Smrt měla mnoho tváří.

Brian S. Wilson

Neznámá pravda o Koreji: Americké okupační jednotky smrti a zločiny z války, 1945-1953

Mnoho neznámých záznamů o brutální americké okupaci a následné kontrole Koreje po japonské porážce v srpnu 1945 a obrovský počet válečných zločinů spáchaných mezi lety 1950 a 1953 bylo systematicky skryto pod horami obvinění namířených téměř výhradně proti „hrozbě „severní Koreje. Samotná korejská válka vznikla z důvodu odmítnutí USA umožnit skutečný proces sebeurčení Koreje.

Korejský lid byl v srpnu 1945 nadšený svou novou svobodou poté, co byl podroben brutální 40 lete japonské okupaci svého, historicky neděleného poloostrova. Okamžitě začali vytvářet výbory místních demokratických komisí, jen den poté, co Japonsko oznámilo 14. srpna úmysl kapitulace. Do 28. srpna vytvořily všechny korejské provincie místní úřady a 6. září se delegáti z celého poloostrova shromáždili v Soulu, kde vytvořili Korejskou lidovou republiku (KPR).

korea2Korejští dobrovolníci, kteří bojovali proti japonské okupaci

Spojené státy měly pro Koreu jiný plán. Na konferenci v Jaltě z února 1945 prezident Roosevelt navrhl Stalinovi bez konzultace s Korejci, že Korea by měla být po válce dána do společného poručnictví, (podobně jako Německo), ještě předtím, než jí bude udělena nezávislost. 11. srpna, dva dny poté, co byla použita druhá atomová bomba a zajistila japonskou bezprostřední kapitulaci, a tři dny poté, co ruské síly vstoupily do Mandžuska a Koreje, aby vyhnaly Japonce, (v souladu s dohodou mezi SSSR a USA k zabránění dalších ztrát USA, Truman okamžitě organizoval vytvoření dělící čáry pro Koreu.

Dva mladí plukovníci, Dean Rusk (později ministr zahraničních věcí v době prezidentů Kennedyho a Johnsona během války ve Vietnamu) a Charles H. Bonesteel, dostali 30 minut k vyřešení této záležitosti. 38. rovnoběžka byla rychle a tiše vybrána jako dělící linie a umístění historického hlavního město Soul, včetně 70 %, neboli 21 z 30 milionů lidí v Koreji do „americké“ jižní zóny. Tento stav nebyl projednáno se Stalinem ani s jinými politickými vůdci v USA, ani s našimi spojenci. Stalin ku podivu vyslovil souhlas s tímto „dočasným“ rozdělením, které znamenalo, že již přítomní ruští vojáci v zemi, krátce zaujmou území severně od dohodnuté linie, která zahrnuje 55 procent poloostrovního území. Dne 15. srpna byla vytvořena vojenská vláda armády Spojených států v Koreji (USAMGIK) a 8. září 72.000 vojáků z USA započalo s formální okupaci na jihu.

korea3Korejští uprchlíci překračují demarkační čáru na jihu

Korejská lidová republika, oficiálně založená jen dva dny před prvním příchodem amerických sil, byla téměř okamžitě USA zlikvidována. USA se rozhodly ustanovit stát s konzervativními politiky zastupujícími tradiční elitu země. Spojené státy pomohly při formování konzervativní Korejské demokratické strany (KDP) a 16. října osobní letadlo generála Mc Arthura přivezlo do Koreje Syngmana Rhee, aby vedl novou stranu. Syngman Rhee, korejský držitel Ph.D. z Princetonu (1910) s rakouskou manželkou, žil ve Spojených státech již více než 40 let.

K jeho cti patří, že nenáviděl japonskou okupaci své rodné země, ale komunisty nenáviděl ještě víc. Těsně předtím, než Rhee dorazil a začal s úsilím o upevnění své síly na jihu, dlouhodobý opoziční bojovník Kim Il Sung se vrátil z exilu a nastoupil do vedení v Ruskem obsazeném severu. Jako vůdčí partyzán, Kim bojoval proti japonské okupaci Číny a Koreje, od počátku třicátých let.

korea4Kim Il Sung

Rhee a jeho američtí poradci rychle dospěli k závěru, že pro vybudování Koreje dle jejich potřeb, prostřednictvím konzervativní Korejské Demokratické strany (KDP), musí napřed definitivně porazit a zlikvidovat široce se rozvíjející Korejskou lidovou Republiku (Korean People’s Republic – KPR). Zatímco Kim, s podporou ruských sil na severu, čistil území od bývalých japonských správců a jejich korejských spolupracovníků, USAMG je aktivně najímal na jihu.

V listopadu americký vojenský guvernér zakázal všechny stávky a v prosinci prohlásil, že KPR a všechny jeho činnosti jsou nezákonné. Ve skutečnosti USA vyhlásily válku lidovému hnutí Koreje na jih od 38. rovnoběžky a spustily represivní kampaň, která se později stala nadměrně brutální a likvidovala Národní lidové výbory a jejich přívržence na jihu.

korea5Korejští civilisté, kteří mají být popraveni jihokorejskou vojenskou policií

V prosinci 1945 generál John R. Hodge, velitel amerických okupačních sil, vytvořil „korejské skupiny“ vedené výhradně důstojníky, kteří sloužili Japoncům. Spolu s oživenými japonskými koloniálními policejními sílami se Korejská národní policie (KNP), složená z mnoha bývalých korejských spolupracovníků s Japonci a mocných pravicových polovojenských skupin, jako je Korejská národní mládež a Severozápadní liga mládeže, stala ozbrojeným nástrojem státu. Americká vojenská vláda a jejich loutka Syngman Rhee tak měli ozbrojené nástroje policejního státu, více než schopné zajistit politický systém, který byl odhodlán chránit starou milionářskou třídu složenou z rigidních reakcionářů a nadšených kapitalistů.

korea6Spojenci a korejští důstojníci se setkávají na ostrově Cheju, 1948

Na podzim roku 1946 deaktivovaní pracovníci vyhlásili stávku, která se rozšířila po celé Jižní Koreji. V prosinci kombinace KNP policistů a pravicových polovojenských jednotek doplněných o palebnou sílu a zpravodajství USA, zlikvidovala povstání ve všech provinciích. Více než 1.000 Korejců bylo zabito a více než 30.000 uvězněno. Místní a regionální vůdci lidového hnutí byli buď mrtví, ve vězení, nebo šli do ilegality.

S celkovou americkou podporou se Rhee připravil na politické rozdělení Koreje, které ale odsoudila velká většina korejského lidu. Po potlačení povstání v říjnu a prosinci začali Korejci na počátku roku 1947 vytvářet partyzánské jednotky. Přibližně po roce tak došlo k sporadickým aktivitám. V březnu 1948 však KNP postřílela na velkém korejském ostrově Cheju demonstraci, svolanou proti plánovaným samostatným volbám Rhee v květnu 1948.

korea7Oběti masakru na ostrově Cheju 1948

Řada Korejců byla zraněna a několik bylo mučeno a pak zabito. Tento incident vyvolal dramatickou eskalaci ozbrojeného odporu vůči režimu USA / Rhee. Policejní stát tak nasadil všechny své síly, pravidelně vedeny americkými vojenskými poradci a často podporovány americkou vojenskou silou a příležitostnými pozemními jednotkami. Na samotném ostrově Cheju, bylo během jednoho roku zabito 60.000 z jeho 300.000 obyvatel a dalších 40.000 uprchlo po moři do blízké Japonska.

Více než 230 ze 400 vesnic na ostrově, bylo zcela spáleno a 40.000 domů zbořeno. Kolem 100.000 lidí bylo zařazeno do vládních složek, zbývající se stali spolupracovníky, aby přežili. Ve všech provinciích stoupla aktivita partyzánů. Síly Rhee / USA prováděly bezohlednou kampaň, s cílem vyčistit celý jih od všech disidentů, obvykle označovaných jako „komunisti“, i když ve skutečnosti nejpopulárnějšími vůdci na jihu byli socialisté, kteří neměli žádné spojeni s vnějšími „komunistickými“ organizacemi.

korea8Děti, které přežily masakr na ostrově Cheju v květnu 1948 se staly bezdomovci.

Každý, kdo byl otevřeně nebo tiše proti režimu Rhee, byl považován za podezřelého. Proto bylo obrovské množství vesničanů a farmářů systematicky zadržováno, mučeno, pak zastřeleno a pohřbeno do hromadných hrobů. Odhady zavražděných civilistů se pohybují od 200.000 do 800.000 v době před vypuknutím horké války v červnu 1950.

Horká válka údajně začala v prostoru města Ongjin 25. června 1950 asi kolem 04:00 ráno (korejského času). Podrobnosti, jak samotný boj začal, závisí na zdroji informací. To je většinou irelevantní, protože civilní a revoluční válka zuřila již několik let a vojenské vpády sem a tam přes 38. rovnoběžku byly zcela standardní.

korea9Američtí velitelé v korejské válce – Douglas McArthur vpravo, generál Mathew B. Ridgeway sedí za ním vlevo.

Originál zdroj článku: Veterans Today
Zdroj: Nekorektní TOP-CZ