Obama přiletěl do Evropy, aby zachránil projekt Ukrajina

0
7

Barack Obama
Prezident USA zahájil 24. března téměř týdenní cestu po Evropě, v jejímž průběhu navštíví Amsterdam, Haag, Brusel, Vatikán, Řím, a ukončí svou cestu návštěvou Saúdské Arábie.

Ve Washingtonu se nikdo netají s „ukrajinským zaměřením“ této cesty: Bílý dům musí zachránit projekt oddělení Ukrajiny od Ruska, který po znovusjednocení Krymu s Ruskem 18. března probíhá zcela jinak, než USA naplánovaly. Někteří pozorovatelé v USA nevylučují dokonce „nečekanou“ návštěvu Obamy v Kyjevě, aby byla tím potvrzena „zákonnost“ vlády z Majdanu.              

Podle toho, co už bylo řečeno v Bílém domě a Státním departamentu, bude velmi mnoho protiruské rétoriky. Nejvíce snad 26. března, kdy vystoupí Obama v Bruselu s programovým geopolitickým projevem. V belgické metropoli se bude konat summitu EU-USA a setkání s generálním tajemníkem NATO. Obama se rovněž zúčastní summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu a mimořádného summitu G7. Na něm se znovu pokusí prosadit obchodní sankce proti Rusku.

Evropané však nemají velké přání měnit se v nástroje rusofobské politiky americké administrativy, za niž jim navíc navrhují zaplatit obchodními sankcemi proti Rusku. A v evropském tisku je zatím více protiruského, než objektivního. Vztah vůči těmto událostem se však stále více mění. List The Independent uveřejnil dnes u příležitosti Obamovy cesty rozsáhlý článek bývalého velvyslance Velké Británie v Rusku (2004 až 2008) sira Tonyho Brentona. Bývalý velvyslanec navrhuje uznat jako nezvratnou skutečnost znovu sjednocení Krymu s Ruskem.

Brenton vyjmenovává rovněž všechny možné křivdy Západu vůči Rusku: rozšíření NATO na východ, podpora čečenských separatistů, podpora rusofoba Saakašviliho, a podpora nezákonné, polofašistické a rusofobské vlády v Kyjevě, atd., a navrhuje nezastrašovat a neizolovat Moskvu, ale pochopit ji a obnovit dialog.

Rusko je na podobný dialog připraveno, říká ze své strany ruský expert, poradce Ruské akademie věd Vilen Ivanov. Svědčí o tom skutečnost, že Moskva neodpovídá zatím na americké bankovní sankce. Skutečnost, že nedáváme symetrickou odpověď, je také projevem moudrosti, protože za dané situace by to nenapomohlo ozdravení mezinárodní situace. A svědčí možná také o tom, že bereme velmi vážně mechanismus sankcí.

Tím, že neodpovědělo na poslední sankce EU a USA, prokazuje Rusko ochotu snížit napětí. Naši ministři včetně ministerského předsedy by měli na to odpovědět navazováním dialogu, a ne křiky, jak tomu bylo dosud. Je třeba brát větší ohled na reálné znepokojení Ruska, které je vyvoláno tím, že Západ se připravuje Ukrajinu pohltit“, říká bývalý velvyslanec Velké Británie v Rusku Tony Brenton.

Zdroj: Hlas Ruska