OBSE a bezpečnost Evropy

0
3

OBSE
Dvoudenní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které bylo zahájeno 13. února ve vídeňském kongresovém centru Hofburg, se zaměřilo na dvě základní otázky: Současná situace na Ukrajině a Šíření extremismu, radikalismu a xenofobie, výzvy pro region OBSE.

OBSE a její parlamentní shromáždění se spokojují se všeobecně politickými diskusemi a pouhým odsuzováním těch či oněch zemí nebo politiků, kteří z nějakých důvodů nevyhovují západním silovým centrům. A obsah zpráv má často tendenciozní ráz a je bezprostředně závislý na národní příslušnosti autorů a na tom, jaké jsou konkrétní mezistátní vztahy. 

Maďarská strana například činí narážky na to, že zprávy o situaci v oblasti práv a svobod v Maďarsku začínají mít zvlášť negativní ráz tehdy, když se na jejich přípravě podílejí Slováci a Rumuni. Poslanci z Polska jsou zase tradičně aktivní v diskusích o situaci na Ukrajině nebo v Bělorusku. Ve vyjmenovávání podobných skutečných nebo domnělých spekulací bychom mohli pokračovat.

Současná krizová situace v otázkách migrace se v mnohém stala důsledkem protikladné politiky OBSE, EU, Rady Evropy a dalších evropských organizací, a vypracování efektivních opatření se utápí v nepřetržitém koordinování. Očekávat od OBSE, EU nebo Rady Evropy nějaká přesná řešení týkající se problémů migrace můžeme jen těžko, soudí politolog Michail Děljagin:

-Rozhodovat o všem bude už příští generace evropských politiků a je dost dobře možné, že právě cestou budování pevnosti Evropa, do které budou lidi pouštět podle „kulturního“ příznaku. Situace bude asi taková, jako ve 20. a 30. letech ve Spojených státech a do 70. let v Austrálii. V Evropě budou platit velice přísná omezení týkající se představitelů jiných kultur, kteří se buď nechtějí nebo nemohou asimilovat v evropské kultuře.

To je ale záležitost poměrně vzdálené budoucnosti. Zatím je na programu otázka upevnění aktuální bezpečnosti v Evropě. Vlivný lotyšský list Dienas bizness nedávno například vyzval Evropany, aby nešli proti Rusku, ale snažili se s ním dohodnout. Touto logikou se ale zatím bohužel mnozí na Západě neřídí, mimo jiné i při projednávání situace na Ukrajině. Například vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová přednesla těsně před nynějšími diskusemi v OBSE už pokolikáté výbojná prohlášení na adresu ukrajinských úřadů. Jakousi odpovědí na její slova se stal článek ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova, ve kterém zdůraznil: „Rozviklávání situace ve státě, který se nachází uprostřed evropského kontinentu, může být jen sotva v zájmu kohokoli“.

Zdroj: Hlas Ruska