Peklo v Amazonu

0
48

Maká se tu za polovinu toho, co na Západě, normy se nedají splnit a čtvrt milionu ve firemní loterii taky nikdo nevyhraje. Jak to chodí v Dobrovízi, vyzkoušel novinář z Lidovek

Autor: Dáša Vrchotová

Reportér Lidových novin Ondřej Vyhnanovský je hrdina. Nechal se totiž zaměstnat v Amazonu a okusil tak na vlastní kůži krutou realitu práce pro americkou firmu, která u nás ve svých skladech v Dobrovízi momentálně nabízí spoustu volných míst. Zájemci se ale musí připravit na poněkud šílený zážitek…

Jeden z největších evropských skladů Amazonu totiž leží v polích u vesnice Dobrovíz nedaleko pražského Letiště Václava Havla. U nás přitom firma zatím nespustila do češtiny přeložený e-shop a zákazníky směruje na web německý. Tak proč tu vyrostl sklad? Asi proto, že němečtí zaměstnanci už tři roky pravidelně stávkují a požadují lepší podmínky a vyšší mzdu, která se pohybuje na tamním minimu. I když i ta je v přepočtu více než dvakrát vyšší, než za kolik pracují dělníci ve středočeské Dobrovízi, kteří berou na naše poměry nadprůměrných 125 korun na hodinu.

Tři tisíce lidí a jeden novinář

V Dobrovízi běžně během roku pracuje kolem tří tisíc lidí, což je něco málo nad jedno procento všech zaměstnanců firmy, na Vánoce ovšem Amazon nabírá až dvojnásobek – včetně reportéra z Lidovek, který tu pracoval inkognito a normálně prošel přijímacím řízením.

Mzda snů, bonusy a jídlo zadarmo

Přijímá se na hlavní pracovní poměr, na předchozích zkušenostech navíc vůbec nezáleží. Pracuje se čtyři dny v týdnu, buď od neděle do středy, nebo od středy do soboty. „Jak se uchazeči dozvědí ještě před začátkem celého přijímacího procesu, kromě základní stopětadvacetikorunové hodinové sazby se zaměstnanec může v návaznosti na docházku a výkony propracovat k celoročnímu bonusu 10 procent. Před Vánocemi přišel Amazon navíc ještě s bonusem 20 korun na hodinu a k tomu i jednorázovým bonusem 11 200 korun, vypláceným těsně před Štědrým dnem. Před Vánocemi jsou obědy zdarma, jindy za 25 korun,“ popisuje ráj jménem Amazon novinář.

Všechno má svá ale, nesmíte tu ani k lékaři

Jenže – u pohovoru vám leccos neřeknou. Třeba to, že podmínkou pro získání všech příplatků je stoprocentní docházka. A podle vedoucích jsou pro získání bonusu povinné i nabízené přesčasy. To přitom podle novináře znamená celou směnu navíc nad čtyři základní. „O peníze pak zaměstnance připraví dokonce i návštěva lékaře či jiná omluvená absence, což firma otevřeně sděluje přímo na informačních letáčcích, kterými si mohou pracovníci zpestřit oběd v kantýně. Nicméně to někteří pracovníci nenesou příliš dobře, a jeden to na tabuli nápadů a připomínek, která ve skladu Amazonu visí u hlavního vchodu, anonymně okomentoval dokonce jako podvod na zaměstnance,“ říká Vyhnanovský.

Slosování o čtvrt mega?

„Kdo to myslí vážně a přijde do práce i po Vánocích, bude zařazen do slosování o čtvrt milionu korun k výplatě. Na hale je sice hodně lidí, ale nějaká šance tam je,“ tvrdí náborář a přítomní se okamžitě hrnou podepsat smlouvu. Směska lidí je podle novináře pestrá. „Od dvacetiletého věčného studenta střední školy přes jedince se vzhledem bezdomovce až po dámu ve středních letech asijského původu. V elegantním světlém kabátu s kožešinou a botách na vysokých podpatcích. Jednomu z nováčků je dokonce 80 let,“ popisuje kandidáty na pozici snů Vyhnanovský.

Musíte couvat, vázat si vousy a na záchod smíte coby nováček jen s doprovodem

A když už vás vezmou? Pak si zapište za uši všechny předpisy. Některé z nich jsou trochu absurdní. Například že parkovat se smí zásadně couváním, aby při případné evakuaci nedocházelo ke zdržování a nehodám při vyjíždění. Parkoviště je ale prázdné, většina zaměstnanců jezdí sockou. A taky každý muž, jehož vousy jsou delší než 7,6 centimetru, si je musí vázat. To jsou ty vtipná nařízení. Kamery jsou všudypřítomné a kontrolují vše. Kávu a čaj smíte pít jen v kantýně, abyste v nich ven nevynesli zboží. Nováčci nesmí sami ani na záchod, kuřáci musí přemluvit své instruktory, aby je dovedli do kuřáckého přístřešku venku, protože sami nesmí vůbec nikam.

Změna směn? Utopie

U pohovorů slibovaná benevolence na směnách a možnost domluvit se také neplatí. „Ty noční, ty denní, ty zítra, ty pozítří.“ Rozdělení si navíc s sebou člověk nese celou dobu jako cejch. „Však také první, co mi nový šéf na pracovišti říká, je: „Nechoď za mnou jen s jedinou věcí – změnou směn. To půjde tak za dva měsíce. Teď před Vánocemi určitě ne.“ „A ani pak ne,“ ušklíbne se za jeho zády jeden ze zkušenějších zaměstnanců,“ popisuje Vyhnanovský.

Balení zásilek jako scéna ze sci-fi

Novinář skončil na nejzalidněnější pozici, na balení zásilek. „Teprve na místě si člověk uvědomí, jak tu na směně může pracovat 2200 lidí. Sklad o rozloze větší než dva pražské Václaváky je obrovský, jde o jednu z největších poboček Amazonu v Evropě, srovnatelnou s centry v polské Vratislavi a Poznani. V samotné odbavovací hale je těžké dohlédnout z jednoho konce na druhý. Všude jen automatické pásy se zásilkami a u nich tolik lidí, že není možné všechny poznat,“ popisuje sci-fi scénu.

Lidé jsem dojíždějí až sto kilometrů

Desítky autobusů na více než dvaceti linkách sem denně přiváží lidi z okruhu více než 100 kilometrů. „Samotná práce není ani příliš náročná. Za neustálého skenování vzít zásilku z pásu, zabalit, označit identifikačním kódem, aby se dostala pod ten správný vánoční stromeček, a poslat po pásu dál do světa. Nejprve je potřeba naučit se správný postup, protože třeba lepení krabice o krok dřív nebo později může být vyhodnoceno jako nedodržování pracovních postupů, a tedy „oceněno“ výtkou. Pak ale začne být všechno monotónní a pracovník obvykle mírně letargický,“ popisuje zaměstnání snů žurnalista.

Rádia nejsou

„Měli jsme tu rádia. Ale bohužel lidé víc poslouchali, než pracovali, a tak nám je sebrali,“ vzpomíná smutně kolega, který je v Dobrovízi přes rok. Firma samotná ale prý vysvětluje, že rádií je nedostatek a musí se mezi jednotlivými pracovišti střídat.

Americká firma s asijskou morálkou

Tomu, kdo chce splnit normy a vyhnout se tak výtce, za směnu projde rukama několik i přes tisíc zásilek, podle toho, jakou velikost dostal za úkol balit. Jenže cítit se jako mazák se nevyplácí. „Při návratu z přestávky na jídlo jsem si nestihl včas „píchnout“ příchod. Později na to přichází personální pracovnice a tentokrát už se průšvih nedaří usmlouvat jako první den při chůzi do schodů bez přidržování se zábradlí, což je povinné. Přísnost k zajištění disciplíny připomíná perfekcionismus známý z východních asijských kultur, výtka tak podle přísné personalistky následuje už za protáhnutí pauzy o 36 vteřin,“ stěžuje si novinář.

Když budete mít průšvih, čeká vás terminace

Mluvčí Amazonu Karel Taschner však podle Lidových novin říká, že běžně se takto trestá až závažnější prohřešek nebo jeho notorické opakování. „Druhá výtka znamená vytýkací dopis. Za další prohřešek následuje podmínka, pak už jen vyhazov. V mluvě zdejších manažerů označovaný jako „terminace“. Nechat se vyhodit za týden není problém. Když kolega s humorem instruktorovi říká, že viděl jednoho ze zaměstnanců táhnout paletový vozík ledabyle jen jednou rukou, dočká se odpovědi s vážnou tváří, že takové bezpečnostní prohřešky musí hlásit,“ nevěří Vyhnanský.

Chtěl poslat zákazníkovi staré škrpály

V Amazonu ale je i zábava. „Odchod ze směny zpestřila policie. Jeden ze zaměstnanců se rozhodl prověřit v podstatě neprůstřelná bezpečnostní opatření a zkusil pronést ven mobilní telefon. ´To tu máme pořád. Každý druhý tu vymýšlí, jak ukrást nějaké zboží. Není to ani první pokus o vynesení něčeho v tělesných útrobách. Jeden se tu i přezouval do nových bot a svoje staré škrpály chtěl místo toho odeslat zákazníkovi,‘ vzpomíná jeden ze zkušených zaměstnanců.“

Normy se mají plnit o Vánocích

Plnit normy se novináři nedařilo, skončil jako jeden z mnoha po pár dnech, ještě před Vánocemi. „Odcházím právě včas, kvůli nákupnímu vrcholu roku se zvedají normy, a jak mě upozorňuje vedoucí, je třeba je plnit na 120 procent. Mluvčí firmy Karel Taschner to následně zpochybňuje. „Cíle jsou nastaveny na základě výsledků všech stávajících zaměstnanců a pojem plnit normy se nepoužívá. Fakt, že objem práce je ve špičce větší, kompenzujeme extra příplatky, bonusy a odměnami včetně obědů zcela zdarma,“ vysvětluje.

A co na to dlouhodobí zaměstnanci, protože i tací se tu najdou? „Někdy po nás šlapou, to jo. Je to stres, ale na druhou stranu, je to dobře zaplacené. Přežil jsem jednu vánoční špičku, přežiju i tu druhou,“ říká muž, který v Dobrovízi pracuje už od otevření před rokem a půl. „Asi jsme odolnější než ti Němci,“ krčí rameny zaměstnanec firmy, která má celosvětově přes 300 milionů zákazníků a velkou část z nich obsluhuje z jednoho z hlavních evropských logistických center, které se nachází právě ve středočeské Dobrovízi.

Zdroj: Krajské listy