Policejně – prokurátorský stát Švejkoland

0
256

Autor: Zdeněk Jemelík

Státní zastupitelstvíPolicie a státní zastupitelství v několika málo posledních letech stále silněji ovlivňují chod politického života, státní správy i ekonomických subjektů. Smetení Nečasovy vlády a Poslanecké sněmovny, „odstřelení“ policejního prezidenta, opakující se útoky na předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou a zástupy obviněných úředníků veřejné správy a manažerů soukromých a polostátních podniků jsou docela novým úkazem v našem veřejném životě.

Jako pamětník nabývám dojem, že jsme převratem v listopadu 1989 spadli z louže pod okap: komunističtí vládci k řešení svých vnitřních problémů nepoužívali bezpečnostní sbory tak často, s takovým halasem a veřejně, jak to činí současná moc.

Pozoruhodnou okolností je přednostní orientace orgánů činných v trestním řízení na ty činitele, kterým zůstal v ruce Černý Petr nepatřičností, na které zadělali jejich předchůdci. Je to viditelné na takových velkých kauzách, jakými je Opencard, tunel Blanka a všechny případy, související s fotovoltaickým byznysem. V posledně uvedeném případě kdysi kdosi nastavil pravidla prodeje elektřiny z fotovoltaických elektráren tak, že vyvolal takřka davové šílenství podnikatelů, kteří vycítili jedinečnou příležitost k dosažení pohádkových zisků. Po senátorovi Jiřím Čunkovi a Energetickém regulačním úřadu, kteří v této věci podali neúspěšná trestní oznámení, nedávno přiznal i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že státu vznikly obrovské škody.

Když stát „šlápl na brzdu“ a bez výstrahy oznámil prudké snížení výkupní ceny od 1. ledna r.2011, někteří zaskočení podnikatelé se pokusili stihnout získání výhodné licence na poslední chvíli třeba i za cenu různých nekalostí. Řada z nich má dnes potíže s policií, pokud již nestojí před soudem. Mnozí z nich cítí zášť k Aleně Vitáskové, protože v ní vidí příčinu svých trampot: kdyby úřad pod jejím vedením neposlal balík licenčních spisů nejvyššímu státnímu zástupci, nebo kdyby přímo nepodával návrhy na odnětí licencí či dokonce trestní oznámení, měli by sice menší příjmy než očekávali, ale jinak by jejich klid nic nerušilo. Sama Alena Vitásková v době, kdy se „zadělávalo na malér“, ještě ani netušila, že by se mohla někdy stát předsedkyní Energetického regulačního úřadu. Přesto se dostala na stejnou lavici obžalovaných jako výše zmínění manažeři, kteří získali licenci o silvestrovském večeru r.2010.

O původce pravidel fotovoltackého boomu se orgány činné v trestním řízení nezajímají a někteří získali postavení, z něhož mohou škodlivě zasahovat do činnosti Energetického regulačního úřadu. Zato Aleně Vitáskové hrozí již druhá obžaloba ještě před ukončením prvního soudního procesu. Sdělení obvinění předcházela policejní razzie ve třech úřadovnách Energetického regulačního úřadu, draze zaplacená z peněz daňových poplatníků. Důvod, který si její „přátelé“ vymysleli jako záminku pro nové trestní stíhání, má povahu zvlášť povedené taškařice. Měla porušit povinnosti osoby odpovědné za správu cizího majetku a zvláště zneužít postavení úřední osoby tím, že jmenovala bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu a svěřila jí odborný dohled nad vedením rozsáhlých právních agend úřadu.

Nebudu znova vysvětlovat, proč si jako laik myslím, že policejní zásah v Energetickém regulačním úřadu byl nadbytečný a nehospodárný, a proč jsem přesvědčen, že jmenování Renaty Vesecké nebylo trestným činem. Vyjádřil jsem se dostatečně v nedávné minulosti na svém bloggu. Dodávám, že škoda ve výši více než jednoho milionu Kč by byla škodou v případě, že by se prokázalo, že práce, kterou prováděla Renata Vesecká, nebyla pro chod Energetického regulačního úřadu potřebná, popřípadě, že bývalá nejvyšší státní zástupkyně pouze brala plat, aniž by pracovala. Jsem přesvědčen, že ani jeden z policistů a státních zástupců, kteří rozpoutali tento hon na čarodějnice, není dostatečně kvalifikován k tomu, aby objektivně posoudil potřebnost práce, vykonávané Renatou Veseckou.

Pozornosti novinářů ušla okolnost, která možná přispěla k vyhrocení postupu orgánů činných v trestním řízení proti Aleně Vitáskové v této nové kauze. Vše se odehrává v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jehož vedoucí Ivo Ištvan kdysi utrpěl zlé příkoří ze strany tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké: když se postavil proti zásahu Nejvyššího státního zastupitelství do tzv. „kauzy Čunek“, nechala jej odvolat. Dnes je zpět na svém místě. Jeho náměstek Igor Stříž nečekal, až dojde řada i na něj a resignoval. V současnosti je 1.náměstkem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Do sporu mezi Energetickým regulačním úřadem a orgány činnými v trestním řízení kvůli razzii z 27.května 2015 se ke všemu vmísil advokát Zdeněk Koudelka, bývalý náměstek Renaty Vesecké.

Soustavný dlouhodobý tlak orgánů činných v trestním řízení na Alenu Vitáskovou by ženu méně bojovnou dávno přiměl k resignaci. Lidí, kteří by uvítali její odchod z čela Energetického regulačního úřadu, je jistě dost. Je otázka, zda policie a státní zástupci vycházejí jejich zájmům vstříc nevědomě nebo úmyslně. Slouží jim v každém případě, ať si to uvědomují či nikoli. Odváděním šéfky tak významného úřadu od jejích úkolů a stavěním jí do stresových situací samozřejmě narušují chod ústředního orgánu státní správy. Někdo by se měl konečně zamyslet nad tím, zda je podvracení státní správy posláním orgánů činných v trestním řízení.

Zdroj: Rukojmí.cz