Požár katedrály Notre-Dame v Paříži je vyšetřován stejně pochybně jako předchozí teroristické útoky ve stejném městě – 1. část

0
234

Autor: Kolektiv Agentury EXANPRO
Specifická analýza (11101)

Požár významné historické katedrály Notre-Dame v Paříži nastal 15. dubna 2019 mezi 18. a 19. hodinou. Záměrně píšeme, že požár vznikl v určitém časovém rozmezí, protože určení přesné doby vzniku požáru je první nedořešenou zvláštností, kterou by měli vyšetřovatelé objasnit. V uvedeném časovém rozmezí požární senzory aktivovaly požární poplachový systém hned dvakrát s intervalem 23 minut. Je tedy podivné, proč zástupci úřadů a novináři uvedli a stále uvádějí vznik požáru až v souvislosti s druhou aktivací poplachového systému.

Zajímavé je také ohnisko požáru, které se nacházelo v tom nejlepším místě (horizontálně i vertikálně) pro co největší poškození slabých částí katedrály. Další zajímavostí je, že požár vznikl na počátku svatého týdne a zároveň v den, kdy byl naplánován televizní projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jako reakce na dlouhotrvající demonstrace takzvaných „žlutých vest“ (projev byl ihned zrušen a přesunut na 25. dubna). V analýze nepoužíváme pojem „náhoda“, nýbrž termín shoda okolností. Tyto okolnosti ale vznikají vlivem činnosti zapojených osob, které se rozhodují a konají na základě konkrétních motivů či podnětů.

Nejpodivnější v celém případu je však chování francouzských úřadů: především Policejní prefektury pro oblast Paříže a Úřadu prokuratury hlavního města Paříže. Jejich jednání s velmi rychle učiněnými závěry ještě v den požáru a se svedením vyšetřování* do jednoho chtěného směru se velmi podobá způsobu vyšetřování teroristických útoků* v Paříži spáchaných v lednu 2015 a v listopadu 2015. V té době byly teroristické útoky vyšetřovány takzvaně při zemi a nikdy nebylo prověřováno celé pozadí incidentů ani všechny existující vazby nastrčených útočníků. Pochybné vyšetřování dřívějších útoků je zmíněno v produktu 22036, jehož obsahem je téma institucionalizovaného terorismu*.

V následující analýze rozložené do dvou produktů rozebereme nedostatky a rozpory ve vyšetřování se stanovením pravděpodobných důvodů, proč se tak děje, a dále předložíme postup správného vyšetřování.

Pařížská prokuratura ještě 15. dubna v pozdních hodinách oznámila, že vyšetřovatelé k požáru katedrály přistupují jako k nešťastné náhodě. K tomu zástupci prokuratury doplnili, že vyloučili žhářství a stejně tak motiv spojený s terorismem*. Své prohlášení uzavřeli tím, že pařížská policie povede vyšetřování neúmyslného poškození objektu zapříčiněného požárem.

Hasiči likvidovali požár až do ranních hodin následujícího dne, ale ještě v inkriminovaný den, kdy stále ještě nemohlo být lokalizováno přesné ohnisko požáru (případně více ohnisek), natož aby mohlo být provedeno forenzní ohledání místa činu, předstupují zástupci prokuratury před veřejnost a oznamují, že již vyloučili žhářství a terorismus. Avšak není možné činit závěry bez řádného vyšetřování a ještě před ohledáním místa činu stanovovat, jakým směrem se bude vyšetřování ubírat. Od roku 2015 se v souvislosti s vyšetřováním závažných incidentů dějí ve francouzském policejním sboru a úřadech státních zástupců divné věci.

Skutečnost, že si úřady pospíšily se svým prohlášením, v němž už dopředu vyloučily možné příčiny, ukazuje na zákulisní praktiky spojené s vyšším politickým prvkem, který z pozadí řídí činnost státních institucí podle politických potřeb. Jednou z politických potřeb mohlo být co nejrychleji zamezit šíření nechtěných zpráv o terorismu a úmyslném založení požáru. Proto mohlo být vydáno takovéto prohlášení. Jenže tento postup je značně kontraproduktivní, což musí příslušné úřady včetně zapojených politiků vědět. Lidé začnou úřady podezřívat, že něco skrývají a že chtějí vyšetřování zmanipulovat. Proč bylo tedy vydáno tak rozporuplné prohlášení?

V tomto případě, kdy úřady postupují tak podezřele, nelze vyloučit ani politický motiv požáru s cílem posílit politické vedení země prostřednictvím obnovy významného objektu francouzských dějin. Na začátku dubna 2019 přinesl francouzský list Le Parisien zprávy o tom, že francouzský prezident Macron je vyčerpaný a sám a že v Elysejském paláci (sídlo prezidenta Francie) vládne chaos. V takové situaci začne prezident i jeho okolí přemýšlet, jak posílit své politické postavení. Několik dnů nato vzplála katedrála Notre-Dame a ještě k tomu v den, kdy měl prezident Macron v televizním projevu ve 20.00 hodin promluvit k občanům Francie. Náhle byly aktivity „žlutých vest“ odsunuty do pozadí – alespoň v médiích, což bylo samozřejmě výhodné pro francouzskou vládu.

Projev se odložil o deset dnů, což mohlo posílit postavení prezidenta Francie u části francouzské veřejnosti, protože ten se ihned po požáru katedrály pasoval do role obnovitele této významné národní památky. Avšak nepochodil u protestujících „žlutých vest“, které hned 26. dubna (den po projevu prezidenta) uspořádaly další protesty v zemi, přičemž jen v Paříži ten den demonstrovalo přibližně 10 000 lidí. To ale pro prezidenta není nijak zásadní počet občanů, jenže problém je v tom, že jsou vidět. Další nemilou věcí pro Emmanuela Macrona byly transparenty protestujících, na nichž bylo napsáno: „Miliony pro Notre-Dame a nic pro chudé?“

V rámci sbírky, ke které vyzval prezident Macron, se už nashromáždila nebo byla přislíbena celkově téměř miliarda eur, což prozatím značně převyšuje odhady na opravu katedrály. Tato národní sbírka se kromě jiného může stát také postranním zdrojem postupného „ulívání“ financí pro volební kampaň spojenou s prezidentskými volbami v roce 2022. Macron může svou volební kampaň rovněž spojit s postupnou obnovou katedrály Notre-Dame a v případě úspěšného pokroku v obnově získat politickou podporu části francouzské veřejnosti.

Do boje s požárem katedrály Notre-Dame se zapojilo až 400 hasičů. Úplné uhašení požáru trvalo nejméně devět hodin, tedy nejdříve ve čtyři hodiny ráno následujícího dne bylo po všem. Avšak ani v této době nebylo ještě zahájeno vyšetřování na místě činu. První věcí po požáru byla prohlídka a zajištění objektu kvůli bezpečnosti. Druhou následnou věcí pak byla záchrana a odsun uměleckých a historických děl. První vyšetřování uvnitř katedrály bylo zahájeno až 25. dubna (policisté sice nahlédli do útrob katedrály ještě v době svatého týdne, ale nemohli zahájit zevrubné policejní zkoumání klíčového místa, jelikož objekt nebyl v té době bezpečně zajištěn). Nejméně celých deset dnů tak nemohl nikdo činit žádné závěry o tom, co se vlastně stalo. Navzdory tomu všemu prokuratura ještě 15. dubna večer neboli ještě v den požáru, jenž byl uhašen až druhý den, vydala prohlášení, v němž vyloučila žhářství a terorismus.

Pařížský prokurátor Remy Heitz sice 15. dubna oznámil, že je příliš brzy na to určit příčinu požáru, ale záhy doplnil, že předběžné vyšetřování ukazuje na nešťastnou náhodu. Jenže slova o předběžném vyšetřování spojená s příčinou požáru si prokurátor vymyslel, protože v den požáru mohlo být předběžné vyšetřování zahájeno jen v okolí katedrály (získání prvních výpovědí řemeslníků, personálu katedrály a dalších osob, prověření záběrů z kamerového systému apod.). Ale tyto úkony, které nemohly být navíc tak rychle vyhodnoceny (rozuměj do vydání prohlášení pařížské prokuratury), nebyly ničím klíčovým, aby mohl někdo cokoli určit nebo vyloučit. Na podivný postup pařížské prokuratury nikdo z francouzské vlády nic nenamítal, tudíž je zde pravděpodobná určitá koordinace mezi vládou a prokuraturou.

Vyšetřování požáru provádí tým zhruba 50 vyšetřovatelů. Ale než mohl tým své vyšetřování fyzicky zahájit, stanovila prokuratura jasný směr, když zaznělo, že se policie zaměří na neúmyslnou příčinu požáru. To je velmi nestandardní postup a nepatřičné ovlivňování vyšetřování ještě před jeho samotným zahájením.

V případu požáru katedrály je snahou zamlčovat a obcházet některá fakta, k nimž patří dvojitá aktivace požárního poplachového systému. Pokud má být vyšetřování odborné a nikým neovlivněné, pak musí vyšetřovatelé vysvětlit, proč se poplachový systém spustil poprvé v 18.20 hodin a podruhé v 18.43 hodin. K tomu musí objasnit, proč nebylo při prvním poplachu zjištěno žádné požární nebezpečí. Určitá hypotéza z dosavadních poznatků napovídá, že zde někdo úmyslně narušil počítačový systém napojený na senzory. Při první aktivaci ukázal počítačový systém nesprávné místo v katedrále, čímž byla aktivace vyhodnocena jako „falešná“. Avšak po druhé aktivaci se požár již nedal přehlédnout, ale ani rychle uhasit.

Narušení počítačového systému a svedení pozornosti do nesprávného místa mohlo mít za cíl získat čas pro větší rozhoření založeného požáru a zabránit tak jeho rychlému uhašení. Podle zaznamenaných fotografií a videozáznamů nemohl požár vzniknout až v čase druhé aktivace poplachového systému (18.43 hod.), protože v 18.50 hod. byl již hustý dým stoupající z katedrály vidět v jejím širokém okolí. Stav požáru v čase 18.50 hod. odpovídá jeho vzniku (založení) v dřívější době, což nás vede zpět k první aktivaci, jež byla velmi pravděpodobně záměrně v počítačovém systému svedena do špatného místa, aby se zamezilo rychlé reakci na počínající požár.

Tři dny po požáru přišly úřady s tím, že příčinou požáru mohl být elektrický zkrat související s renovačními pracemi na katedrále. Jenže i tento závěr byl a stále je hodně předčasný a ničím nepodložený, a tak je stále podezřelejší, proč zástupci státní správy předkládají veřejnosti pouhé dohady, jimiž občanům s velkým předstihem vnucují závěr, že se jednalo o neúmyslný čin. Naproti tomu faktické poznatky stále více svědčí o úmyslném založení požáru, ať už to byl někdo z dělníků, anebo osoba pocházející z jiné „branže“.

Analýza pokračuje dalším dílem v produktu 11102, kde jsou uvedeny další rozpory ve vyšetřování v souvislosti s renovačními pracemi, shrnuty útoky proti katolickým kostelům ve Francii a postup správného vyšetřování. V doplňujícím produktu je poté uveden překlad Macronova projevu k požáru katedrály a následné hodnocení prezidentova projevu.

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code