Požár katedrály Notre-Dame v Paříži je vyšetřován stejně pochybně jako předchozí teroristické útoky ve stejném městě – 2. část

0
253

Autor: Kolektiv agentury EXANPRO

Produkt je přímým pokračováním problematiky započaté v předchozí části 1.

Ve Francii se děje mnohem více negativních věcí, než je nám prezentováno ve sdělovacích prostředcích. Stejně tak požár katedrály Notre-Dame v Paříži je jen jedním z mnoha incidentů, při kterých byly ve Francii vedeny útoky na katolické kostely (více dále v textu). Soudobá bezpečnostní situace ve Francii vychází mimo jiné z koloniálních dějin Francie a z aktuálního přístupu francouzské vlády k nezákonným aktivitám, k nimž bezesporu patří organizování nelegální migrace*.

Za všemi negativními jevy* a incidenty* však nelze hledat jen původ v etnické různorodosti. Jsou jevy a incidenty, které mají svůj skrytý politický účel a skryté politické pozadí. Požár katedrály Notre-Dame obsahuje tolik podivností a zvláštních vstupů (narušení vyšetřování) i mediálních výstupů úřadů (viz předchozí díl a další body v textu), že není možné považovat poškození katedrály za nešťastnou náhodu, jak se snaží veřejnosti vnutit pařížská prokuratura. Podotýkáme, že k tomu patří také skutečnost, že francouzský prezident Emmanuel Macron hraje o politické body, jež hodlá získat do jara 2022, kdy se uskuteční prezidentské volby. Prezidentova snaha je patrná z jeho projevu, který následující den po požáru (projev se uskutečnil 16. dubna večer), pronesl namísto vystoupení plánovaného na předchozí večer (v den požáru) a souvisejícího s nepopulárními reformami v zemi. Macron mohl náhle odložit projev k reformám a zahájit „stmelování“ národa skrze požár katedrály Notre-Dame (viz předchozí díl a překlad s hodnocením projevu v doplňujícím produktu).

Úřady se snaží nestandardně zdůraznit, že se jednalo o nešťastnou náhodu, kterou chtějí spojit s renovačními pracemi na katedrále (blíže k působení úřadů viz předchozí díl). V médiích se náhle objevují zprávy o tom, že požár mohl vzniknout z cigaretových nedopalků, jež tam zanechali dělníci. Jenže i tady jsou rozpory jednak v tom, jak byla informace o nedopalcích podána, a jednak v tom, že se tato příčina rozchází s dalšími získanými poznatky (více dále v textu).

Celkovým problémem je způsob vyšetřování* a zasahování do něj. Postup ve vyšetřování má svá „úmyslná“ slabá místa, přičemž od samého počátku se upozaďuje fakt o ohnisku požáru a přesné době jeho vzniku (viz též předchozí díl a postup správného vyšetřování dále v textu).

Ve Francii se od počátku roku 2019 zvýšil počet útoků proti katolickým kostelům. Obecně se útoky hodnotí jako vandalismus, který je nejvíce páchán v podobě žhářství a znesvěcení (ničení interiéru kostelů a špinění náboženských artefaktů různými prostředky). V období ledna a února 2019 se navýšil počet útoků o 25 % oproti stejným měsícům v roce 2018. Jenom za měsíc únor 2019 bylo zdokumentováno 47 útoků na kostely a náboženská místa.

V březnu 2019 zasahovali hasiči při požáru kostela svatého Sulpicia v Paříži. Vyšetřovatelé ze sboru pařížských hasičů s jistotou přisoudili příčinu požáru ke žhářství. Po útocích na kostely ve Francii, čemuž se nevyhnula ani Paříž, je proto zarážející, že požár katedrály Notre-Dame se úřady ještě před jeho uhašením ihned snažily svést na nešťastnou náhodu. V takovém přístupu je vždy něco falešného, přičemž někdo z úředníků ví o požáru mnohem více, než připouští – minimálně ví o tom, že je na někoho vyvíjen neobvyklý tlak, aby postupoval podle požadovaného scénáře.

Rostoucí odpor proti kostelům a jejich symbolům ve Francii není možné přičíst jen jedné určité skupině. Můžeme se bavit o nové generaci radikálních muslimů, ale nesmíme zapomínat na různé protináboženské skupiny nebo na radikální sekularisty, kteří nechtějí, aby náboženství zasahovalo do světského (pozemského) života. Je zde také rostoucí vliv feministických aktivistek, které svými aktivitami cílí na kostely jako na symbol patriarchátu, jenž musí být podle nich ze společnosti odstraněn. Svůj podíl tady mají také anarchistické skupiny. Podle shrnutých poznatků je podle některých francouzských zdrojů možné říci, že na území Francie je každý týden spáchán útok proti nějakému kostelu nebo náboženskému místu.

Objevují se také názory, že požár katedrály může být odplatou za útoky v mešitách ve městě Christchurch na Novém Zélandu. Tento názor ale neodpovídá reakci francouzských úřadů, které místo toho, aby odmítly všechny předčasné závěry s tím, že v této době nelze zatím nic vyloučit, ale ani potvrdit, rychle oznámily, že nejpravděpodobnější příčinou je nešťastná náhoda spojená s renovačními pracemi na katedrále. K tomu také nasměrovaly vyšetřující orgány, když uvedly, že incident bude vyšetřován jako nešťastná náhoda. Tímto podezřelým chováním úřadů spatřujeme v pozadí požáru politický prvek, který nemusí končit u francouzské vlády, ale může mít rovněž své spojení s mocným politickým či vlivovým prvkem různé formy ze zahraničí, případně propojeným s několika zeměmi (ukázkou podobné situace ve Francii jsou incidenty spojené s terorismem popsané a vysvětlené na pozadí politických událostí v produktu 11049).

Zástupci úřadů se snaží nešťastnou náhodu přičíst cigaretovým nedopalkům zanechaným na lešení dělníky. To má ale dvě slabiny. Zaprvé v době, kdy tuto možnost úřady vyslovily, ještě nebylo jasné, zda se na místě vůbec nějaké nedopalky nacházely, protože forenzní vyšetřování uvnitř katedrály a vně katedrály (na lešení postaveném kolem katedrály) bylo zahájeno až 25. dubna čili až po deseti dnech od vzniku požáru (viz také předchozí díl). Vyšetřovatelé na to v té době logicky reagovali, že nedopalky jsou zatím otevřenou věcí a že bude nutné teprve zjistit, zda v požáru mohly sehrát nějakou roli. Zadruhé dělníci pracovali vně katedrály, tedy na lešení, jenže ohnisko požáru bylo uvnitř katedrály, a to přesně na půdě pod středovou věžičkou. To bylo ideální místo uprostřed katedrály a v takové výšce, ze kterého se požár mohl lehce rozšířit po celém hřebeni hlavní střechy a zároveň zcela uchvátit středovou věžičku. Někdo z dělníků by tak musel nedopalek hodit skrze střechu dovnitř katedrály tak zručně, aby dopadl přesně na půdu pod středovou věžičkou a byl stále schopen způsobit požár.

Nedopalek není svíce s otevřeným ohněm a je diskutabilní nikoli to, zda by mohl způsobit požár, ale především to, zda by mohl způsobit tento druh požáru a takto rychle (interval 20 až 30 minut – viz dále v textu). Je pravděpodobné, že byla pro podporu hoření použita přídavná látka. Podívejme se ale na další fakta, která ukazují, že nedopalky jsou jen zástěrkou.

Požární senzory se v inkriminovaný den (15. dubna) aktivovaly dvakrát: v 18.20 a v 18.43 hod., přičemž zde byl při první aktivaci podivný nedostatek v počítačovém systému s vyhodnocením přesného místa (blíže vysvětleno a odůvodněno v předchozím díle). Podle poznatků o práci dělníků na lešení byly renovační práce v uvedený den ukončeny do 17.30 hodin. Poslední dělník opustil prostor katedrály v 17.50 hodin. Od odchodu dělníků do první aktivace požárního senzoru uplynulo 30 minut. Avšak počítač zvláštně vyhodnotil jiné místo, kde žádný problém nebyl, a poplach byl vyhodnocen jako falešný. Požár měl tak 23 minut na to, aby se rozhořel, než se spustila druhá aktivace. Tato fakta ukazují na cílené založení požáru, a pokud byl pachatelem (či spolupachatelem) někdo z dělníků, je snadné toto zapojení odhalit (vis správný postup při vyšetřování na konci produktu).

Protože cigaretové nedopalky nevypadaly jako nejvhodnější předložená příčina požáru, přispěchaly úřady 18. dubna s tvrzením, že příčinou mohl být také elektrický zkrat opět spojený s renovačními pracemi na katedrále. Avšak zástupce stavební společnosti uvedl, že elektrika používaná pro osvětlení a pro výtah byla před odchodem dělníků odpojena. Kdybychom uvažovali elektrický zkrat, musel by nastat v blízkosti ohniska požáru. Je tedy snadné prověřit, zda vůbec nějaké elektrické kabely vedly v místě ohniska požáru a zda v tomto místě mohl nastat elektrický zkrat. Jenže tu máme opět neshodu v tom, že uvažovaný zkrat časově neodpovídá odchodu dělníků, kteří tvrdí, že elektriku před svým odchodem odpojili. Jelikož práce byly ukončeny do 17.30 hod a poslední dělník opustil prostor katedrály (či lešení) v 17.50 hod., musel by zkrat nastat 30 až 50 minut po odpojení elektrického proudu. Můžeme sice uvažovat také možnosti zbytkového proudu, ale stále nám chybí odpověď na tu podivnou první aktivaci požárního senzoru, což je první věcí, která musí být pro další postup ve vyšetřování objasněna.

Příčina požáru může být buď úmyslná nebo nedbalostní. Nic jiného neexistuje a nelze to svalovat na matku přírodu, jak se úřady někdy snaží (například spadlý vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze v roce 2003, kdy policie pád uměle připevněného stromu přičetla špatné kvalitě dřeva a povětrnostním podmínkám – trvalo šest a půl let, než soud rozhodl, kdo je za pád odpovědný). Pokud se jedná o požár katedrály Notre-Dame v Paříži, musel by do ní uhodit blesk (a to ještě tak šikovně, aby se vyhnul instalovaným bleskosvodům), abychom mohli příčinu svést na přírodní živel. Ale nic takového se nestalo.

Stejně tak technická závada jde na vrub lidské činnosti. Technická závada je vlastně lidskou chybou. Techniku vymyslel člověk a člověk je také za technický stav všech zařízení, strojů a přístrojů odpovědný. Technické věci si vyžadují pravidelnou údržbu a ošetřování. Pokud není technická závada úmyslná, pak se jedná o nedbalost, kterou můžeme nazvat druhotnou lidskou chybou. Za požár katedrály tedy musí být někdo brán k odpovědnosti, ať už za úmyslný, nebo nedbalostní čin. I tato nevyšetřená odpovědnost či způsob vyšetřené odpovědnosti nám leccos napoví o celém incidentu a jeho pozadí.

Nyní se podívejme na správný postup pro zahájení a vedení vyšetřování, a především na to, jaké body by neměly být opomenuty:

  • Lokalizovat ohnisko požáru, případně více ohnisek (hlavní a zřejmě jediné ohnisko se nacházelo ve střešní konstrukci pod středovou věžičkou).
  • Forenzně ohledat ohnisko požáru (místa vzniku požáru) a zjistit příčinu požáru (k tomu patří ohledání také těch předmětů a jejich zbytků, které se nacházely v místě ohniska požáru, ale vlivem požáru se ocitly na jiném místě – např. se propadly do nižších prostorů katedrály).
  • Forenzně ohledat další ohořelé části a zaměřit se na stopy po materiálech, které k předmětům nepatří (např. materiál na podporu hoření).
  • Stanovit co nejpřesnější čas vzniku požáru a vyloučit nebo potvrdit, zda mohl být požár zažehnut improvizovaným či technickým zpožďovačem, tedy bez přímé přítomnosti případného žháře v momentu vzniku požáru.
  • Forenzně prověřit prostory katedrály nepřístupné nepovolaným osobám (vyhledat a zajistit biologický materiál lidského původu, dále daktyloskopické a trasologické stopy, stopy textilních látek a vláken a další možné stopy – vyloučit ty položky, které lze spolehlivě přiřadit osobám oprávněným pohybovat se v těchto prostorech; tato činnost může být ztížena pohybem osob podílejících se na hašení požáru a záchraně historických předmětů).
  • Prověřit počítačový systém a určit, zda senzor nejblíže ohniska požáru reagoval a v jakou dobu.
  • Zjistit, proč počítačový systém ukázal při první aktivaci nesprávné místo, a prověřit zásahy do počítačového systému.
  • Prověřit celkově protipožární systém a zjistit, jak jednotlivé senzory reagovaly při vzniku a šíření požáru.
  • Prověřit, kudy vedla elektrická kabeláž (forenzní šetření a porovnání s technickými schématy) a zjistit, zda kabelové vedení a elektrická zařízení mohly zapříčinit vznik tohoto typu požáru v příslušném místě.
  • Prověřit, kde se nacházeli dělníci přítomní v práci v inkriminovaný den v době od 18.00 do 19.00 hod. včetně prověření poskytnutého alibi (prověřovanou dobu může změnit zjištění, že požár byl založen prostřednictvím improvizovaného zpožďovače).
  • Vyslechnout zúčastněné i další dělníky ohledně způsobu práce a jejich rozmístění na lešení (používání elektrických zařízení, jejich zapojování a odpojování a další skutečnosti).
  • Vyslechnout personál katedrály včetně bezpečnostních pracovníků.
  • Zjistit, jaké další práce nebo údržby/kontroly se prováděly uvnitř katedrály a jaké firmy se na nich podílely (zpětně několik dnů včetně prověření firem a příslušných pracovníků).
  • Shromáždit videozáznamy pořízené kamerovým systémem uvnitř katedrály a vně katedrály.
  • Shromáždit videozáznamy a fotografie pořízené novináři a dalšími osobami (např. turisty) v den požáru (nejedná se jen o dobu požáru, ale také o dobu před požárem – cílem je časově uspořádat vznik a šíření požáru a zjistit pohyb osob uvnitř katedrály a zejména na lešení a ochozech katedrály před požárem a v průběhu šíření požáru; obecně se zjišťují jakékoli neobvyklosti a nesrovnalosti).
  • Vyslechnout návštěvníky katedrály, kteří katedrálu navštívili v inkriminovaný den (týká se těch, u kterých je to technicky možné).
  • Vyslechnout osoby, které se pohybovaly kolem katedrály v inkriminovaný den (zaměřit se na to, jakých osob a činností si všimly, a co a proč jim připadalo neobvyklé).
  • Najít svědky, kteří viděli vznik požáru a jeho šíření a zaměřit se na to, jakých neobvyklostí si všimli.

Výše uvedené body pro správné zahájení vyšetřování nemusejí představovat úplný přehled všech úkonů, ale představují základní výčet činností, jejichž výsledky pomohou při stanovení přesnějších vyšetřovacích verzí a směrů dalšího vyšetřování. Výsledkem jednotlivých činností (úkonů) jsou jak negativní, tak pozitivní závěry. To znamená, že v případě negativních závěrů je možné z vyšetřování vyloučit určité osoby nebo určitou příčinu požáru či další skutečnosti. V případě pozitivních závěrů, kam lze zahrnout i zjištění určitých neobvyklostí a nesrovnalostí, se poté vyšetřování rozšiřuje a usměrňuje do dalších směrů.

Zdroj textu a obrázku: Agentura EXANPRO

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code