Proč máte tak krátkou paměť?

0
12

Autor: Ludmila Nedělkova

Nedávno jsem se dívala po dlouhé době na televizní zprávy, ač jsem si to zakázala a byl to pro mě šok na dlouhou dobu. Nedivím se, proč u pacientů s těžkými depresivními stavy, pocity úzkosti a syndromu vyhoření lékaři zakazují sledovat, co se ve světě i u nás děje. V celé zpravodajské relaci, na kterou jsem se dívala, nebyla jediná pozitivní informace. Ve světě – samá přírodní katastrofa, problémy s migrací, atentáty apod. U nás automobilové havárie, kriminalita spojená s velkou brutalitou, ptačí chřipka, chřipková epidemie mezi lidmi, problémy, problémy….

A pak se na obrazovce objeví naši politici, no a to je moment, kdy jsem vzteky bez sebe. Nejvíc mě udivuje fakt, když slyším např. pana Kalouska, Stropnického a politiky ODS, jak plivou síru na bývalý režim a komunisty obecně. Jak vším, co bylo před rokem 1989 opovrhují, odsuzují a nic podle nich nemělo vlastně smysl, vše bylo nedokonalé, vše bylo opovrženíhodné, a pro samotné komunisty mají slova odsouzení a zavržení.

Ptám se:,, Z čeho pramení ta nenávist? Kde má kořeny? Hlavně nemohu věřit tomu, že by právě tito jedinci toužící po uznání a kariéře bývalému režimu zcela nepodléhali. Vždyť v té době každý žák ZŠ musel být jiskrou, později pionýrem. Jinak se mohl rozloučit s doporučením školy a přijetím na střední školu, či učňovské zařízení. A rodiče těchto lidí, stejně jako naši rodiče byli také komunisty a to dobrovolnými, či nikoli. Ptám se, podívám li se napříč politickým spektrem, jak mohli děti vychovávané v levicově zaměřených rodinách stát se tak zarytými ultra pravičáky. Že by byl někdo z politiků disident, o tom tedy opravdu nevím.

Paradoxem zůstává i to, že většina těchto jedinců se honosí i vysokoškolskými tituly a to souviselo se vstupem do SSM. Jsem přesvědčena, že plno z nich v té době byli předsedové těchto stran, aby udělali dojem. A po vysoké škole nastoupili do zaměstnání a to do podniků, kde ve většině případů byli tzv. ,, čekatelé,,, neboli kádrové rezervy a mnoho z nich studovalo i VUML. Samozřejmě to dnes nikdo z nich nepřizná, neboť na tento fakt se s odhozenou legitimací komunistické strany okamžitě zapomnělo. Tito jedinci by udělali nevím co, aby v té době byli do strany přijati, neboť usilovali o vedoucí postavení, vyšší plat a podnikový byt. O jednom z mnou jmenovaných politiků dokonce vím , v jakém podniku pracoval a byl ,,kádrovou rezervou,,. Ovšem , než došlo k přijetí do strany, přišel rok 1989 a z ,,rezervy,, se stal pravičák, neboť tomu doba a situace chtěla. Zde se dá hovořit o ryzích charakterových vlastnostech.

A tak je tomu s mnoha dalšími věcmi, např. vyčítalo se po roce 1989 jaké ,,nejapnosti,, se natáčeli a přitom českou klasiku v podobě komedií, pohádek, ale i seriálů jsme od té doby viděli x krát a stále se pro sledovanost opakují. Vyčítalo se bývalému režimu, že ,,pohlaváři,, cestovali vládními letkami a měli osobní strážce. A dnes snad ne? A to včetně členů rodiny? Hovořilo se s opovržením, že jezdili dříve politici v ,,papaláš fárech,, a měli osobní řidiče. A dnes nemají? Opět jezdí vládními vozy se svými řidiči, mají různé úlevy, majáčky a imunitu. Povídalo se jaké mají ,,moci,, páni dříve domy, chalupy a chaty, ale, když se podíváme na dnešní aféry, o kterých se mluví a ony pak záhadně vymizí, jako je tunelování státních dotací a grantů, aféra se stíhačkami, kauza pana Nečase a jeho současné choti atd.atd. musíme konstatovat, že bývalí politici byli ,,žabaři,,, proti těmto ,,borcům,,. A to nemluvím o ,,čapím hnízdě,, a ,,oligarchovi,, na postu ministra financí. A uvědomme si, jak dlouho někteří politici na svých místech jsou ? O jednou vím bezpečně , že 28 let.

Co říci závěrem? Měli by si ,,páni,, politici uvědomit, že i když jsou odtrženi od reality běžného života a to díky svým příjmům, výhodám, moci a majetku, tam, kde jsou nejsou díky svým schopnostem, inteligenci, či charakteru, ale díky svým známým, kteří jim po roce 1989 dali šanci se uplatnit a vytáhli je z davu, jako ,, vyvolené,,. Další si své politické zázemí koupili volebními reklamami, koupí médií a přesvědčením lidí, že takový jedinec může být zárukou ,,lepších ,,zítřků. A politici stále zatápí pod kotlem naší trpělivosti a myslí, že když oni ztratili ,,radši,, paměť, tak jsme ji ztratili i my, ale kdepak. My si na minulost pamatujeme a přítomnost se nám nelíbí. Co budoucnost?