Putin přiznal přítomnost ruských vojáků na Krymu

0
188

Putin
Krize na Ukrajině a opětovné sloučení Krymu s Ruskem se staly hlavními tématy v pořadí již celkem dvanácté „přímé linky“ s Vladimírem Putinem.

Podle slov ruského prezidenta, žádné dopředu připravené plány na obsazení Krymu v Moskvě neexistovaly, avšak při přijímání rozhodnutí se brala v potaz perspektiva vytěsnění Ruska z Černomoří.

Otázky, které se týkaly Krymu, nebyly jednoduché. Obzvláště pak, když je pokládali příslušníci politické opozice. Všechny mířily k tomu hlavnímu: co bude dále s Ukrajinou, s rusko-ukrajinskými vztahy a se vztahy Ruska se Západem? A kdy už konečně skončí informační válka proti Rusku, kterou rozpoutala západní média?        

Ruský prezident byl ve svých odpovědích nadmíru upřímný. Tvrzení Západu o tom, že se Moskva buď připravuje k agresi proti Ukrajině, nebo instruuje protiukrajinské demonstrace na východě země, Putin označil za naprostou lež. Podle prezidentova názoru by o urovnání krize měli jednat pouze samotní Ukrajinci a zvnějšku by se jim mělo nanejvýš jenom opatrně pomáhat.

Vladimír Putin také odhalil některá tajemství „návratu Krymu domů“. Řekl také, že až do výsledku krymského referenda 16. března nepřijímal konečné rozhodnutí.

Rusko nikdy neplánovalo připojení Krymu, nebo vojenské akce na Krymu. Naopak., vycházeli jsme z toho, že budeme pohlížet na naše mezistátní vztahy s Ukrajinou na základě vzniklých geopolitických reálií. Při tom jsme ale doufali, že rusky hovořící obyvatelstvo bude žít v komfortních politických podmínkách, a že nebude utlačováno.

Ruský prezident poprvé přiznal, že „slušní lidé“, kteří se objevili na různých videích z Krymu, byli příslušníky ruské armády. Avšak, podle Putinových slov, „naše role nespočívala v tom, abychom tam v plném smyslu fungovali jako ozbrojená síla. Náš úkol spočíval v tom, abychom zajistili bezpečnost občanů a vhodné podmínky k tomu, aby mohli vyjádřit svoji vůli“. Spolu s tím prezident poznamenal, že rozhodnutí ohledně Krymu bylo spojeno s hrozbou vstupu Ukrajiny do NATO: „Když se vojenská infrastruktura přibližuje k našim hranicím, tak musíme podniknout odvetná opatření“. V opačném případě by Moskva riskovala, že bude vytlačena z Černomoří, které pro ni je strategicky důležité.

Vladimír Putin přiznal, že v poslední době úroveň důvěry mezi Moskvou a Washingtonem značně poklesla. Ne však ruskou vinou. „USA mohou dělat to, co dělaly v Jugoslávii, v Iráku, v Afghánistánu. A Rusko si své zájmy hájit nemůže?“

Před referendem o vstupu Krymu do Ruské federace ve Washingtonu předpovídali, že kroky Ruska budou úderem proti reputaci ruského prezidenta. Došlo ale k opaku: na konci března Putinův rating uvnitř země stoupl na 72%. Jeho krymskou politiku podporuje více, než 90% občanů RF. Takovou podporou se nemůže pochlubit vůdce ani jedné světové velmoci.

Co však utrpělo, byla reputace západní médií v očích ruské veřejnosti. Bylo to kvůli tomu, že vysílala zkreslené informace o krocích Ruska ve vztahu k Ukrajině a ke Krymu. Mnozí z těch, kdo tato média ještě nedávno považovali za vzor, se na ně nyní dívají pouze jako na nástroj propagandy.

Zdroj: Hlas Ruska 
Foto: www.kremlin.ru