Rohlíky za eura? Ne, děkujeme, říkají Češi

0
3

Zdroj: Jiří Just – Hlas Ruska 

euroBudou Češi dostávat výplatu v eurech? Ještě dlouho ne. Na rozdíl od sousedního Slovenska nebo Maďarska, v České republice nemají o unijní měnu valný zájem. Ukazuje to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.

Když český prezident Miloš Zeman během nedávné návštěvy Rakouska prohlásil, že by se Česko v příští pětiletce mohlo stát členem eurozóny, byla to spíš politická proklamace, nebo možná jen vzpomínka na slib, který zazněl během volební kampaně. Česká společnost má totiž absolutně opačný názor.

Jak ukazuje průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), Češi si rohlíky za eura kupovat nechtějí. „V současné době asi tříčtvrtinová většina občanů (77 %) s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, přičemž téměř polovina (48 %) s tím „rozhodně nesouhlasí“ a více než čtvrtina (29 %)spíše nesouhlasí“. Pro přijetí eura je nyní jen necelá pětina (18 %) Čechů, z toho 4 % „rozhodně“ a 14 % „spíše“. Zbývajících 5 % na otázku nemá utvořen názor a volí odpověď „nevím“,“ stojí v tiskové zprávě CVVM. 

Nejedná se přitom o nějakou momentální náladu. Jak dokládá časové srovnání postojů Čechů k euru, odmítavé stanovisko k přijetí evropské měny se začalo projevovat s negativním vývojem unijního hospodářství.

Jestliže v dubnu 2008 se zavedením v Česku eura souhlasilo 45 procent respondentů, v následujících letech, tak jak se krize prohlubovala, se podpora vstupu ČR do eurozóny propadla na současných 18 procent. Není ani udivující, že největší nadšení pro přijetí eura panovalo před vstupem do Unie v roce 2003. Tehdy si jím přálo platit 58 procent Čechů.

Na to upozorňují rovněž sociologové z CVVM. „Možným vysvětlením tohoto posunu je reakce občanů na ekonomickou krizi a hlavně na stále pokračující problémy v některých zemích eurozóny.“

Na pozadí zpráv z Řecka, Španělska, Portugalska nebo Kypru už euro pro obyvatele Unie není takovým lákadlem. Nespojují si s ním hospodářskou sílu Evropy, ale nezaměstnanost, dluhy a hořící barikády pod Akropolí. Těžko politici pak vysvětlí svým voličům, že přijetí eura je pro jejich dobro.

Překvapivý v tomto kontextu není ani výsledek dalšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění – o důvěře k institucím Evropské unie. V posledních letech Češi důvěřují Unii stále méně. Nyní pouze 45 procent, přitom před devíti lety se těšila 64procentní podpoře. To je poměrně rychlé vystřízlivění.

Mimochodem, podobnou skepsi v nutnosti přijímání eura projevuje také s ČR sousedící Polsko. Polští politici by rádi vstoupili do eurozóny buď v roce 2016, nebo o rok později. Podle aktuálního unijního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr by se zlotého chtělo vzdát pouze 36 procent Poláků.

Malou podporu má společná unijní měna také ve dvou pobaltských státech, které se v nejbližších letech chystají připojit k eurozóně. Jak ukazuje průzkum Eurobarometru, euro si přeje pouze 35 procent Lotyšů a 43 procent Litevců. Nehledě na to, že by Riga chtěla být členem monetární unie od 1. ledna příštího roku a Vilnius v roce 2015 nebo 2016.

Veřejné mínění však pro politiky, kteří si přejí už už vstoupit do eurozóny, není určující. Euro se nepřijímá všeobecným hlasováním, ale na základě vyplnění maastrichtských kritérií: udržení deficitu veřejných financí pod třemi procenty HDP a veřejného dluhu pod 60 procenty HDP, dodržení cenové stability, stability dlouhodobých úrokových sazeb a stability měnového kurzu.

S tím má Česká republika problém. Kromě výše veřejného dluhu, která se pohybuje okolo 45 procent HDP, nesplňuje Praha žádnou podmínku.

Jak nedávno přitom uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer, aby Česko mohlo mít euro k 1. lednu 2018, muselo by podat přihlášku do eurozóny do jara roku 2015. A to je sotva splnitelné za současné ekonomické politiky Nečasova vládního kabinetu, jejíž následky rychle nepřelomí ani nová vláda, vzniklá po parlamentních volbách v roce 2014.

Pro Českou republiku by mělo být klíčové překonat táhlou recesi, která dusí tuzemskou ekonomiku už několik let. A euro? To počká.