Rozhovor s Václavem Krásou, předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením ČR

0
9
vozíčkáří

Autor: Milan Mundier

Václav KrásaJaká je sociální politika současné vlády? O jakou částku by se měl valorizovat příspěvek na péči pro závislé osoby? Co by se ještě mělo změnit na zákoně o sociálních službách? A je dobře, že se zrušily regulační poplatky ve zdravotnictví? Nejen na tyto otázky odpovídal pro čtenáře Svobodných novin předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása.

Pane předsedo, jak hodnotíte sociální politiku současné vlády? Když bychom ji srovnali se sociální politikou Nečasovy vlády, vidíte tam nějaký výrazný posun?

Rozdíl mezi současnou vládou a vládou Petra Nečase je značný a nelze vůbec srovnávat sociální politiku tehdejší vlády se současnou. Tehdejší vláda měla restriktivní politiku, byla však velmi akční a bohužel dokázala některé svoje představy poměrně rychle realizovat. Současná vláda, když nastupovala, tak slíbila, mimo jiné, že odstraní důsledky reforem předchozí vlády, což se však bohužel nestalo. V sociální oblasti vláda zcela absentovala na jakékoliv systémové změny a zaměřuje se pouze na udržovací práce. Vláda B. Sobotky se zaměřuje především na zvyšování příjmů velkých skupin občanů, jako jsou státní zaměstnanci, zaměstnanci ve zdravotnickém sektoru a podobně. Částečně navyšuje příjmy důchodcům, neboť to je velká skupina voličů. Dále se věnuje prorodinné politice, což lze vnímat pozitivně, ale dosavadní výstupy k podpoře rodin jsou velmi minimální. Vláda zcela opomíjí skupinu lidí se zdravotním postižením a také skupinu lidí, která jim poskytuje péči, a to především v rodinném prostředí. V této oblasti vláda neučinila nic.

V poslední době se hodně píše o tom, že Sobotkova vláda neschválila zvýšení příspěvku na péči pro závislé osoby. Jak si tento její krok vysvětlujete?

Tato otázka není správně položena, protože vláda nepochybně schválí zvýšení příspěvku na péči, ale pravděpodobně v menší míře, než jsme požadovali. Příprava zákona o sociálních službách, která stanoví rozsah zvýšení příspěvku na péči, je velmi liknavá a obávám se, že průběh projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně může vést k tomu, že první zvýšení příspěvku na péči může být až od roku 2017 a nikoliv od 1. 7. 2016, jak předseda vlády slíbil.

Příspěvek na péči pro závislé osoby nebyl valorizován od roku 2007. Jak tuto skutečnost politici zdůvodňovali nejčastěji?

Politici neustále tvrdí, že nelze valorizovat příspěvek na péči, protože není dostatek finančních prostředků. Je to samozřejmě nesmysl. Při růstu ekonomiky o více než 4 % a při rozdělování všech možných navýšení různým skupinám občanů je opravdu absurdní tvrdit, že pro 350 tisíc lidí nejsou finanční prostředky k valorizaci dávky, která dnes jasně ztratila svoji původní hodnotu a je pro tyto lidi životně důležitá.

O jakou částku by se měl příspěvek na péči pro závislé osoby podle Vás zvýšit?

Požadavek NRZP ČR byl zvýšit příspěvek na péči o 10 %, a to od 1. ledna 2016. Mandatorní výdaje by se zvýšily přibližně o 1,5 mld. korun ročně. Tento termín již samozřejmě nebude dodržen pro liknavost a neochotu vlády. V současné době předseda vlády slíbil, že příspěvek na péči bude valorizován o 5 % od 1. 7. 2016 a o 5 % od 1. 1. 2017. Tato valorizace však nepovede k narovnání současné tíživé situace v této oblasti. Připomínám ještě, že vzhledem k dlouhému legislativnímu procesu se obávám toho, že zákon nebude schválen tak, aby červencová valorizace mohla proběhnout.

Co dalšího byste ještě změnil na zákoně o sociálních službách?

Zákon o sociálních službách musí zásadním způsobem změnit způsob posuzování míry závislosti. V současné době de facto rozhodují posudkoví lékaři, což je špatně. Posuzování míry závislosti by měl provádět multidisciplinární tým, který by hodnotil jak zdravotní strav a jeho dopad na schopnosti klienta, tak jeho prostředí, ergometrické schopnosti a další skutečnosti. Musí dojít k zásadní změně způsobu financování sociálních služeb. Současný systém grantů pro poskytovatele sociálních služeb je zcela špatný. Všechny výzkumy ukazují jednoznačně na to, že financování může být prováděno buď na základě pojištění, nebo prostřednictvím klienta.

Existuje podle Vás nějaká evropská země, jejíž sociální politikou by se měla Česká republika inspirovat?

Evropské systémy sociální politiky jsou velmi různé a je velmi těžké je nějak přebírat. Myslím si, že bychom měli čerpat především ze zemí, které jsou nám geograficky, ale i historicky nejbližšími, což je Rakousko a Německo. Vůbec nerozumím tomu, proč se pořád dělají výzkumy o anglosaském či skandinávském systému, když tyto země mají historicky zcela jiné zkušenosti a podmínky. Připadá mi to jako zbytečné vyhazování peněz.

Myslíte si, že bylo správné zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví včetně poplatku za pobyt v nemocnici? Může toto rozhodnutí alespoň trochu ulevit závislým osobám? Nebo se jedná spíše o kosmetickou změnu?

Myslím si, že bylo správné zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, a to především poplatků za pobyt v nemocnici. Tyto poplatky právě nejvíc doléhaly na ty nejchudší osoby. Nikde na světě nebyl poplatek za pobyt v nemocnici delší než 30 dní. My jsme však měli uzákoněno, že poplatek bude placen po celou dobu pobytu v nemocnici. To mělo neblahé důsledky především u rodin, kde byl dlouhodobě v nemocnici živitel rodiny, protože rodině byly sníženy příjmy na úroveň podpory v pracovní neschopnosti a z této podpory ještě rodina platila měsíčně 3000 korun. Osobně si myslím, že regulační poplatky mají být koncipovány zcela jinak. Je správný poplatek za pohotovost a pak by měl být poplatek, a to poměrně vysoký, za to, když pacient jde nejprve k ambulantnímu specialistovi, aniž by předtím navštívil svého praktického lékaře, který by měl takové vyšetření doporučit. To by však předpokládalo, že praktičtí lékaři budou opravdu na úrovni.

Jak hodnotíte míru angažovanosti ve prospěch druhých v naší zemi? Nemáte někdy pocit, že spousta lidí by pomáhat chtěla, ale mají svázané ruce nesmyslnými předpisy či neschopností některých politiků?

Domnívám se, že naše byrokracie skutečně brání tomu, aby lidé dlouhodoběji a trvale pomáhali některým osobám, a to jak finančně, věcně, tak prací.

Kterého polistopadového ministra práce a sociálních věcí si nejvíce vážíte a proč?

Hodnocení ministrů je velmi obtížné, ale skutečně se zdá, že sytém, který zavedl pan ministr Jindřich Vodička, byl ucelený, logický a navazoval na sebe. Jeho systém státní sociální podpory, důchodů, podpory v nezaměstnanosti, přetrvávají prakticky do dneška. Bohužel byly značně pokrouceny dalšími úpravami. Co pan ministr Vodička neudělal a byla to jeho chyba, byl zákon o sociálních službách, který jsme požadovali už za jeho éry. Dobrým ministrem byl také Zdeněk Škromach, který měl odvahu přijmout zákon o sociálních službách. Tento zákon nebyl ideální, ale na svou dobu byl poměrně přelomový.

Předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením ČR jste od roku 2002. Na co ze své dosavadní práce pro tuto organizaci jste hrdý nejvíce?

Myslím si, že NRZP ČR může být hrdá na to, že zabránila zavedení sKarty. Dnes si to mnozí politici připínají na hruď sami, ale toto téma jednoznačně zvedla Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Nejprve bojovala sama a teprve později se přidávaly další subjekty. Na tomto tématu si potom začaly přihřívat svoji polívčičku i politici. Když jsme tento boj začali, tak mi mnoho lidí říkalo, abychom šli od toho, že nás to zničí.

Pane předsedo, děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů!

Zdroj: Svobodné noviny