Rwandský diktátor Kagame získal ve volbách 98,75 procent hlasů

0
16

Rwandský diktátor Kagame získal ve volbách 98,75 procent hlasů. Podle Západu je to prezident hrdina, který ukončil genocidu ve Rwandě. Pro Američany a spol. teď totiž vede genocidu v sousedním Kongu kvůli diamantům a tantalu.

Autor: Milan Vidlák

Ve rwandských prezidentských volbách zvítězil staronový prezident Paul Kagame. Podle volební komise získal 98 procent hlasů, a zajistil si tak dalších sedm let v čele Rwandy. Kagame dosáhl před dvěma lety pomocí referenda změn v ústavě, díky nimž si úřad teoreticky pojistil až do roku 2034. Po nynějším sedmiletém mandátu by hypoteticky mohl absolvovat ještě dva pětileté.

Západu, který kritizuje nedemokratičnost a autoritářství v zemích, které mu nejdou na ruku, to ale nevadí a diktátora důsledně označuje za prezidenta. Důvod je jediný: prosazuje zájmy západních, především amerických politiků a korporací při drancování nerostných surovin v sousedním Kongu.

Současný rwandský prezident Paul Kagame, hlava státu od roku 2000, velel jednotkám tutsiovské Rwandské vlastenecké fronty (RPF) a podle oficiální verze před více než 20 lety ukončil genocidu před více, když jeho vojáci obsadili zemi a zlomili odpor Hutuů. Skutečný příběh tohoto „hrdiny“ je ale výrazně odlišný od „fake news“ verze, kterou šíří většina západních médií.

Tutsiové tvořili v koloniálních časech menšinovou vládnoucí vrstvu s mnoha výhodami. Po vyhlášení nezávislosti na Belgii v roce 1962 měli ale většinu v zemi Hutuové. V roce 1973 se k moci dostal generál Habyarimana a s podporou Francie založil svůj režim na „protitutsijské“ ideologii. Francie chtěla za každou cenu zůstat v této části Afriky velmocí, a proto poskytovala Hutuům vojenský výcvik. A zbraně.

Rwanda patřila do frankofonní části afrického kontinentu a sousední Uganda byla anglosaskou základnou, podporovanou USA a Velkou Británií. A právě na této straně stál nynější rwandský prezident Paul Kagame. Vyškolili ho a dodnes využívají pro své cíle Američané – Paul Kagame absolvoval výcvik na vojenské akademii US Army Command and General Staff College na základně Fort Leavenworth v Kansasu. Na výcvik do USA odešel jako ředitel vojenských zpravodajských služeb ugandského diktátora Yoweriho Museveniho. Ten mu poskytl výcvikové tábory pro Tutsie v Ugandě a dodával americké zbraně.

Kagameho ozbrojené oddíly z Rwandské vlastenecké fronty (RPF) v říjnu 1990 vpadly do Rwandy. Šlo o ilegální agresi s podporou vlád USA a Velké Británie. Na jedné straně anglofonní tábor, podporovaný i Belgičany, na opačné straně Francie zásobující Hutuy.

Kanadský novinář Robin Philpot to skvěle popsal v knize Takhle se to v Kigali nestalo aneb Nedotknutelní napsal: „Invaze RPF v roce 1990 byla stoprocentně podporována Spojenými státy. RPF závisela na programech ministerstva zahraničních věcí USA jako IMET (Mezinárodní vojenská výchova a trénink), který sloužil výcviku rwandských vojáků k budoucím invazím do východního Konga, jež leží na hranicích s Rwandou a kde jsou jedny z největších zásob nerostných surovin, včetně pověstného coltanu a diamantů. Anglosaský plán k vytlačení Francie z této bohaté oblasti byl postaven na podpoře diktátora Ugandy Museveniho a převzetí kontroly nad Rwandou přes vojenskou spolupráci s další diktátorem, generálem Paulem Kagamem. Mezi lety 1989 a 1992 Uganda inkasovala od USA 183 milionů dolarů ve formě tzv. nevojenské pomoci, což byl dvojnásobek toho, co dostávala Rwanda během vlády prezidenta Habyarimana, podporovaného Francií.“

Tříměsíční genocida ve Rwandě začala atentát na prezidenta z kmene Hutuů 6. dubna 1994. Před letištěm v Kigali zasáhla raketa letadlo, na jehož palubě byli dva prezidenti – rwandský Juvenal Habyarimana a hlava Burundi Cyprien Ntaryamira. Podezření padlo na RPF v čele s Kagamem; nikdy se to sice neprokázalo, ale atentát vyhovoval Kagameho záměru destabilizovat zemi a zmocnit se vlády. Což se mu povedlo skvěle.

Atentát vyprovokoval genocidu, během níž se vraždili Hutuové i Tutsiové navzájem. Oficiální verze přesto zní, že Kagame a jeho RPF ukončila genocidu Tutsiů. Mimo jiné, samozřejmě neoficiálně, ale v první řadě posílila jednoznačný vliv svého patrona – Spojených států.

Proč USA ale tolik záleží na nějaké Rwandě? Navzdory oficiálním tvrzením, že válka skončila v roce 2001, diktátoři podporovaní USA v čele s Kagamem pokračují v zabíjení v provinciích bohatých na minerály, coltan a diamanty ve východním Kongu. Rwandské, ugandské a burundské jednotky s pomocí americké organizace USAID, afrického velení Pentagonu AFRICOM a několika západních těžařských společností tento region nepokrytě vykrádají. „Panel expertů OSN potvrdil, že Rwanda a Uganda postavily své ekonomiky na drancování minerálních zdrojů východního Konga – coltanu, diamantů, mědi, kobaltu, zlata a dřeva z konžských lesů. Oba státy spolupracují s euroamerickými korporacemi. V honbě za bohatstvím východního Konga prostřednictvím diktátorských režimů figurují společnosti jako banka HSBC, GE, Goldman Sachs, Pfizer a Gilead Sciences,“ napsal známý slovenský novinář Lubomír Huďo v již neexistujícím časopise Vědomí v roce 2014, kdy si svět připomínal 20 let od skončení genocidy ve Rwandě.

Po celou dobu probíhá genocida v Kongu, to ale Američanům ani Evropanům nevadí. V rabování Demokratické republiky Kongo jde hlavně o strategické suroviny – uran a coltan, což je průmyslové jméno pro kolumbit-tantal, kovovou rudu s vysokým obsahem prvků tantal a niob. Tantal má nezastupitelné místo při výrobě moderních kondenzátorů a neobejdou se bez něj mobilní telefony, tablety, kamery, herní konzole ani jiná elektronická zařízení. Největší ložiska, až 80 procent světových zásob této rudy, se nacházejí právě v Demokratické republice Kongo. Všechny „výhodné“ genocidy, války, převraty a násilí mají plné mediální krytí mainstreamových médií (která o to horlivěji bojují proti „fake news“, ačkoli je sama vytvářejí, naposledy Aktuálně.cz či Seznam) s cílem dezinformovat veřejnost.

Aneb ať žije demokracie a svobodné volby!

Zdroj: Časopis Šifra