Sankce EU: Bumerang se vrátil?

0
33

eurf„EU plánuje postupné zrušení sankcí proti EU“. Takový, téměř až senzační titulek předeslal ve svém komentáři německý ekonomický list Deutsche Wirtschafts Nachtrichten. S odkazem na americký The Wall Street Journal vydání píše o tom, že v Bruselu je připraven určitý „diskusní dokument“, který obsahuje návrh zmírnění ekonomického tlaku na Ruskou federaci.

Toto svérázné memorandum, podle zpráv listu, už bylo rozesláno vládám členských zemí EU. Kromě toho, tento dokument by měl být předán k projednání ministrům zahraničních věcí členských zemí EU, jejichž setkání je plánováno na 19. ledna.  

„Soudě podle všeho“, píše konkrétně list Deutsche Wirtschafts Nachtrichten, „v Bruselu s konečnou platností zvítězil názor, že sankce těžce poškozují evropské státy“. Tváří v tvář recesi, která Rusku hrozí a neuspokojivého ekonomického stavu zemí samotné eurozóny“, „hodlá EU ukončit vzniklou situaci co možná nejrychleji“, uzavírá list.

Podle názoru The Wall Street Journal, na který se německý list odvolává, se připravuje změna strategie EU. Nemá se jednat o návrat k předchozímu stavu věcí (business as usual), ale o postupnou normalizaci vztahů s Ruskem. A i když, předpokládá americký zdroj, se na blížícím se setkání ministrů zahraničních věcí zemí EU přijetí nějakých konečných řešení neočekává, samotná skutečnost objevení se „diskusního dokumentu“ znamená první vážný pokus Evropské unie uvést své vztahy s Ruskem do normálu.

Co se týče samotného zmiňovaného dokumentu, tak, podle jeho autorů, Brusel musí přibrat do svého arsenálu „proaktivní“ a předcházející přístup, který mu umožní obrušovat hrany při střetech rozličných zájmů. A prvořadým předpokladem k tomu by mělo být právě zmírnění sankcí. V „diskusním memorandu“ se však zdůrazňuje, že ta opatření proti Rusku, která byla přijata v souvislosti se „sporným problémem“ Krymu, musí zůstat beze změny.

Ostatní sankce by mohly být částečně zrušeny, jsou přesvědčeni autoři dokumentu. Především, podle jejich názoru, je třeba ulehčit situaci ruským bankám. To následně bude mít blahodárný vliv i na evropské finanční instituce. Protože jsou tyto instituce nedílnou součástí světového finančního systému, otřesy v ruském finančním systému je postihnou zcela bezprostředně. Konkrétně se ve velmi žalostném stavu kvůli sankcím ocitly italské banky, kterým „visí ve vzduchu“ 180 miliard špatných půjček poskytnutých podnikům a soukromým osobám. Kromě toho, kvůli nákupu státních obligací, italští bankéři „přikrmili“ vlastní stát o 420 miliard euro.

A samotný stát, jak s „neuvěřitelnou upřímností“, dle vyjádření už zmíněného listu Deutsche Wirtschafts Nachtrichten, přiznal jeden z ideových sloupů EU, bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi, na sobě vyzkoušel doslova „katastrofické“ následky protiruských sankcí. Export do Ruska spadl o polovinu. Sankce, podle Prodiho slov, přitom získaly „asymetrický“ charakter. Nehledě na znehodnocení rublu americký export do Ruska stoupl, přičemž evropský se stále snižuje.

Tato skutečnost, jak mimochodem píší komentátoři, doslova vykolejila hlavu evropské diplomacie Federicu Mogheriniovou. Nyní už je, podle jejích slov, naprosto jasné, že Evropská unie rozhodně neprojevila měkkost ve vztahu k Rusku. Jak se předpokládá, na blížícím se setkání ministru zahraničních věcí zemí EU, Mogheriniová tváří v tvář „lsti“ staršího atlantického bratra hodlá oprášit otázku určitého pozastavení „bojů“ v sankční válce proti Rusku. Včera, jak dnes připomínají evropská média, s analogickými výzvami už vystoupili francouzský prezident Francois Hollande a předseda německé SPD, vicekancléř a ministr ekonomiky Siegmar Gabriel.

Nakonec je třeba dodat, že doslova „omračující“ pasáží v „diskusním dokumentu“ podle evropských médií je připuštění možnosti spolupráce Evropské unie a Euroasijské hospodářské unie, která v roce 2015 začala oficiálně právně existovat. Pravda, někteří experti, jako, například, vedoucí Oddělení zemí a regionů Institutu Evropy Vladislav Bělov, vyzývají k potlačení euforie, byť také přiznávají, že si EU stále více uvědomuje škody, které jí sankce přinášejí.

Myslím si, že porozumění tady je. Je zde ale také jasná shoda na tom, že do skončení prvního kola sankcí Brusel, podle všeho, nic dělat nebude. Otázka bude na pořad dne zařazena, ale s velkou mírou pravděpodobnosti se shody dosáhnout nepodaří. Jen stěží uvidíme rychlé zrušení odvětvových sankcí. Proto, zatím, podle mého názoru, zůstává otázka otevřenou.

„Diskusní dokument“ obsahuje ještě jednu příznačnou nuanci. Geopolitickým pozadím „nového kursu“ Bruselu, poznamenávají autoři memoranda, je nutnost spolupráce s Ruskem při boji proti terorismu. Ve světle nedávných teroristických útoků ve Francii to zní obzvláště aktuálně. Vidí však tuto aktuálnost v jednotné Evropě všichni? Tato otázka také zůstává otevřenou.

Zdroj:  Hlas Ruska