Severní a Jižní Koreu nedělí na cestě ke sjednocení demilitarizovaná zóna, ale americká armáda, její základny a strach Pentagonu ze ztráty strategických pozic v Jihovýchodní Asii.

0
647

Severní a Jižní Koreu nedělí na cestě ke sjednocení demilitarizovaná zóna, ale americká armáda, její základny a strach Pentagonu ze ztráty strategických pozic v Jihovýchodní Asii. Hrobové mlčení Pentagonu na právě probíhající mírový proces bez asistence USA. Trumpovi zůstane nevděčná role, buď posvětí Kimův triumf cesty míru, nebo Pentagon proces zmaří a USA se spolu s Trumpem stanou vyvrhelem, jako po blamáži v Sýrii!

Autor: VK

V demilitarizované zóně na severo-jihokorejské hranici ve vesnici Pchanmudžon dnes došlo k historickému summitu mezi prezidenty Severní a Jižní Koreje, Kim Čong un-em Mun Če-inem. Obě dvě strany se po celodenním jednání dohodly na oficiálním ukončení Korejské války po 65 letech. Strany se rovněž zavázaly, že podepíšou mírovou smlouvu a stejně tak k 1. květnu ukončí propagandistické vysílání z tlampačů na hranicích. Nejdůležitější dohodou je ovšem denuklearizace celého Korejského poloostrova, což je hlavním milníkem v cestě k dosažení trvalého míru, ale je to současně i hlavní krok k budoucímu sjednocení celého Korejského poloostrova [1].

Ačkoliv se to v západních médiích raději neuvádí, ale Severní Korea právě porazila USA na poli, kde to nikdo nečekal. Na poli diplomacie. Bez asistence amerických poradců, bez asistence amerických diplomatů a generálů, bez účasti amerického ministerstva zahraničí, byl dnes mezi oběma korejskými zeměmi zahájen nejen mírový proces, ale první krok ke sjednocení obou Koreí a je už jasné, že na konci tohoto procesu bude odchod amerických vojsk z Jižní Koreje.

Celé to přitom začalo něčím, co zdánlivě nemá s diplomacií nic společného. Začalo to zimní olympiádou v jihokorejském Pchjongčangu. Do té doby se zdálo, že je válka na spadnutí a dokonce byly obavy, že údajně šílený Kim začne během olympiády bombardovat a ostřelovat Jižní Koreu. CNN vysílala sugestivní počítačovou grafiku zdrojovanou z Pentagonu, kde byl zobrazováno, kam až mají dostřel severokorejská děla, a jakým způsobem jsou schopna rozstřílet olympijský areál v Pchjongčangu na maděru. Jenže zatímco americká média pomalu vykreslovala katastrofické scénáře, v jihokorejském Soulu se něco stalo, něco se zlomilo, co nikdo nečekal. Jihokorejská vláda, k šoku americké vlády, nabídla Severní Korei společný olympijský tým. Zděšení a chaos, jaký to vyvolalo mezi americkými neocony, se nedal ani popsat. Globalisté totiž podle všeho toto plánovali dlouhá léta dopředu.

Vrcholný summit proběhl navzdory nesouhlasu americké armády a US ambasády v Soulu.

Umístění zimní olympiády do Jižní Koreje se totiž zdálo velmi podivné, a to nejen činovníkům MOV, ale i americkým a kanadským sportovcům, protože jihovýchodní Asie je daleko od typických severských resortů pro zimní sporty, naposledy se taková exotika konala v roce 1998 v japonském Naganu, na které právě Američané a Kanaďané nemají dobré vzpomínky, zejména s ohledem na hokej, protože na prvních dvou místech skončily v hokeji dva slovanské národy. A přesně symbolicky po 20 letech se zimní olympiáda opět vrátila do exotiky, do Jižní Koreje. A opět Američané zažili porážku, jenže tentokrát mnohem větší a děsivější. Olympijský výbor, hlavní procesní nástroj globalistů, vstoupil do nejvyšší diplomatické hry a nastartoval mírový proces nejen bez účasti Američanů, ale dokonce proti jejich vůli. Protože ještě během olympiády americké ministerstvo zahraničí odmítalo, že by USA vedly přímé rozhovory se Severní Koreou, protože KLDR se prý nejdříve musí vzdát jaderných zbraní.

korea01Vůdci obou zemí na hranici v demilitarizované zóně.

Jenže už na konci olympiády přišel další šok, kdy Soul oznámil, že dojde k setkání vůdců obou Korejí, a opět se bude jednat o bilaterální summit, pouze v dikci a orchestraci obou Korejí, nikoho jiného. Původně se uvažovalo, že by summit proběhl podobně jako plánovaná schůzka Kima s Trumpem, tzn. v Moskvě, v Paříži, nebo v Pekingu, ale to Kim Čong un nechtěl, protože by úspěch za tento mírový proces potom shrábl někdo jiný, prostředník, a to Kim Čong un nechtěl dopustit. Usiloval o to, aby světla reflektorů mířila na něj a aby tento vrcholný summit byl v jeho režii. Severní Korea se tak dostala do role země, se kterou nelze jednat jinak, než o míru, protože vojensky KLDR už porazit nejde, protože disponuje jadernými zbraněmi. USA tak zahájily proces détente, usmiřování. Pro ně je to “game over”. Už několikrát v minulosti to vypadalo nadějně, ale nakonec se mírový proces v Koreji zhatil. Tentokrát to bude jiné, protože za tímto procesem stojí globalisté. Sjednocením Korejí je sledováno něco jiného, odstavení americké ozbrojené moci od vlivu v Jihovýchodní Asii.

Američanům se nebude chtít z Jižní Koreje odejít, ani po sjednocení obou zemí. Už jednou se to stalo v Evropě a důsledky toho nese Evropa dodnes!

Na území Jižní Koreje je rozmístěno necelých 25,000 amerických vojáků na celkem 15 vojenských základnách. To není mnoho, ale mnohem důležitější jsou strategické přístavy a letecké základny pro americkou armádu. Právě z Jižní Koreje operuje 2. skupina americké Pacifické flotily, odkud pokrývá celou oblast Jihovýchodní Asie. Proces sjednocování Korejí povede dříve či později k požadavku Korejců, aby po podepsané mírové smlouvě Američané ze země odešli. Stane se tak ve chvíli, kdy KLDR bude v mírovém procesu s Jižní Koreou tak daleko, že už nepůjde couvnout ze strany Soulu a přítomnost amerických vojsk začne být vnímána jako intervenční síla, která maří mírový proces. Není to poprvé, stejný osud potkal sovětskou armádu po sjednocení Německa, odkud se sovětské jednotky musely stáhnout. Je však nutné si všimnout jiné perspektivy, a velmi důležité.

korea02Transparenty Jihokorejců, kteří usilují o sjednocení obou zemí.

Zatímco sovětská armáda ze sjednoceného Německa odešla, americká armáda to neudělala a zdůvodnila to tím, že Německo je členem NATO a americké základny jsou součástí vojenské infrastruktury kolektivní obrany NATO. Německo na to nemohlo nic říct, nedovolilo si, navíc vznikl i obrovský lobbistický tlak od zemských vlád, které varovaly před odchodem Američanů, protože americké vojenské základny tvoří velkou část příjmů pro místní ekonomiku. Německo zároveň by muselo začít investovat obrovské peníze do Bundeswheru a vlastní obrany, což nebylo v 90. letech voličům po chuti. Takže, americké základny, které vznikly v Německu na konci II. sv. války a potom v průběhu Studené války, nadále zůstávají v provozu, zatímco sovětská armáda vyklidila své pozice nejen z NDR, ale z celé Střední a Východní Evropy, aby za několik málo let tyto země vstoupily do NATO. A právě tento model může zhatit mírový proces na Korejském poloostrově.

Mírový proces na Korejském poloostrově je dalším z procesů globalistů na odstavení americké ozbrojené moci ve světě

Když došlo k podepsání příměří mezi Severní a Jižní Koreou v roce 1953, čínská armáda nakonec ze Severní Koreje odešla, ovšem americká armáda zůstala v Jižní Koreji. Příměří navíc podepsala jen Čína, Severní Korea a USA, Jižní Korea se k podpisu nepřipojila v roce 1953 a dodnes se má zato, že to tak bylo uděláno úmyslně, aby americká armáda měla argument, proč chce zůstat v Jižní Koreji. Pentagon to zdůvodnil v americkém kongresu v roce 1953 tím, že USA jsou teď smluvním garantem příměří na Korejském poloostrově a musí na toto příměří dohlédnout.

Pokud by příměří podepsal i Soul, mohli by senátoři v americkém kongresu namítat, že za příměří zodpovídá Soul a Pchjongjang, vždyť Čína ze Severní Koreje slíbila odchod, tak proč by na jihu zůstávala americká armáda? Generálové Pentagonu věděli, že přesně tento argument by v kongresu zazněl a US Army by se musela z Jižní Koreje stáhnout, a to Pentagon a americký vojensko-průmyslový komplex nemohly dopustit. Proto Jižní Korea příměří nepodepsala, na základě dohody s Pentagonem.

korea03Vojenská přehlídka.

Jenže tato éra podle všeho končí, globalisté zahájili proces ukončování amerického angažmá v Jižní Koreji a dokonce Donald Trump pohrozil, že stáhne americké vojáky z Jižní Koreje, pokud Soul uvalí celní tarify na americké komodity v právě začínající obchodní válce mezi USA a globalisty [2]. Zaznělo to od Trumpa v půlce března a pokud k tomu dojde, potom Donald Trump vhodí do plánů Pentagonu a neoconů doslova odjištěný granát, protože stažení amerických vojsk z Jižní Koreje je právě to, o co usilují globalisté.

korea04Kim Čong Un a Donald Trump, jejich schůzka je také v plánu.

Trump je v roli likvidátora americké pozůstalosti po americké moci?

V této pozici se Trump chová jako kůň globalistů, ale problém u Trumpa je, že jeho výroky často nejsou zasazeny do skutečného rámce reality, protože jeho činy jdou daleko více na ruku neoconů, i když v konečném důsledku činy neoconů naplňují pocitem radosti právě globalisty, protože na co američtí neoconi sáhnou, to zvrtají takovým způsobem, že z toho profitují zase jenom globalisté, viz. blamáž s raketovým úderem na Sýrii za chemický útok, který byl zinscenovaný Bílými přilbami. Obě Koreje tak mají před sebou dlouhou cestu, ale na cestu jim budou svítit globalistické reflektory ze všech stran.

 Zdroj textu a obrázky: AE News