Skutečný terč údajných chemických útoků: Jeremy Corbyn

0
419

Autor: Emanuel E. Garcia

Když se člověk s trochou rozvahy a s nestrannou zvídavostí podívá na údajnou otravu Skripalových, nemůže si pomoci, aby nedošel k závěru, že o odsouzení už bylo rozhodnuto a že důkaz – druh, jenž by mohl být zkoumán nezávislými stranami a předložen mezinárodní komisi – byl odsouzen k nezávažnosti. Všichni jsme slyšeli, že Rusko je padouch, viník, zlý démon, jemuž se nelze postavit jinak než silou.

Když se podíváte dál na možné motivy, proč se právě Rusko rozhodlo co nejúčinněji zavraždit dvojitého agenta, jenž se podílel na někdejší špionážní výměně, prostě si řeknete, že Putin je ďábel.

Velmi krátce poté, jako kdyby vznikala troufalá spojovací linie mezi zlým Rusem a smrtícími chemikáliemi, jsme tu měli příběh Assadova „režimu“- je to vždycky režim, že, namísto vlády, a nikdo nikdy neslyšel o Netanjahuově „režimu“ v Izraeli, jenž právě zabil bezejmenné vrhače kamení, pro něž je vždycky velmi přesvědčivý důkaz, nebo Trumpův či Obamův nebo Clintonův režim, jenž vyústil v miliony zbytečných úmrtí coby výsledek bezprávných invazí. To jsem ale odbočil.

Takzvané důkazy o údajných syrských chemických útocích shromáždili ti, kdo nepotřebují žádný důkaz, aby zahájili nálety. Ve skutečnosti k téhle poslední salvě došlo bezprostředně před mezinárodně uznávaným orgánem, Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která se chystala zahájit v této věci vyšetřování. Takže proč neodkladnost, proč nepočkat pár dnů či týdnů, než se může něco objevit? Nakonec Assad alespoň není obviněn, jako byl Saddam Hussein, z držení kouřícího jaderného kvéru nad hlavami Západu.

Jak stále víc dumám nad tímhle bezprávím – a bezpráví to je, podle všech norem – vidím jiný terč, asi zásadní, mnohem nebezpečnější než Assad, protože žije v našem středu a je zapřisáhlým zastáncem systému, který je noční můrou neoliberálního kapitalismu: Jeremyho Corbyna.

Corbyn byl v poslední době napadán na několika frontách, jak zkorumpovaní a zchátralí Toryové působili spoušť v sociální péči: za údajný antisemitismus, protože se odvážil zpochybnit odporné věznění Palestinců a netečnou a vražednou politiku vůči tomuto lidu; a potom za požadování racionálního a citlivého přístupu k posuzování důkazů v případu Skripalových a za podněcování k parlamentní debatě před spuštěním nezákonného vojenského útoku proti jiné zemi.

Jak já to vidím, není to o důkazech – a nikdy nebylo. Je to o hluboce strategických politických cílech proti jakýmkoli opravdovým silám, jež mohou vyvolat skutečnou změnu elitářského statu quo.

A status quo nás učí, že není žádného zákona kromě Moci.

V Shakespearově skvělé hře Macbeth, skotský válečník, když plánuje bezdůvodnou vraždu právoplatného krále Duncana, říká (volně přeloženo): „Ale v těchto případech usuzujeme, že se naučíme proklaté instrukce, jež, budeme-li chyceni, vyhlásíme, abychom trýznili toho, kdo je vymyslel.“ A skutečně je vyhlásili, aby zapříčinili jeho vlastní skon.
Krev přináší krev. To je poučení, jež nám všem přináší samozvaný triumvirát USA, Británie a Francie (kde je Macron také pod tlakem svého lidu za to, že se snaží odstraňovat sociální programy); těchhle „policajtů“, kteří, maje „nabito a nataženo“, jsou připraveni střílet při sebemenší hrozbě.

Emanuel E. Garcia, MUDr, pro internetový Intrepid Report Newsletter
Dr. Garcia je lékař (psychiatr) a spisovatel s dvojím občanstvím, Spojených států a Nového Zélandu. Věří důkazům.
Překlad Vladimír Sedláček