Stanovisko KSČM k „Odstoupení USA od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu

0
1532

Vložil: Admin

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsal Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988. Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců, u raket středního doletu pak na tři roky, smlouva též povolovala vzájemné inspekce. SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, Spojené státy zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.

Spojené státy se za 60 dní přestanou řídit podmínkami smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Údajně proto, že pokud do té doby nezmění Rusko svůj přístup ke smlouvě a nezačne její podmínky plnit také. V Bruselu to po jednání se svými kolegy ze zemí NATO oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Moskva ale i nadále trvá na tom, že ustanovení dokumentu nijak neporušila. K postoji Spojených států se přidalo také české ministerstvo zahraničí.

K 1. červnu 1991, tedy ve lhůtě stanovené dokumentem, bylo oběma zeměmi zničeno celkem 2 692 kusů zbraní odpovídajících definici ve smlouvě. Sovětský svaz zničil celkem 1 846 svých raket, Spojené státy 846.

Zbraně vyřazené Spojenými státy:

  • BGM-109G Gryphon (verze střely BGM-109 Tomahawk pro odpal ze země)
  • Pershing 1a
  • Pershing II

Zbraně vyřazené Sovětským svazem: (v závorce kódové označení NATO)

  • R-12 Dvina (SS-4 Sandal)
  • R-14 Čusovaja (SS-5 Skean)
  • TR-1 Temp (SS-12 Scaleboard)
  • RSD-10 Pioněr (SS-20 Saber)
  • OTR-23 Oka (SS-23 Spider)
  • RK-55 Granat (SSC-X-4 Slingshot)

Američané mají ve svém postupu jednoznačnou podporu všech zemí aliance. Ministři zahraničí NATO ve společném prohlášení uvedli, že Rusko vývojem a rozmístěním raketového systému označovaného jako Novator 9M729 smlouvu IMF hrubým způsobem porušuje. Systém podle NATO představuje výrazné riziko pro euroatlantickou bezpečnost.

Vláda České republiky sdílí s USA a dalšími Spojenci závěr, že Rusko porušilo Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Rusko samo je tak výlučně odpovědno za stav, který přiměl USA ke krokům vedoucím k vypovězení INF-T,“ napsalo v tiskovém prohlášení české ministerstvo zahraničí.

„Přistupujeme k tomu z několika důvodů. V první řadě proto, že kroky Ruska hluboce podkopávají bezpečnost Spojených států a bezpečnost našich spojenců a partnerů,“ vysvětlil Pompeo.

Pro Spojené státy podle něj nemá smysl, aby zůstávaly svázány podmínkami dohody, které je omezují v případné odpovědi. Americký ministr uvedl, že Moskva může smlouvu z roku 1987 zachránit, pokud v následujících 60 dnech začne její podmínky ověřitelným způsobem znovu plnit. Podle něj má nyní Rusko rozmístěno několik praporů těchto raket, jejichž dostřel z nich činí přímou hrozbu pro Evropu.

Pokud ruská strana svůj přístup nezmění, začne za 60 dní běžet půlroční „výpovědní“ lhůta, kterou smlouva INF předpokládá. V oněch 60 dnech nebudou vyrábět, testovat nebo rozmísťovat žádné systémy (které by INF porušovaly). Moskva zatím nijak nedává najevo, že by měla zájem své chování změnit.

Moskva ale obvinění USA znovu odmítla. „Rusko striktně dodržuje ustanovení smlouvy (INF) a americká strana to ví. Rusko obrátilo trend snižování jaderného nebezpečí v Evropě, kde má Amerika desetitisíce vojáků a kde žijí a pracují miliony jejich civilistů. V nebezpečí je také daleko větší počet občanů evropských zemí.

Ruské porušování podmínek dohody INF nelze vidět odděleně od dalších kroků na mezinárodní scéně, například v Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii, při vměšování do voleb v jiných zemích či při pokusu otrávit někdejšího agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury.
Situace je podobná době před první světovou válkou. Jedná se o střet imperialistických mocností, který popsal ve své době i V. I. Lenin. Jinými slovy Rusko pouze zrcadlově reaguje na americké kroky.

Stanovisko Ruska:

Rusko nemůže dělat nic jiného než čekat až USA dozrají k dialogu v otázce odzbrojení. Ruští diplomaté nebudou iniciovat žádná jednání s USA. Moskva rovněž odstupuje od smlouvy a nenechá se zatáhnout do nových závodů ve zbrojení. V rozporu INF bylo mimo jiné umístění protiraketového systému v Evropě. Rusko po odstoupení od smlouvy INF vyvíjet nové zbraně. Totéž oznámil i Washington. Pokud Spojené státy rozmístí rakety krátkého a středního doletu v blízkosti ruské, Rusko na to odpovídajícím způsobem zareaguje a rozmístí rakety u svých hranic i na území svých spojenců. Udělá to ale pouze v odpovědi na kroky USA. USA chtějí očividně jednostrannou vojenskou převahu na poli jaderných a konvenčních zbraní, aby světu vnutili svoji vůli a své zájmy.

Postoje KSČM k expanzivní politice NATO a USA

  • KSČM nesouhlasí s expanzí na jakémkoli základě, prosazuje řešení mezinárodních vztahů a v tom i zájmů jednotlivých zemí a jejich obyvatel mírovou cestou, na základě vzájemných výhod. Expanze v podání NATO a USA v jakýchkoliv formách jsou nepřípustné, a ohrožující bezpečnost světa.
  • Expanzivní politiku NATO a USA považuje za nástroj, neoliberálního kapitalismu se všemi důsledky z jeho existence. Minulé a nové krize především ekonomické povahy, které objektivně přijdou, nedovolují hodnotit jinak. Závažná je skutečnost, že USA a NATO ovládají z velké části sítě ekonomiky, obchodu, médii a sociálních sítí, vojenských základen a dopravních komunikací, které jsou využívány s cílem změnit situaci, mocensky posílit, eliminovat konkurenci a dokázat životaschopnost kapitalismu do budoucna.
  • S obavami sleduje, že expanzivní politikou USA a NATO dochází v různých formách ke střetům nejsilnějších zemí světa s převládajícím systémem imperiálního kapitalismu a neoliberalismu s cílem přerozdělit si sféry vlivu. Střet může vyústit ve výraznou hegemonii jedné či dvou supervelmocí. Chybí zatím výrazný mírový vliv socialistické alternativy např. v úloze Činy.

Proto KSČM ve vztahu k expanzi NATO a USA považuje za nutné:

  • Podpořit úsilí o multipolární uspořádání světa na základě spolupráce zainteresovaných zemí a mezinárodních paktů, nikoliv dnešních kartelových dohod nadnárodních syndikátů. Jako základ a východisko k odvrácení expanzí jedněch zemí vůči jiným zemím. Vrátit univerzální bezpečnostní podstatu OSN a RB OSN.
  • Otevřít jednání o bezpečnostním systému zahrnující všechny státy Evropy.
  • Zastavit rozšiřování NATO, zrušit vojenské základny USA v Evropě, usilovat o ukončení činnosti NATO.
  • Orientovat zahraniční, bezpečnostní a ekonomickou politiku ČR všemi azimuty, na základě vzájemné výhodnosti, požadovat ukončení sankční politiky USA, zejména vůči všem nezávislým zemím.
  • Vyvázat ČR a tím i AČR z expanzivně-agresivní politiky NATO a USA. V dalším období odmítnout účast na zahraničních misích, mimo mise s mandátem OSN.
  • AČR připravovat pro obranu území. Její velikost a vyzbrojení odvodit od potřeb a možností státu, od potřeby podílu armády na činnosti IZS a přípravy obyvatelstva na krizové situace.
  • V ekonomicko-politické rovině usilovat o stabilitu hospodářství a financí tak, aby budoucí pravděpodobné krize dolaru nebo eura, neznamenaly vážný dopad na republiku.

Zdroj: ÚV KSČM