Sudetoněmecká facka obětem fašismu

0
312

Autor: Marta Semelová

Marta SemelováV Praze se ve středu uskutečnila ustavující valná hromada Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Zúčastnil se jí, mimo jiné, i předseda Witikobundu, což je nejradikálnější součást Sudetolandsmančaftu – organizace založené bývalými sudetskými nacisty, která je i v Německu považována za extrémistickou.

To, že byl spolek po opakovaném odmítnutí registrace ze strany ministerstva vnitra, které se tomuto kroku bránilo 5 a půl roku, před několika týdny na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zaregistrován, považuji doslova za facku účastníkům protifašistického odboje i českým rodinám vyhnaným ze svých domovů v pohraničí. Po otevření kanceláře SL před několika lety je to další skandální událost, která vyvolala, zvlášť v letošním roce, kdy si připomínáme 70. výročí ukončení 2. světové války, oprávněné rozhořčení nejen pamětníků.

Je velmi zarážející, že rozvášnění kritici prezidentovy cesty do Moskvy, ale i média, která by měla objektivně informovat o událostech u nás či v zahraničí, nyní mlčí. Zfanatizované davy s červenými kartami, podporované některými politiky, kteří absolutně nevnímají realitu a nevidí si na špičku nosu při svých protiruských výlevech, nyní zavřely oči a zacpaly si uši. Odložily červené karty a zapomněly na to, čemu se říká paměť národa. Přitom středeční událost nelze přejít mlčením. Stačí si přečíst stanovy Sudetoněmeckého krajanského sdružení, v nichž „odsuzuje vyhnání, genocidium a etnické čistky po 2. světové válce na území střední a východní Evropy, přičemž osoby, které toto jednání dopustily, pokládá za válečné zločince, kteří měli být postaveni před soud“.

Zároveň žádá, aby osoby, jež se podle jeho výkladu staly oběťmi, měly právo na náhradu škody a na satisfakci, aby jim nebo jejich dědicům bylo obnoveno vlastnické právo k prý neprávem zkonfiskovanému majetku a aby jejich potomkům bylo uděleno státní občanství ČR. Dekrety prezidenta republiky z roku 1945 byly podle spolku legalizací zjevného bezpráví a požadují jejich zrušení. Zamýšlí také založit vlastní vydavatelství, stavět pomníky apod. Dá se tak předpokládat, že bude usilovat o další ovlivňování pohledu našich občanů, především pak mládeže, na historii.

Nemrazí vás z toho v zádech? Mě ano. Proto jsem měla v úmyslu interpelovat předsedu vlády Bohuslava Sobotku a žádat odpověď na následující otázky: Kdy se proti této šokující záležitosti česká vláda ozve? Jaké konkrétní kroky v této situaci vláda podnikne? Kdy veřejně odsoudí aktivity sudetských Němců, kteří šíří svou činnost na území ČR a hrubě urážejí naše občany, kteří sami nebo jejich předkové, to všechno prožili? Bohužel, má interpelace byla vylosována až jako dvanáctá a určený čas před tím, než jsem mohla vystoupit, vypršel. To však neznamená, že tím to skončí. Budu se nejen ptát, ale také žádat, aby vláda hájila české zájmy. A jsem přesvědčena, že nebudu sama.

Převzato z První zprávy