Světový fond na ochranu přírody jako jeden velký podvod?

0
84

Světový fond na ochranu přírody jako jeden velký podvod? Organizace, kterou založil šéf skupiny Bilderberg, přední nacista a obchodník se zbraněmi, sdružuje prominentní lovce vzácných zvířat.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) je jedna z největších a nejsilnějších organizací na ochranu přírody a zvířat na světě, která má sídlo ve Švýcarsku. Pro tuto organizaci je stále těžší udržet obraz lásky ke svým spolubližním, životnímu prostředí a zvířatům. Tento globální hráč s pobočkami ve víc než 80 zemích má kvůli svým skandálům opakovaný problém s vlastní pověstí a důvěryhodností. Exponovaní představitelé kážou vodu, ale skrytě pijí víno, nebo dokonce šampaňské.

Organizace s logem pandy byla založená v roce 1961 a je financovaná převážně ze sbírek. Podle vlastních údajů disponuje s rozpočtem 11,5 miliardy dolarů, které investuje do zhruba 13 000 projektů na ochranu zvířat a krajiny. Může se jednat i o působivou práci, která obepíná celý svět. Existuje ale několik černých míst, která tuto pozitivní image výrazně narušují. Aby se dosáhlo stanovených cílů, používají se praktiky, které by v etickém a morálním testu s velkou slávou propadly. Jde především o partnerství a aliance s korporacemi, které „zelené impérium“ pečlivě udržuje a je s nimi ve shodě. Novou vlnu nevole a rozčarování způsobila zpráva, že WWF na svých vlastních pozemcích rovněž spoluorganizuje nucený odstřel zvířat.

Organizaci to bude opět stát úbytek členů a příspěvků. Fotografie s 85 mrtvými a úhledně seřazenými zkrvavenými divokými prasaty mohly být pořízeny v jakémkoliv revíru v Evropě.

wwf2Screen Mitteldeutsche Zeitung

Tady se však jedná o „úspěch“, který WWF zorganizovala a za který nese sama zodpovědnost. (Na fotografii není vidět deset jelenů, které mimochodem také zastřelili.) Mitteldeutsche Zeitung 6. prosince informovaly o nuceném odstřelu divoké zvěře v areálu WWF v Dessau. To, že právě ekologická organizace provozuje krvavý hon, nepřipadá mnoha ochráncům zvířat v pořádku.

V Německu se v loveckém roce 2014/2015 zastřelilo 520 623 kusů divoké zvěře, kde 85 divokých prasat sotva hraje nějakou roli. Je ale rozdíl, z jakého důvodu přišla zvířata o svůj život.

Povolení zabíjet

„Jako majitelé pozemků jsme se zavázali k dodržování minimální úrovně regulace divoké zvěře, abychom zabránili poškození povodňových hrází a přilehlých zemědělských pozemků,“ píše se v jednom dokumentu WWF. V jiném případě by hrozily výrazné nároky na náhradu škody. Kromě toho by vysoká populace divoce žijících zvířat mohla mít negativní vliv na přirozenou obnovu lužního lesa. Zejména v krajině, kde jsou typické duby, byly malé stromky po celá léta okousané tak, že z jejich sazenic nemohly vyrůst stromy.

To by se možná dalo pochopit. Ovšem to, že organizace na ochranu přírody WWF něco takového provádí, nebo dokonce organizuje, se nelíbí například Marion Theusové, předsedkyni švýcarského spolku na ochranu divoké zvěře. Zareagovala rychle a svou dosavadní finanční podporu WWF odřekla. Stejně jako ostatní, také Theusová kritizuje úzké vazby mezi WWF a mezinárodními lovci s licencí zabíjet. Mezi ně patří i nejprominetnější lovec, španělský král Juan Carlos, který byl v roce 2012 přistižen, jak v Botswaně zabil 50letého slona. Musel na zvíře vystřelit sedmkrát, aby zvíře skolil. Hrdinský čin se prozradil teprve poté, kdy panovník po opuštění jedné party ve tři ráno zakopl na schodech a zlomil si kyčel. Pak už se důvod jeho návštěvy v Africe nedal zamést pod koberec. Co je na celé věci tak pikantní? Král byl v době svého lovu čestným prezidentem WWF.

wwf3Španělský král Juan Carlos a screenshot z 20 Minuten

Španělský kozel zahradníkem

Udělat ze španělského kozla zahradníka nebylo první a jediné špatné personální rozhodnutí WWF. Existuje tady více černých ovcí. WWF jako „velvyslanec“ zastupoval kontroverzní textilní podnikatel a lovec divoké zvěře ve velkém stylu Knut Bellinger. Jeho angažmá skončilo poté, kdy se na YouTube objevilo video, na kterém v Jižní Americe opakovaně střílí na přísně chráněného jaguára. Stalo se to zrovna v oblasti Pantanal, kterou WWF vyhlásila jako ohrožené teritorium.

Bellinger své trofeje, které získal za několik desetiletí, vystavuje ve dvou patrech na 400 metrech čtverečních v soukromém muzeu v Kolíně. Tolik trofejí z celého světa se totiž do klasické lovecké místnosti nevejde. Místo, kde trofeje vystavuje, nese paradoxně jméno Šangri-La, což je název pro fiktivní rajskou a nedotčenou zem v Tibetu, kam spisovatel James Hilton umístil svůj román Ztracený horizont (v originále Lost Horizon). Inu, každý si zřejmě ráj představuje jinak.

wwf4Kabinet hrůzy textilního milionáře Knuta Bellingera, který se věnoval zabíjení zvířat ve velkém stylu, safari a dobrodružství. Dlouhou dobu byl ve funkci velvyslance WWF. Reklama vpravo dole působí v tomto kontextu trapně. Foto: Screenshot Kölner-Express

Holandský princ na lovu

WWF není výsledkem sociálního pohybu ve společnosti, kdy vystoupala vzhůru a stala se známou. Je to projekt ekonomických elit, okouzlujících prominentů a víceméně aristokratů. Do okruhu přispěvatelů patří britský princ Charles a jeho synové William a Harry. Prvním prezidentem WWF byl bývalý nacista, zakládající člen skupiny Bilderberg, člen klubu 101 a obchodník se zbraněmi holandský princ Bernhard, který byl ve funkci od roku 1962 do roku 1976. Jeho vnoučata, panující holandský král Willem-Alexander, Beatrix a Cläuschens starší, jdou v jeho stopách. Místo aby zvířata chránili, tak je střílejí.

WWF se ve střílení vyzná, protože obrazně střílí i na nepohodlné kritiky. Mezi ně patří také novinář, režisér a filmař Wilfried Huismann. Německá televize ARD v roce 2011 odvysílala jeho dokument Pakt s pandou: Co nám WWF zamlčela, který i dnes ve správní radě nadace způsobuje skřípání zubů. Ochráncům přírody, kteří se v průběhu zdlouhavého soudního řízení obávali o svou pověst, navodilo pocit štěstí, když určitá vyjádření musela z filmu zmizet. Za tuto práci však o rok později filmaři získali cenu Otto-Brennera.

Ještě rok po premiéře autor filmu, který je trojnásobným nositelem Grimmovy ceny, působil v centrále WWF ve švýcarském kantonu Waadt neklidné spaní. Panda zjistila, že důvěryhodnost jejího obchodního modelu je vážně ohrožena. Podle Wilfrieda Huismana je tento obchodní model zcela prostý: „S přírodou, zvířaty a lidským soucitem s ohroženou přírodou vydělat co nejvíc peněz.“ Jedná se o lukrativní byznys, který každý rok formou darů přinese více než 500 milionů eur.

WWF následně vycenila zuby a šokované veřejnosti ukázala, jaký má ve skutečnosti vliv a moc. Organizace prostřednictvím advokátní kanceláře soudním zákazem vyhrožovala velkým knihkupcům, jako je Amazon, Thalia, Libri, KNV a Weltbild, aby stáhli ze svých pultů Černou knihu WWF. Nakonec toho nedosáhla, protože kniha byla k dispozici jen přes nakladatelství Verlag Random House a stala se bestsellerem. Pokus o zákaz knihy odhalil zvláštní vztah WWF ke svobodě tisku a projevu a organizace přišla o mnoho sympatizantů. Proto nebylo překvapením, že se o fungování organizace začali zajímat i další novináři.

Aneb chceš-li střílet zvířata, založ organizaci na jejich ochranu…

Originál zdroj: http://www.rotorman.de/gutmenschen-pandas-weltenretter-dieimage-und-glaubwuerdigkeitskrise-des-wwf/
Překlad a úprava: Jan Běhůnek, homaterapie.cz
Časopis Šifra