Tak za kolik to bude dnes?

0
26

Autor: Gabriela Horká

Gabriela Horká Pokud se mi to podaří, ráda bych tímto článkem otevřela sérii zážitků z MHD. První postřeh je snad úsměvný a třeba mi, po jeho přečtení, někdo prozradí, jak to s těmi cenami v MHD vlastně je, jak se cestuje s kočárkem?

Balím tašku, oblékám moji holčičku, naložíme kočár a vyrážíme do víru velkoměsta. Jedeme autem na Černý Most. Z parkoviště mířím s kočárem k první trafice. Dlouho jsem nevyužila MHD a s kočárem ještě nikdy, tak se hned ptám, za kolik jede metrem kočár. Odpověď mě mile překvapuje, neřkuli zaráží. Kočár zadarmo, já jako doprovod kočárku zadarmo. Super, to je milé zjištění. Ale přeci jen, že by u nás bylo něco zadarmo? No, ujistíme se. Přicházím do metra k okýnku a ptám se kompetentního pracovníka. Odpověď je už méně sympatická, ale ještě přijatelná a celkem logicky znějící. Kočár zadarmo, já za 32,-. Dobře. Kupuji lístek a jedem. Při cestě zpět potkávám u automatu paní, zjevně maminku využívající výhod MHD se svým dítětem, která mne odhání od automatu se slovy, že jedu zadarmo přeci. Dobrá, vlivem různorodých informací propadám lehce zmatečným stavům a jdu se opětovně poptat. Verdikt zní jasně, jedu zadarmo. 3:1 Nemá však odpověď pracovníka MHD na Černém Mostě vyšší váhu, než informace od trafikantky, jedné kolemjdoucí a jednoho pracovníka MDH na Náměstí Míru? Minimálně 1:1, pracovník MDH na Černém Mostě : pracovníkovi na Náměstí Míru. Risknu to, beru čerstvější informaci za směrodatnou.

O týden později využívám služeb MHD DP Praha znovu a tentokrát až z přilehlé obce Zeleneč. Jezdí nám sem pravidelně autobus, tak proč se nesvézt.

Nastupuji do autobusu. Řidič se nerozjíždí. Možná to bude kvůli mně. Jdu k němu a ptám se na jízdné. 10 Kč za kočárek. Aha, tak tahle varianta tu ještě nebyla. Nevadí, jsme v mimopražském pásmu, dáme 10 Kč. Marně pak hledám v metru informaci o tom, zda platím nebo ne. Asi hledám špatně. Po Praze jedu zadarmo.

Cestou zpět, poučena ranní zkušeností, jdu k řidiči, že jdu platit za kočárek. Řidič si řekne o 12,- Kč. Co to? 2,- přirážka za opačný směr? Co se dá dělat, autobus je plný lidí, nebudeme zde zdržovat kvůli dvěma korunám, to v rámci mé mateřské už nehraje významnou roli.

Tím však moje cestování nekončí. O 14 dní později vyrážím opět vstříc davům a vstříc novým výzvám. Nastupuji do autobusu opět v Zelenči. „Dobrý den, platím za kočárek.“ Řidič se na mne udiveně podíval a odvětí, že to se přeci neplatí. Jsem zmatena, odcházím však zpět ke svému kočárku a rozhlížím se kolem sebe, zda mě někdo neodhalí jako černého pasažéra. Ani s vědomím řidiče o mém bezplatném využití MHD se necítím nejlíp.

Kupodivu ani cesta zpět nebyla zpoplatněna. A v autobuse jsem konečně objevila onu vysněnou cedulku s informací o bezplatné přepravě dětí a jejich doprovodu. To se mi ulevilo, nejsem černý pasažér.

O pár dní později přichází další zkušenost, která mi však opět nabourala moje sebevědomí o svých schopnostech chápat psané sdělení pro cestující. Tentokrát byla cesta zpoplatněna 24,- korunami. Na dotaz, proč platím, když mám kočárek a já jsem doprovod dítěte v kočárku, mi bylo sděleno, že to platí jen pro Prahu a za sebe musím zaplatit. Za kočárek nic. Toto byla zatím nejdražší cesta. Stupňuje se nám to, nebo příště opět zadarmo, nebo za 10? Bojím se zítra nastoupit do autobusu, zda budu mít dost drobných.

Zdroj: Blog autorky