Úvahy povolební aneb Další ďáblové na scéně i v zákulisí

0
135

Autor: Pavel Letko

Ďábel už nebude sídlit jen v Kremlu a na Hradě, ale i ve Strakovce. Dokonce nejen tam. Bude sedět na všech dotačních a grantových kasách.

Navzdory všem fňukalům se mi zdá, že volby dopadly dobře. Na poslední chvíli nezasáhlo vnitro v podobě nějaké nové Kubiceho zprávy či Rumlova obvinění ohledně Bartončíka v konkurenční straně. Podpásovky byly rozdávány jaksi průběžně, nikoli až na poslední chvíli, kdy už není možná odpověď, jak tomu bylo v naší zemi již téměř zažitým zvykem. Tu největší podpásovku si udělila sama ČSSD svým podpisem memoranda s firmou se sídlem v daňovém ráji, o němž jsme již psali ZDE.

Někteří poukazují na fakt, že někteří zvolení kandidáti byli zároveň trestně stíháni, jako tomu je v případě kandidáta „Starostů a nezávislých“, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, který byl obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby (více ZDE), jiní na obviněné čelní představitele vítězného hnutí Ano, Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka v notoricky známé kauze „Čapí hnízdo“. K tomu se sluší poznamenat, že čekání na spravedlivé rozsudky by se mohlo podobat čekání na Godota. Při realistickém pohledu na naší policii a justici může jen nenapravitelný naiva očekávat zaručeně spravedlivý rozsudek.

Nebudu tedy dále předjímat rozhodnutí státního zástupce, ale podržím si přesvědčení, že skutečnou spravedlnost nemá v rukou náš systém, ale někdo úplně jiný. Řeči o tom, kterak by měli obvinění odstoupit a vyčkat na spravedlivý rozsudek našeho nezávislého soudu, který soudí “padni komu padni”, považuji jen za účelové lži. Naši politici vždy křičeli nad možným pochybením či trestnou činností „těch druhých“ v přímé souvislosti s jejich konkurenceschopností. Čím větší a lepší konkurent, tím větší křik. Od „těch druhých“ vyžadují svatost a neposkvrněnost, zatímco pro sebe žádají maximální shovívavost. Obvinění Půty Kalouskovi, Fialovi, Sobotkovi a dalším nestálo ani za zmínku, zatímco Babišovo „Čapí hnízdo“ si vyžádalo mimořádné zasedání Parlamentu České republiky. Sobě ve svém oku tolerují trám, o třísce v oku bližního by však vydrželi kecat hodiny. Odhlédněme tedy od trestních kauz, z nichž tak jako tak nekouká nic dobrého.

Co nás čeká a nemine

Jak jsme dříve psali, čeká nás kapitalismus jako řemen. Přitom se může stát, že mnozí nejpravicovější zastánci neoliberalismu přisátí na státní a veřejné rozpočty si budou muset hledat jiná vemena. V tomto světle jsou návrhy extremistického Tomia Okamury ohledně Augiášova chlévu v televizi a rozhlasu docela sympatické. Je třeba si uvědomit, že nedůvěru občanů v polistopadový systém nerozvrátil ani Babiš ani Okamura, natož Filip. Tuto důvěru rozvrátili sami soudci, policisté, žurnalisté, umělci a politici zavedených stran.

Lidu této země trvalo velmi dlouho, než se pohnul. Jako vůl volil mezi údajnou pravicí a údajnou levicí, než mu došlo, že volí jen obchodníky s vlastní naivitou. Snad jednou lid najde odvahu a bude si své záležitosti spravovat sám prostřednictvím přímé demokracie. Snad jednou lidem dojde, že Kalouskové, Topolánkové či Sobotkové to za ně nedělají lépe. Snad jednou přijde den, kdy se lidé přestanou bát přijmout odpovědnost za své rozhodování a jednání.

K tomu je samozřejmě ještě daleko, takže máme před sebou éru manažerského kapitalismu. Stejně jako v obchodě se vás neptají, zda jste komunista, přítel ČSSD či sponzor Starostů a nezávislých, ale platí jiné zákonitosti, tak i v nadcházejícím kapitalismu na český způsob půjde jen o prachy. Ovšem nikoliv v nějakém úzkém slova smyslu, ale v tom nejširším. Kapitalista nemusí mít nutně podobu karikatury z Dikobrazu či Kupkovy satiry.

Čeká nás naplnění Baťovy vize státu. ODS, TOP09, KDU-ČSL, Starostové a nezávislí mohou plesat. Jejich program, jejich sny se stanou skutečností a přitom tíha realizace nebude na nich. Jejich sliby, jejich sny a jejich proklamace jim splní Andrej Babiš, přičemž od nich za to nebude nic chtít.

Kdo bude „právem“ plakat

Nevděk světem vládne, takže naše pravice Babišovi nepoděkuje, ale bude mu spílat. Dlouho, předlouho, několik krásných, tučných funkčních období mohla slibovat něco, co Andrej Babiš zrealizuje za 4 roky. A když to špatně dopadne, nebude už možné ta krásná léta života z práce těch druhých vrátit zpět. Nebude stačit žvanění, hroší kůže a nulová činnost vlastního svědomí. To všechno může být, ale bude nutné k tomu cosi přidat. Nějakou dovednost. Jinak se s takovým zadarmo drahým tlučhubou majitel České republiky s.r.o rozloučí. Protože zatímco kdysi podle známé parafráze generálního ředitele General Motors mohlo platit, že “co je dobré pro Agrofert, je dobré pro všechny“, přichází doba, kdy bude platit, že „co je dobré pro Českou republiku, je dobré pro Andreje Babiše a naopak“.

Kolik místa zbude pro bakalonoviny a jiné bakaloviny je zatím velkou neznámou. Obavy pro zainteresované jsou však na místě. Z prvního místa a dominantního vlivu na mediální scénu se dá jen sestupovat. Takže povede-li se to, naši umělci budou zbaveni tíhy politické angažovanosti ve volném čase a budou se moci plně věnovat výhradně své profesi. Na mávání červenými kartami a vyzpěvování po náměstích nebudou mít čas. Ďábel už nebude pro ně sídlit jen v Kremlu a na Hradě, ale i ve Strakovce. Dokonce nejen tam. Bude sedět na všech dotačních a grantových kasách. To pak teprve bude konec se svobodou. Komediant bude hrát divadlo, pekař péct housky a korporace tloustnout. A tak to má být, tak je to správné.

Zdroj: eRepublika

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code