V čem spočívá nebezpečí KSČM

0
11

15.10.2013
Autor: Boris Cvek, zdroj: Britské llisty

Poznámka Administrátora: Autora článku znám z deníku Britské listy, kde často publikuje. Z množství jeho článků, kdy šlo o jeho náhled na ideu komunismu, na bývalou KSČ ale i dnešní KSČM jsem získal pohled, že jde o pravicově orientovaného člověka, kterému, když slyší (nebo vidí) slovo komunista, naskočí po celém těle puchýřky, nebo je mu alespoň hodně špatně od žaludku. Proto mě tento jeho článek (zejména třetí odstavec) překvapil a připadá mi to trochu, jako „Obrácení Ferdyše Pištory“.  Posuďte sami:

Chtěl bych napsat článek o tom, v čem vidím dnes nebezpečí KSČM. Mnohokrát jsem psal o tom, jak je podle mého názoru komunistická ideologie bývalého sovětského bloku zločinná, a na tom trvám. Nicméně normalizační režim v Československu, tedy režim před rokem 1989, vykazuje v některých důležitých rysech velkou míru podobnosti s dnešním režimem a já vnímám stále silněji kontinuitu mezi KSČ a ODS a nikoli mezi KSČ a KSČM.

V normalizaci už asi nikdo nevěřil v komunistické ideály, šlo o cynický, pokrytecký a materialistický režim, založený na drobném rozkrádání veřejného majetku. Oč více se o socialismu žvanilo, o to méně se v něj věřilo. To samé platí o kapitalismu po převratu. Václav Klaus a lidé kolem něho navázali na ideologické žvanění, tentokrát o kapitalismu a trhu bez regulace (jaký byl pak můj šok, když jsem četl klasického ideologa trhu von Hayeka, který podrobně líčí význam právního prostředí pro fungující trh), aby zavedli novým režim na rozkrádání veřejného majetku ve velkém. Vytvořili tím naprosto cynický systém vlády zlodějů a jejich loutek, který zakrývali žvaněním o demokracii a svobodě. To samé pokrytectví a cynismus a materialismus jako v normalizaci.

KSČM se proti tomuto systému vymezuje od listopadu 1989, dlouho byla veřejným nepřítelem a ti, kterým šlo v KSČ o zlodějinu a prospěch, udělali kariéru v jiných politických stranách. Postupem doby se z ní stala strana proevropská a prosazující evropský model sociálního státu. Asi nikdo nemůže věřit, že případná vláda, ve které by byla KSČM, nás dovede zpět před rok 1989, na východ do sovětského bloku, který nota bene již dávno neexistuje. Na východ, do marasmu mafiánského kapitalismu oligarchů, nás naopak dovedla pravice.

Ano, je to hanba mít komunisty ve vládě po více než dvaceti letech „demokratického“ režimu, ale je to hanba „demokratů“, nikoli komunistů. „Demokrati“ tuhle zemi přivedli do situace byznysu s chudobou, dravého, sociálně nezodpovědného, zlodějského „podnikání“ a dali slovu „vykořisťování“ zase jeho drásavou aktuálnost.

Mně osobně by vůbec nevadilo, kdyby vláda byla mírně pravicová, volil jsem v minulých volbách ODS a dal jsem jí šanci postavit politiku jinak, očistit se. To se nestalo. Alternativou je ČSSD a její grossovská a paroubkovská minulost, melčákové a pohankové, její nevyléčitelný spor o Miloše Zemana s jeho šloufovským kapitalismem a opoziční smlouvou.

Budu letos ČSSD volit, ale bojím se, že budu zklamán jako minule. Kdo bude ČSSD držet pohromadě a donutí ji reformovat současný systém ve prospěch obyčejných lidí proti brutální moci mafiánského pseudokapitalismu východního typu, jaký u nás je? Nemám bohužel jinou odpověď než: komunisté. Největší nebezpečí současné KSČM vidím v tom, že v tomto úkolu selže a nechá se současným systémem zkorumpovat.