V parlamentu odhlasovali pokus o likvidaci mimoparlamentní politické konkurence

0
6

Autor: František Matějka

František MatějkaZatímco se média věnovala jiným tématům, parlamentní strany šly potichu, před volbami v roce 2017, preventivně po krku neparlamentní konkurenci. Dvěma novelami bezprecedentně posílily svoji pozici a zkusily se více zabetonovat.

Jde o novelu Zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (zdroj zde) a novelu zákonů volebních (zdroje zde a zde). Zmíním v bodech jen to základní, což zdaleka není vše:

1) Byl zřízen nový úřad se sídlem v Brně, který bude kontrolovat všechny politické strany v ČR, a který má obrovské pravomoci. V jeho čele bude pět lidí s šestiletým mandátem, přičemž tito lidé budou jmenováni stranami v parlamentu. V takovém případě si můžeme o nezávislosti, zejména před volbami a při ohrožení jejich výměnou ve Sněmovně či Senátu, nechat jen zdát. Rozhodovat budou například o správnosti účetnictví, nebo dle vlastního zvážení o oprávněnosti výdajů. Úřad povede správní řízení, přičemž řada nových termínů, použitých zejména v zákoně o politických stranách, nemá svůj ustálený výklad. Kontrolované subjekty, dost možná na zakázku či na základě účelové provokace, tak budou vystaveny výkladu právě úřadu, obsazeném parlamentními stranami, přičemž po dobu řízení bude mít úřad právo rozhodnout například o pozdržení příspěvků od státu na činnost stran.

2) Nově mají poloitické strany možnost zalžit si vlastní politický institut jako neziskovou organizaci. Tyto neziskovky mají právo na automatický příjem peněz ze státního rozpočtu a to každý rok ve výši 10% z celkových příjmů strany za mandáty, tedy nad rámec dosavadních peněz pro strany ze státní kasy. Aby však nenechali nic náhodě a peníze občanů skončily jen u těch, kteří jsou tam teď, mají na tento automatický příspěvek nárok jen ty politické strany, které měly v parlamentu své zvolené zástupce alespoň dvě volební období. Pokud tedy příští rok uspěje nějaký subjekt ve sněmovních volbách poprvé, nebude mít, na rozdíl od současných parlamentních stran, na tuto podporu svého politického institutu nárok dalších osm let.

3) Skrytě zvýšili náklady ostatním, kteří už teď nemají tolik peněz na svou činnost. Zavedli povinnost mít minimálně čtyři bankovní účty na jakékoli úrovni autonomie strany. Pokud má tedy politická strana kromě centrály i například krajské pobočky, jedná se o 60 ze zákona povinných bankovních účtů. Pokud má strana samostatně hospodařící sdružení například ve městech, pak vždy po dalších čtyřech kusech účtů. Jedná se vždy o účet pro dary, operace související se zaměstnanci, ostatní výdaje a samostatný účet na základní kampaň. Na každou volební kampaň pak bude muset mít strana samostatný nový bankovní účet. U účtů na volební kampaň budou muset být ze zákona zmrazeny zůstatky peněz 180 dnů po volbách, teprve pak na ně bude moci strana sáhnout a případně převést jinam. Pro parlamentní strany je to jistě v pohodě, ty peníze mají. Pro ty neparlamentní je to likvidační, neboť nevyužité peníze na kampaň nebudou moct minimálně 180 dnů použít například na svůj provoz, čerpané služby, nebo mzdy zaměstnancům.

4)  U platebních příkazů ve prospěch či k tíži všech účtů strany musí být vždy uveden účel. Pokud například dárce fyzická osoba neuvede do platebního příkazu, třeba jen na 5000,- Kč, slovo „dar“, nejenže mu musí příjemce peníze vrátit, ale ještě mohou být obě strany transakce pokutovány až do výše 2 milionů korun. Pošlete dar a ještě dostanete flastr. Přijmete dar, nejste schopni ovlivnit, zda dárce napíše účel do platebního příkazu, a dostanete flastr.

5) Dary nad 1000,- Kč musí mít písemnou smlouvu. Všechny. Například dárci z řad vlastních členů, kteří svoji stranu podporují každý měsíc stokorunou, musí nově uzavřít písemnou smlouvu. Jsou omezeny dary na jednoho dárce a rok na maximální výši 3 miliony. Může se vám to zdát i tak hodně, nicméně i u neparlamentních stran platí, že kampaň stojí peníze (parlamentní strany dávaly doposud desítky či stovky milionů), a zatímco parlamentní strany na ni dostanou z veřejných peněz v rámci příspěvků za mandát, neparlamentní strany jsou v tomto souboji odkázány výhradně na své členy, příznivce a soukromé dárce. Pokud by se například někdo bohatý rozhodl věnovat kus svého majetku pro subjekt, hájící svobodu proti současnému socialismu, protože chce, aby jeho děti po jeho odchodu žily v podstatně svobodnější společnosti, než je teď, má smůlu on i neparlamentní politický subjekt.

6) Kromě opakovaných pokut až do výše 2 milionů korun, přičemž o tom, co je, nebo není správně, budou rozhodovat současnými parlamentními stranami jmenovaní byrokraté, zavedli také nejen propadnutí, ale i pokuty ve dvojnásobku přijatého či poskytnutého daru.

7) Pouze účet na přijaté dary musí být transparentní. Současné parlamentní strany chtějí zjevně vědět, kdo z firem či občanů poskytl dary někomu jinému, než právě jim. Zajímavé je, že nákladové účty ani účty na kampaně transparentní být nemusí. To by totiž mohly své karty, tedy od koho dostávají služby a komu poskytovatelé patří, odkrýt právě strany parlamentní, které novelu odhlasovaly.

8) Politické strany si sice mohou dál půjčovat na svoji činnost nebo volební kampaně, ovšem nově výhradně od bank a finančních ústavů, registrovaných u ČNB. Nikdo jiný nově nesmí politické straně půjčit peníze. Také v tomto případě se jedná o likvidaci neparlamentních stran v politické soutěži, neboť bez peněz se prostě kampaně dělat nedají a banky půjčí své peníze samozřejmě jen těm, u kterých je jistota či šance jistotě se blížící, že úvěr následně ze státních příspěvků za získané mandáty splatí. Jinými slovy současné v parlamentu etablované strany mohou mít v podstatě jistotu, že jim peníze na kampaň banky půjčí, zatímco jejich mimoparlamentní konkurenci nikoli.

Jak kdo hlasoval pro výše uvedené se můžete podívat v případě volebního zákona ZDE a ZDE, v případě zákona o politických stranách pak ZDE Není bez zajímavosti, že tyto změny přišly potichu a bez zájmu médií zrovna v době, kdy je stále více lidí nespokojeno s dosavadní politikou a hledá změnu. Pro zabetonování pozic současných parlamentních stran a likvidaci možné konkurence udělali současní zákonodárci maximum. Že jde o bezprecedentní zásah do svobodné soutěže politických stran? Jistě. Jenže kdo by to řešil, když na pořadu mediálních dnů hlídacích psů demokracie byli Babiš, tábor v Letech, nebo migrační krize. Máme jen kousek k tomu, aby padaly věty typu „my bysme rádi věděli, kde je Mlíkař a kde je Profesor filosofie…“. Snad s jediným rozdílem. Společně se snahou o likvidaci mimoparlamentní politické konkurence všemi nástroji zatím nemizí lidé.

Zdroj: Blog autora