Velká tisková konference Vladimíra Putina.

0
43

Zdrroj: i-RU:CZ

putin-konferenceIskandery v kaliningradské oblasti, vzájemné vztahy s Ukrajinou, mezinárodní iniciativy Moskvy, íránský jaderný program, další osud Edwarda Snowdena. Tato a desítky dalších témat ruský prezident Vladimír Putin podrobně okomentoval během své celkem už deváté velké tiskové konference, která proběhla 19. prosince v Moskvě.

Prvním a jedním z nejklíčovějších témat dialogu s ruskými i zahraničními médii se staly vzájemné vztahy Ruska a Ukrajiny. Putin prohlásil, že solidní pomoc, kterou Moskva Ukrajině poskytuje, je nadiktována především tím, že se bratrská země ocitla ve složité finanční a politické situaci.

Připomeňme, že se zde jedná o 15 miliard USD, které Rusko investuje do ukrajinských cenných papírů a o výraznou slevu ceny zemního plynu. Putin prohlásil, že pomoc není spojena ani s „euromajdanem“ a ani s vyjednáváním Ukrajiny o připojení k asociační dohodě s EU, ale jedná se zde o „zvláštní vztahy s Ukrajinou“: 

Velmi často používáme slovní spojení „bratrský lid“. Dnes vidíme, že Ukrajina je ve složité situaci: i ekonomické, i politické. Situace vznikla z řady příčin, avšak je objektivní. Pokud opravdu hovoříme o tom, že to je bratrský lid a bratrská země, tak se musíme zachovat jako blízcí příbuzní a ukrajinský lid v této složité situaci podpořit.

Prezident okomentoval informace o rozmístění ruských raketových komplexů Iskander v Kaliningradské oblasti, které na Západě vyvolávají znepokojení. Podle jeho názoru, tento krok (konečné rozhodnutí zatím přijato nebylo) může být jednou z odpovědí na americké plány rozmístit v Evropě systém PRO, který Moskvu nemůže nezneklidňovat.

Moskva se nepokoušela zjistit od bývalého příslušníka CIA Edwarda Snowdena detaily fungování amerických tajných služeb v ruském vektoru. Prezident tak odpověděl na otázku o osudu bývalého agenta v souvislosti s tím, že mu v Rusku byl poskytnut dočasný azyl. Hlava státu potvrdil, že se se Snowdenem nikdy nesetkal. Současně se Putin domnívá, že učinil složitou, ale správnou volbu, když Snowdenovi v Rusku poskytl dočasný azyl, protože se v jeho odhaleních konkrétně hovořilo, mimo jiné, i o odposlouchávání telefonů významných politických činitelů.

Současně je Putin přesvědčen o tom, že americké tajné služby, které se zabývají sledováním lidí po celém světě, tak konaly v zájmu boje proti terorismu. Avšak i zde musí existovat pravidla, dodal ruský vůdce:

Je zde třeba z politické úrovně včas omezit apetit tajných služeb a zavést nějaké normy. Jako celek to je nutnost.

Velký blok otázek byl věnován zahraničněpolitickým iniciativám Moskvy. Putin konstatoval, že v letošním roce bylo Rusko a jeho partneři zdrojem významného přínosu při rozhodování o mnoha palčivých problémech, jako, například, syrské krizi a íránském jaderném programu. Ještě jednou také zdůraznil, že je přívržencem práva Íránu na vlastní mírový jaderný program a při řešení mezinárodních otázek podpořil dominantní roli OSN. (Hlas Ruska)

Rusko si chrání ekonomiku

Ruský prezident Vladimir Putin včera popřel, že by Moskva byla proti dohodě o přidružení Ukrajiny k Evropské unii, zároveň však poukázal na to, že Rusko musí chránit svou ekonomiku.

Hlavním motivem úterních dohod s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem ale podle Putina byla snaha poskytnout »pomoc bratrské sousední zemi«.

Při velké bilanční tiskové konferenci na závěr roku, prohlásil: »Vůbec nejsme proti přidružení (Ukrajiny k EU). Prostě říkáme, že budeme nuceni chránit svoji ekonomiku, protože nemůžeme dál nechat dveře otevřené dokořán, jak je tomu dnes v rámci zóny volného obchodu s Ukrajinou. Jestli Ukrajina otevře dokořán své dveře směrem do Evropské unie, my budeme muset svoje (do Ukrajiny) přivřít,« řekl šéf Kremlu.

Současně poukázal na to, že strojírenský export Ukrajiny směřuje hlavně do Ruska, zatímco na Západ jde především zemědělská produkce. Spojení s EU by pak znamenalo další pokles strojírenství a stěží lze očekávat, že by vzrostl vývoz zemědělských produktů a potravin směrem do Evropy. Mimo jiné kvůli různým netarifním omezením, která se týkají kvalitativních norem. (ČTK)

K tématu:

O čtvrteční diskuzi k mezinárodním otázkám již mnohé naznačilo, co mnozí pozorovatelé z předcházejícího projevu V. Putina označili za nejdůležitější. Jde o následující odstavce:

Vždy jsme byli hrdí na svoji zemi. Ale neusilujeme o to stát se super velmocí: nechceme globální nebo regionální nadvládu, nezasahujeme do ničích zájmů, nepokoušíme se hrát si na ochránce, nikoho nepoučujeme.

Ale stále se snažíme být vůdčí silou tím, že bráníme mezinárodní právo, zajišťujeme, aby byla respektována národní suverenita, nezávislost a identita. To je pro zemi jako Rusko, s jeho velkou historií a kulturou, jeho rozsáhlými zkušenostmi v oblasti harmonického života mnoha národností, vedle sebe v jednom státu, přirozeným přístupem.

A liší se to od tak zvané tolerance, která je bezpohlavní a prázdná.

Dnes mnoho zemí přehodnocuje svá morální kritéria, likviduje národní tradice a hranice mezi různými národnostmi a kulturami. Společnost je žádána, aby respektovala právo každého člověka na svobodu myšlení, politické názory a soukromý život, což jsou dobré hodnoty.

Ale nyní musí lidé zacházet se zlem a dobrem stejně, což je podivné, protože jsou svým opakem. Nejen, že takovéto ničení tradičních hodnot má na společnost neblahý vliv, ale je to také do morku anti-demokratické, protože jde o aplikaci abstraktních myšlenek na skutečný život, navzdory tomu, co si myslí většina lidí. Většina lidí takovéto změny a navrhované revize neakceptuje

A víme, že stále více lidí ve světě podporuje náš přístup, chránící tradiční hodnoty, které byly spirituálním a morálním základem naši civilizace a každého národa.
(Překlad Zvědavec)