Veřejný dům jménem Čapí hnízdo

0
21

Autor: Petr Umlauf

V systému, kde není možno rozlišit, co je veřejné a co soukromé, funguje systém „spravedlnosti“ po vzoru veřejného domu, nyní zvaného Čapí hnízdo.

Veřejný dům jménem Čapí hnízdo vzbuzuje emoce, protože kvůli němu bude  v pátek 18. srpna hlasovat mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka. Mandátový výbor nemůže Babiše nevydat, protože by de facto schvaloval trestný čin. To by poslanci museli v předložených vyšetřovacích spisech najít zásadní pochybení či technikálii, která unikla dozoru a kontrole státního zastupitelství, což je v tomto případě dost nepravděpodobné. Takže odstraňme politické větvičky umně rozprostřené kolem skleněné korporátní konstrukce stavěné za dotace EU. V článku Negativní versus negativistická liberální demokracie jsem o veřejném domě české politiky napsal toto.

Intelektuální prodejní žvanilové typu aténských sofistů a prodejní manipulátoři médií typu žalobců Sokrata prodávají na tržišti zvaném „veřejné mínění“ své prefabrikáty, simulákra, sofismata a v případě placených presstitutů i naprosto vědomě šířené lži. Za tento cirkus v moderním veřejném domě (anglicky bordello) je platí jedno procento, které si zprivatizovalo stát pro své idiotské, tedy doslova pro čistě soukromé zájmy. Stát a liberální demokracie se staly veřejným bordelem proto, že obojí bylo neoliberálně zprivatizováno pro soukromé potřeby. Ve veřejném domě dnešní západní liberální demokracie pod vládou jednoho procenta už nelze jasně rozlišit, co je privátní a co je soukromé. A to je politicky viděno opravdu hodně velký bordel, kterému říkám „korporátní fašismus“.

Čapí hnízdo je veřejný dům postavený za veřejné peníze a slouží korporátním zájmům jednoho miliardáře, který mění českou politiku na nový politický systém. Rozhodnutí o jeho vydání je stejně účelová záležitost jako Klausova amnestie pro privatizační kliku jím fedrovaných, a nakonec i omilostněných zlodějů. Obojí má charakter veřejného domu zvaného „česká politika“, kde od velké privatizace už není možno rozlišit soukromé a veřejné zájmy.

Důsledky rozhodnutí Sněmovny jsou v každém případě špatné

Nevydat by znamenalo souhlasit s trestným činem, o tom jsem psal. A co znamená „vydat“?

Tak za prvé. Pokud jde o partajní rozhodnutí, pak paradoxně jedině Babišovo ANO by mohlo hlasovat jakžtakž nestranně, protože Babišova politická korporátní divize zachránila stát před různorodým rozkradením. A to je také důvod, proč ostatní partaje Babiše vydají. Potřebují odstranit z politiky hlavního strůjce jejich mocenské porážky. Babiš ruší partajní kleptokracii a nastoluje korporátní fašistický systém, kde bude stát řízen jako jeho Agrofert a budou ho řídit stejní lidé jako Agrofert. Z nového systému korporátního fašismu mají klasické kleptokratické partaje hrůzu, protože se už nedostanou k finančnímu státnímu lizu. O demokracii jim jde až po mocensko-finančních výhodách zajištěných volbami, takže vlastně vůbec.

Za druhé. Vydání Babiše bude znamenat, že Sněmovnu řídí Chovancovo ministerstvo vnitra, které případ vyšetřovalo v součinnosti se státním zastupitelstvím. Chovanec by klidně mohl pozavírat možná i polovinu vlastní partaje, ale na to před volbami není doba. Takže v systému, kde není možno rozlišit, co je veřejné a co soukromé, funguje systém „spravedlnosti“ po vzoru veřejného domu, nyní zvaného Čapí hnízdo. Poslanci na sebe vydáním Babiše ušili bič, protože de facto předali moc nad veřejným domem zvaným „česká politika“ silovým mocenským orgánům soustředěným na ministerstvu vnitra. Už nejde jen o pitomé odposlechy, z jejichž úniků se před volbami stal český politický folklór. Neschopnost oddělit veřejné a soukromé zájmy je už tak frapantní, že Sněmovna je vydíratelná prakticky jako jeden muž. A to znamená faktický konec demokracie.

Za třetí. Po vydání Babiše máme na výběr mezi korporátním fašismem řízeným skrze hnutí ANO a politickým zneužíváním policie, což je u nás známá a zaběhaná věc. Viz kauza Rath a další, o nichž jsme psali, včetně Chovancova zničení Šlachtova útvaru v kauze Šlachtagate. A předtím to byla kauza Budišov a další, o nichž jsme psali při popisu několika vlnách destrukce policie. Takže zneužívání policie pro diskreditaci politických protivníků se stalo českou normou. A přitom se ničila police, systém vyšetřování, prokurátorský dozor a částečně i soudnictví. Tak se zrušila demokracie závislá na fungování právního státu. Spravedlnost se stala partajně-třídním pojmem a je veřejným výsměchem. Slepá česká paní bez vah se stala najatou vrátnou v dalším typu veřejného domu, který je vystaven veřejnosti a v němž nejde rozlišit soukromé a veřejné zájmy.

Od jednoho fašismu ke druhému

Všemoc represivních složek v nekontrolovaném systému politické policie představuje další formu skrytého fašismu, který nemá korporátní, ale mocensko-politický charakter. Vydáním Babiše se poslanci Sněmovny dostanou z louže pod okap. Navenek vysloví nesouhlas s politicko-privátním podnikáním Babiše, aby si zachránili volební výsledky již nyní těžce pošramocené vlastní nevyšetřenou korupcí, neschopností a lobbismem. Pro pravicové partaje typu klausovců a kalouskovců je zbytečné cokoliv uvádět a profláknutá ČSSD má pilného ministra Chovance. Takže Sněmovna vydáním Babiše potvrdí cestu ke korporátnímu fašismu jiného typu, než jaký reprezentuje Babiš. Ten je pro zaběhané politické partaje opravdovým nebezpečím. Jejich politickou korupci a klientelu jednoduše zruší a partajní politiku převede do divizního oddělení Agrofertu. A pak bude stát spravovaný za patřičnou provizi jako Babišova firma, což se už děje.

Článek Česká cesta ke korporátnímu fašismu popsal aféru s Babišovými dluhopisy, která se velmi podobá kauze Čapí hnízdo. Ale druhou stranou této korporátně-fašistické mince je stát řízený stejně efektivně jako Agrofert. Tento stát je vyvedený z finanční krize a má nejlepší výběr daní a nejlepší finanční správu za posledních dvacet let. A to je přesně ten fakt, který je trnem v oku zavedeným partajím, které tlačí jinou formu politické fašistické káry v zájmu globálního či jiného jednoho procenta, které si profláknuté partaje jednoduše koupí přes najaté lobbisty.

Zdroj: eRepublika.cz

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code