Vládo, paní a páni ministři, jen tak dál, až ke ztrátě jistot bydlících

0
458

Autor: Ivan Přikryl

Ivan Přikryl Již déle než dva roky spolu s dalšími odborníky namítáme, že akademiky odtrženými od praxe přijatá nová civilní legislativa hrozí závažnými poruchami. Bohužel, jejich obrys se stává stále jasnější, zejména když soudy již rozhodly.

Již koncem minulého roku se (nejen) družstevní svazy zastupující bytová družstva obrátily na premiéra s návrhy, které měly řešit neutěšenou situaci v bytovém právu, podřadíme-li pod tento široký pojem zejména novou civilní legislativu, tedy občanský a korporátní zákon.

Namítali jsme, že některá ustanovení platného práva jsou jen stěží realizovatelná v praxi, že ve svém důsledku ohrožují právní jistoty statisíců občanů, jiná že schází a nikde ani zpráva, že je příslušné rezorty chtějí řešit.

Ač programové prohlášení vlády a kompetenční zákon určují, že bytová politika patří do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj, je dvouletá (ne)aktivita tohoto rezortu doprovázena značnými rozpaky. Programové prohlášení jí dalo za úkol předložit například zákon o sociálním bydlení, ovšem dodnes MMR nepředložilo nic, učinilo tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které, stručně řešeno, však řeší především bezdomovectví a ostatní problémy doutnají bez řešení dál. Rozpačitě se připravuje revize koncepce bytové politiky (MMR) a zákon o sociálním bydlení, žertem lze říci, že je to s nimi jako s paní Colombovou – všichni o nich hovoří, ale nikdo je (v konečném znění) neviděl.

Budiž, řeknete. Třetina občanů ohrožených chudobou a ztrátou bydlení (dle údajů ministerstev) musí ještě počkat, až se mnozí propadnou na okraj společnosti. Mladí lidé budou i nadále chodit do práce ve čtyřiceti letech z dětských pokojů u svých rodičů, senioři nebudou mít v dosahu levnější malometrážní byty. Doufám, že toto program vlády není, ale na rozdíl od moderních zemí EU, kde takové systémy fungují, u nás v nich politici nevidí žádný potenciál a přehlíží je.

Jsou ale problémy, jejichž neřešení začínají ohrožovat jistoty velkých skupin občanů. Vraťme se na začátek článku. Od loňského léta se snažíme přesvědčit Ministerstvo spravedlnosti, že některé části nové právní úpravy družstev či bytového spoluvlastnictví jsou prakticky nerealizovatelná. Vážná je situace v důsledku úpravy ZOK a OZ v požadavku 100% kvora pro schválení členských práv a povinností, například stanov nebo pravidel pro pronajímání družstevních bytů. V tom důsledku dodnes existuje velké množství bytových družstev, která nemají schváleny nové stanovy. A ještě hůře. Praxe včetně přístupu notářů se při výkladech velice místně liší a tak lze říci, že řada družstev sice nové stanovy schválila, ale způsobem odporujícím zákonu s rizikem, že mohou být stanovy soudem zrušeny. To ohrožuje existenci zejména bytových družstev, neboť lhůta k uvedení stanov do souladu s novou legislativou již uplynula.

V uplynulých dnech se „první vlaštovky“ přinášející zprávy o přísném postupu soudu začaly objevovat. Pražský městský soud rozhodl, že usnesení členské schůze jednoho pražského bytového družstva, jímž bylo rozhodnuto o změně stanov, je neplatné. Důvodem je právě skutečnost, že pro přijetí konkrétních usnesení zákon požaduje souhlas v š e c h členů družstva, což se v daném případě nestalo. Přitom v konkrétním případě mělo družstvo jen o málo více než 100 členů. Ovšem statisíce bytů jsou v družstvech s počtem členů od 3000 až do 22.000 členů. Tady je stoprocentní kvorum zcela nesmyslné.

Ministerstvo spravedlnosti je dlouhodobě o této věci informováno, ale nějak (asi) nemá čas. Zůstává také v nečinnosti. Malou naději družstevníkům i vlastníkům dává předseda Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc, ten drží naše návrhy jen v těch nejdůležitějších oblastech – ale také již déle než půl roku bez podání k projednání.

A tak se ptám, co se s našimi politiky stalo? Což jistota spokojeného, udržitelného bydlení není stejně důležitá jako rituálně opěvovaná minimální mzda, platy učitelů, evidence tržeb? Nebo vláda tyto problémy přehlíží, protože odborná veřejnost mlčí a laická veřejnost, klienti, netuší, co jim hrozí? Nejen že hrozí zrušení přijatých stanov, ale zákon předpokládá, že obchodní korporace, tedy i družstva do 6 měsíců od účinnosti zákona takové změny předepsanou procedurou neschválí, neučiní-li tak ani v dodatečně stanovené lhůtě, může být družstvo soudem zrušeno a nařízena jeho likvidace. A tato lhůta již dávno uplynula.

A v tomto světle je nečinnost naší vlády již velice, velice problematická.

hr

 

Ivan PřikrylIvan Přikryl
Odborník na družstevnictví a státní správu, léta pracoval v Mezinárodním družstevním svazu, ve vládách ČSSD náměstek ministra MMR pro bydlení a vedoucí úřadu vlády

Zdroj: Blog autora