Voda je právo, nebo kšeft vyvolených?

0
149

voda
EKONOMICKÁ VÁLKA O VODU JIŽ ZAČALA. JEN TO NENÍ VIDĚT.

1) ROZDĚL

Systém stojí na jediném kritériu – ZISKU. Monopol je pro jeho dosažení ideální. V 90 letech se nejprve cca 12 státních vodáren (velikosti krajů) rozdělilo na cca 70 malých podniků (velikosti okresů a měst).

Lidé na Ministerstvu zemědělství a FNM v 90. letech připravili půdu koncernům. Byli, včetně vlády, upozorněni na nesmyslnost drobení propojených vodárenských soustav, i na riziko ztráty kontroly nad strategickým odvětvím. MĚLI JINÉ „POLITICKÉ“ ZADÁNÍ. Úředník na ministerstvu neudělá nic, dokud nemá politické zadání.      

Všem muselo být jasné, že starostové z malých obcí oboru nerozumí, nemají odborníky, zázemí, ani prostředky. Právě proto dostaly malé obce a města , cca 50-70% podíly v nových okresních vodárnách.

2) PANUJ

Drobní informace ani zázemí nemají. Teď to chce „motivovat“ vedení velkých měst, což není složité, ani drahé – korupce v podobě placení volební kampaně, posouvání v kandidátce, zastrašování, jindy post v soukromé vodárně ….. S koncerny kooperující nebo kolaborující (dle úhlu pohledu) primátor či náměstek, již s vhodně zvolenými podklady a připravenými materiály udělá práci za koncerny sám a ochotně. Ti, co chápou, že to je nesmysl, jsou z vodáren a z vedení měst vytlačeni. Když nejdou dobrovolně přichází – zastrašování a gangsterské metody. Primátora jednoho města přepadnou a zmlátí. Na své postavení rezignuje a ostatní vidí, co může přijít. Korporace mají taktiku postavenou na jednoduché psychologii – většina lidí problematice nerozumí, všichni máme chuť si práci usnadnit, neradi přemýšlíme o věcech, kterým nerozumíme a nemáme čas.

3) VYDĚLÁVEJ

Vše je připraveno a přichází korporátní psychopati, se svým DEJTE NÁM MOC A MY VÁM DÁME ILUZI, ŽE SE O VŠE POSTARÁME  a skutečně nabízí zastupitelům a starostům:
1) o nic se nebudete muset starat
2) cena vody po privatizaci poroste o inflaci
3) nebojte se, trubky vám zůstanou
4) zajistíme vám dotace a vše pro jejich přípravu

4) DŮSLEDEK

Rychlé peníze za předání vodního monopolu korporacím, které přišly městům, byly v řádu desítek milionů korun. Města tímto přišla o stovky miliónů korun ročně. V době, kdy u nás stál kubík vody 10 Kč, bylo jasné, že cena vody poroste na úroveň cen v západní Evropě. Na 100-120 Kč/m3. Šlo o to, kde peníze z růstu ceny skončí – v infrastruktuře nebo z velké části na účtech zahraničních korporací.

70% trhu vod v ČR bylo privatizováno a cena je dnes u 90 korun. Cena roste každý rok, městské vodárny přitom stále nemají dost peněz na infrastrukturu.

Mnohé městské vodárny jsou dnes nepodnikající slupky, které ovšem stále financují investice, které pro své podnikání potřebují koncerny. Obdobně fungují veřejné rozpočty měst a obcí.

Lidé platí čím dál více, ale jejich peníze tečou na účty do zahraničí na místo do infrastruktury. Městské vodárny mají zisky ve výši 5-10 mil.Kč a koncernům oddaní politici odsouhlasují korporacím ve stejnou dobu zisky 70-90 mil. Kč za rok. Titíž politici omílají lidem mantru, že EU nechce do tohoto systému dávat dotace a proto peníze na investice schází. Lidem, ale neříkají, jaké zisky schválili korporacím a informace o ziscích ve vodném a stočném tají.

Podívejte na stránky Veolie, EAG, či ONDEA, kde najdete přístupnou kalkulaci vodného a stočného (v ní je započten i zisk počítaný % z nákladů)?

Cíl korporací jsou zisky. Peníze do vody tečou výhradně z peněženek lidí a z veřejných či stáních rozpočtů (dotace). Systém je nastaven tak, že došlo k privatizací zisků a zestátnění nákladů.

Důsledkem je ztráta kontroly nad peněžními toky, ztráta možnosti čerpat dotace a čím dál dražší voda.

VŠE PLATÍ LIDÉ

Zdroj: Voda lidem.cz