Volební preference – březen 2015

0
15

Zdroj: SANEP.cz
Publikováno: 14.03.2015

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 5. – 11. března 2015 na vybrané skupině 4.310 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-70 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 21.032 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Volební preference ČSSD a ANO jsou na stejné úrovni, ODS se odlepila ode dna.

Pokud by se aktuálně konaly hypotetické sněmovní volby, hnutí ANO by získalo stejný počet hlasů jako ČSSD. I s přihlédnutím ke statistické chybě tak lze říci, že obě vládní strany mají aktuálně v podstatě shodnou voličskou podporu.

Hnutí ANO krátce po sněmovních volbách v roce 2013, v nichž skončilo těsně za první ČSSD, předstihlo volebního vítěze. Nicméně po téměř roce a půl společné koaliční vlády se ukazuje, že hnutí ANO s populárním předsedou a ministrem financí Andrejem Babišem sekundují sociální demokraté v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou více než úspěšně. Aktuální shodné volební preference obou stran tak napovídají, že stabilní vláda vytváří z pohledu voličů rovnocenné vládnoucí partnerství, z nějž hnutí ANO nikterak výjimečně nevyčnívá a zkonsolidovaná ČSSD nikterak nezapadá.

Dalo by se rovněž říci, že po volbách progresivně naladěný Andrej Babiš během svého působení v koaliční vládě postupně ztrácí část voličů, kteří v jeho osobu vkládali mnohem větší naděje a očekávání. Oproti tomu zprvu nevýrazný premiér Bohuslav Sobotka, upozaděn přirozenou vůdčí osobností Andrejem Babišem, překvapil část voličů, kteří nevěřili, že Bohuslav Sobotka dokáže zvládnout jak rozpolcenou stranu, tak i ukočírovat dominantnějšího Andreje Babiše. K ČSSD se tak vrací řada voličů, kteří po volbách v roce 2013 zlomili nad touto stranou hůl. Vývoj obou předních osobností domácí politické scény tak aktuálně ukazuje na vyrovnané voličské síly, které zároveň poukazují na stabilní politické klima, v němž žádná z největších vládní stran nemá výraznější dominanci.

Z postupného oslabení hnutí ANO pak vedle ČSSD aktuálně nejvíce těží i ODS, která se pod dlouhodobé stagnaci a pohybu nad pětiprocentní propastí odlepila ode dna a nabrala sílu na úroveň 7,5 procentních bodů, což je v tuto chvíli její největší volební zisk po sněmovních volbách v roce 2013. K ODS se tak po stranické čistce a určitému zklamání z vývoje v hnutí ANO vrací část voličů, kteří mohou v ODS hledat ztracenou pravicovou stranou.

Třetí nejsilnější stranou zůstává i nadále s aktuálním ziskem 13,2% voličských hlasů KSČM.

K desetiprocentní hranici se s aktuálním ziskem 9,8% hlasů přiblížila TOP 09 a zůstává nadále čtvrtou nejsilnější stranou.

Mírný pokles preferencí zaznamenala vládní strana KDU-ČSL, která by aktuálně získala 7,4% hlasů, což je o jednu desetinu méně, než aktuálně získala již zmiňovaná ODS.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.

Parlamentní hnutí Úsvit by se aktuálně se ziskem 3,2% hlasů opět nedostalo do poslaneckých lavic. Hnutí Úsvit navíc po aktuálních vnitrostranických problémech zaznamenalo více jak procentní opadnutí voličského zájmu oproti minulému měsíci.

Vstup na poslaneckou půdu se však opět mírně vzdálil i České pirátské straně, kterou by aktuálně volilo 3,1% voličů.

Strana zelených se pak aktuálně ocitla osm desetin procentního bodu pod tříprocentní hranicí. Stejně tak Strana svobodných je nadále hluboko pod třemi procenty.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d’Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z březnového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 52,8% rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 52,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

sanep-5-11-03jpg

sanep2

sanep3